Henrietta Szoldová

Henrietta Szoldová
Henrietta Szoldová v roce 1940
Narození	21. prosince 1860 Baltimore, Maryland, USA
Úmrtí	13. února 1945 (84 let) Jeruzalém, Britský mandát Palestina
Místo pohřbení	Olivová hora, Jeruzalém, Izrael
Alma mater	Jewish Theological Seminary of America Univerzita Johnse Hopkinse
Známá jako	zakladatelka Hadasy
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Henrietta Szoldová (21. prosince 1860, Baltimore – 13. února 1945, Jeruzalém) byla americká sionistická vůdkyně a zakladatelka ženské sionistické organizace Hadasa. V roce 1942 v britské mandátní Palestině spoluzaložila politickou stranu Ichud, která podporovala dvounárodnostní řešení, tedy vizi trvalé existence arabsko-židovského etnicky smíšeného státu.

Biografie

Narodila se v Baltimoru ve státě Maryland, jako nejstarší z osmi dcer rabína Benjamina Szolda, duchovního vůdce baltimorské kongregace Temple Oheb Shalom.^[1] V roce 1877 dokončila studia na střední škole Western Female High School. Následně patnáct let učila na škole Miss Adam a náboženské škole Oheb Shalom, a vedla kurzy historie a náboženství pro dospělé. Za účelem rozšíření svého vzdělání navštěvovala veřejné kurzy na Johns Hopkins University a Peabody Institute.

V Baltimoru založila první americkou večerní školu pro rusko-židovské přistěhovalce, která poskytovala výuku angličtiny a pracovních dovedností.^[2] Od roku 1893 pracovala dvacet let jako literární editorka v Jewish Publication Society, kde pomáhala překládat a vydávat různá evropská díla s židovskou tematikou.^[3] V roce 1902 nastoupila do kurzu židovských studií pro pokročilé v židovském teologickém semináři. Jeho rabínská škola však byla vyhrazena pouze pro muže, a tak musela uprosit ředitele školy, Solomona Schechtera, aby mohla studovat, k čemuž svolil pod podmínkou, že nebude usilovat o to, aby se stala rabínkou. V semináři si vedla velmi dobře a získala si uznání od studentů i pedagogů.^[4]

Její pouto k sionismu umocnila cesta do Palestiny v roce 1909. O tři roky později založila ženskou sionistickou organizaci Hadasa a až do roku 1926 byla její prezidentkou.^[2] V roce 1933 přesídlila do britské mandátní Palestiny a pomáhala s alijou mládeže, při níž bylo zachráněno na 30 tisíc dětí z nacistického Německa.^[5]

Osobní život

Nikdy se nevdala a ke svému velkému smutku nikdy neměla dítě. Jako čtyřicátnice měla neopětovaný vztah s talmudickým učencem, rabínem Louisem Ginzbergem, který byl o patnáct let mladší a její city opětoval pouze platonicky. Když jejich vztah skončil, prohlásila: „Před čtyřmi měsíci bylo zabito mé jediné štěstí.“ O několik let později řekla: „Dala bych všechno na světě za vlastní dítě.“^[6] Dne 13. února 1945 zemřela ve věku 84 let v nemocnici Hadasa v Jeruzalémě, kterou sama pomáhala vybudovat. Je pohřbena na hřbitově na Olivové hoře v Jeruzalémě.^[5]

Sionismus a počátky Hadasy

V roce 1896, jeden měsíc předtím, než Theodor Herzl vydal své dílo Der Judenstaat, popsala svou vizi židovského státu v Palestině, coby místa shromáždění diasporního židovstva a obrody židovské kultury. O dva roky později byla zvolena jedinou ženskou členkou výkonného výboru Federace amerických sionistů.

V roce 1909 ve svých 49 letech poprvé cestovala do Palestiny, kde objevila svou životní misi: zdravotnictví, vzdělávání a sociální péči o jišuv (palestinskou židovskou komunitu). Spolu s šesti dalšími ženami založila sionistickou organizaci Hadasa, která mezi americkými Židovkami získávala podporovatelky pro rozvoj zdravotnictví v Palestině. Prvním projektem organizace byl program opatrovnic v Jeruzalémě po vzoru amerického systému. Dále financovala výstavbu nemocnic, lékařských škol, zubařských a rentgenových klinik, dětských institucí, jídelen a dalších služeb pro židovské i arabské obyvatelstvo. Své kolegyně přesvědčila o tom, že otevřenost programu pro všechny je zásadní pro židovské přežití v Palestině. V roce 1927 byla zvolena první ženou ve výkonném vedení Světové sionistické organizace.^[7]

Ve 20. a 30. letech podporovala politickou organizaci Brit šalom, jejímž cílem byla arabsko-židovská jednota a dvounárodní řešení arabsko-izraelského konfliktu. V roce 1942 byla jednou ze zakladatelek strany Ichud, která zastávala stejný program.

Památka

Její jméno nese na její počest řada míst jak v Izraeli, tak i v zahraničí. V Horní Galileji existuje například kibuc Kfar Szold. Ještě před vznikem Izraele po ní pojmenovaly úderné oddíly Palmach jednu z uprchlických lodí, a to především kvůli jejímu angažmá v aliji mládeže. Loď Henzietta Szold převážela 536 dětí z athénského sirotčince Kiffisia. Vyplula 30. července 1946 z přístavu Pireus a do mandátní Palestiny dorazila 12. srpna. Byla však zadržena britským námořnictvem a převezena na Kypr, kde děti skončily v internačním táboře.^[8]

V Jeruzalémě dále funguje Institut Henrietty Szoldové, Národní institut pro výzkum behaviorálních věd. V New Yorku naproti tomu nese její jméno školy na manhattanské čtvrti Lower East Side.^[9]

V roce 2007 byla uvedena do americké Národní ženské síně slávy (National Women's Hall of Fame).^[2]

V Izraeli je Den matek slaven v den její smrti, to jest 30. den měsíce ševat.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Henrietta Szold na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Henrietta Szoldová na Wikimedia Commons
• Osoba Henrietta Szoldová ve Wikicitátech
• (anglicky) Jewish Women's Archive – Henrietta Szold