Henrik Steffens

Henrik Steffens
Narození2. května 1773
Stavanger, Království Dánska a Norska
Úmrtí13. února 1845 (ve věku 71 let)
Berlín, Prusko
Místo pohřbeníhřbitov v Kreuzbergu
Povolánífilosof, přírodovědec, profesor, spisovatel
Národnostdánsko-německá
Alma materKodaňská univerzita
Literární hnutíromantismus
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Henrik (Henrich) Steffens (2. května 1773, Stavanger – 13. února 1845, Berlín) byl dánsko-německý filosof, přírodovědec, profesor a spisovatel jehož přednášky se staly inspiračním zdrojem dánského literárního romantismu.[1].[2]

Život

Narodil se v norském Stavangeru německému otci a dánské matce. Ve čtrnácti letech odešel se svými rodiči do Kodaně, kde studoval nejprve teologii a pak přírodní vědy na Kodaňské univerzitě. Roku 1796 přednášel na univerzitě v Kielu a o dva roky později odešel na Univerzitu v Jeně, kde studoval přírodní filosofii Friedricha Schellinga. V roce 1800 odešel na techniku do Freibergu studovat mineralogií u Abrahama Gottloba Wernera.[2]

Henrik Steffens

Roku 1802 se navrátil do Kodaně a uspořádal zde řadu přednášek o přírodní filosofii, ve kterých shrnul myšlenky německých romantiků o jednotě přírody, umění a dějin a ostře kritizoval převládající racionalismus. Mezi jeho posluchači byli mimo jiné i Adam Oehlenschläger, Steen Steensen Blicher a Nikolai F. S. Grundtvig, kteří se pod vlivem těchto myšlenek stali představiteli první vlny dánského literárního romantismu.[1]

Roku 1804 se stal profesorem na univerzitě v Halle a roku 1811 na Vratislavské univerzitě. Během bitvy u Lipska roku 1813 vstoupil jako dobrovolník do pruské armády a následující rok se zúčastnil obsazení Paříže. Pak se vrátil do Vratislavi, kde byl v letech 1821–1822 a 1829–1830 rektorem univerzity. Roku 1832 se stal profesorem na Univerzitě Fridricha Viléma v Berlíně a v letech 1834–1835 byl na univerzitě rektorem.[3] V roce 1835 byl zvolen řádným členem Pruské akademie věd.[4] Zemřel roku 1845 v Berlíně a byl pochován na hřbitově v Kreuzbergu.[2]

Steffens je představitelem idealistické, spekulativní přírodní filozofie. Nevyhýbal se ani náboženským otázkám. Byl přívržencem staroluteránů a odpůrcem pruské církevní unie. Stavěl se také proti tehdy vznikajícímu turnerství. S jeho náboženskými názory úzce souvisí jeho činnost beletristická, vyznačující se mistrným líčením norské přírody. Je rovněž autorem obšírné autobiografie. Své práce psal hlavně německy.[2]

Výběrová bibliografie

Sneffelsův hrob v Kreuzbegu

Odborné a filosofické práce

  • Beiträge zur innern Naturgeschichte der Erde (1801, Příspěvky k vnitřní přirozené historii Země).
  • Indledning til philosophiske Forelæsninger (1803, Úvod k filozofickým přednáškám), knižní vydání přednášek z roku 1802 v Kodani.
  • Grundzüge der philosophischen Naturwissenschaft (1806, Hlavní rysy filosofické přírodní vědy).
  • Handbuch der Oryktognosie (1811–1824, Příručka oryktognosie), čtyřdílná příručka mineralogie.
  • Anthropologie (1824, Antropologie), dva díly.
  • Polemische Blätter zur Beförderung der spekulativen Physik (1829–1835, Polemické listy na podporu spekulativní fyziky), dva díly.
  • Nachgelassene Schriften (1846, Posmrtné spisy), s předmluvou Friedricha Schellinga.

Polemické spisy

  • Von der falschen Theologie und dem wahren Glauben (1809, O špatné teologii a pravé víře).
  • Karrikaturen des Heiligsten (1819–1821), spis proti turnerství, dva díly.
  • Wie ich wieder Lutheraner wurde, und was mir das Lutherthum ist (1831, Jak jsem se opět stal luteránem a co pro mě je luteránství).

Próza

  • Die Familien Walseth und Leith (1827, Rodiny Walsethů a Leithů), cyklus povídek.
  • Die vier Norweger (1828, Čtyři Norové), cyklus povídek.
  • Malcolm (1831), novela.
  • Novellen (1837–1838, Novely), souborné vydání autorových beletristických prací.
  • Was ich erlebte (1840–1844, Co jsem zažil), autobiografie s velikým množstvím zajímavých zpráv o tehdejším životě.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Slovník severských spisovatelů, Praha: Libri 1998. S. 424.
  2. ↑ a b c d Ottův slovník naučný. 24. díl. Praha a Polička. Argo a Paseka 2001. S. 68.
  3. ↑ Rektoratsreden im 19. und 20. Jahrhundert
  4. ↑ Heinrich Steffens - Mitglieder der Vorgängerakademien

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Ole Peter Hansen Balling Litografi av Henrik Steffens.jpg
Litografi med trykt sitat av Henrik Steffens. Nederst til venstre med rødt trykk, en oppfordring av kunstneren, delvis skrevet på latin. Innskrift: Tegnet og litografert af O.P.Hansen Balling 1845.: Til Heinrich Steffens Minde. Ved dette mit første arbeide og mit sidste dito, hvortil jeg ikun gav Eder i Kunstnerforeningen Tittelen: multa licent stultis pictoribus atque poetis, foreslaar jeg at vi ved vor 50-Aarsfest eller Universitetets 100-Aarsfest skal have dannet det norske Kunstakademi her i Christiania. Ole P.H.Balling Eier: Aulestad
Berlin, Kreuzberg, Bergmannstrasse, Dreifaltigkeitsfriedhof II, Grab Henrich Steffens.jpg
Autor: Jörg Zägel, Licence: CC BY-SA 3.0
Grave of the philosopher, natural scientist, and writer Henrich Steffens (1773-1845) on the Cemetery II of Trinity Church at Bergmannstraße in Berlin-Kreuzberg. The portrait relief tondo was created by Bertel Thorvaldsen.
Henrich Steffens2.jpg
Autor: Lithograph by Franz Krüger after Friedrich Jentzen, Licence: CC BY 4.0
Henrik Steffens