Henrik Steffens
Henrik Steffens | |
---|---|
Narození | 2. května 1773 Stavanger, Království Dánska a Norska |
Úmrtí | 13. února 1845 (ve věku 71 let) Berlín, Prusko |
Místo pohřbení | hřbitov v Kreuzbergu |
Povolání | filosof, přírodovědec, profesor, spisovatel |
Národnost | dánsko-německá |
Alma mater | Kodaňská univerzita |
Literární hnutí | romantismus |
multimediální obsah na Commons | |
citáty na Wikicitátech | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Henrik (Henrich) Steffens (2. května 1773, Stavanger – 13. února 1845, Berlín) byl dánsko-německý filosof, přírodovědec, profesor a spisovatel jehož přednášky se staly inspiračním zdrojem dánského literárního romantismu.[1].[2]
Život
Narodil se v norském Stavangeru německému otci a dánské matce. Ve čtrnácti letech odešel se svými rodiči do Kodaně, kde studoval nejprve teologii a pak přírodní vědy na Kodaňské univerzitě. Roku 1796 přednášel na univerzitě v Kielu a o dva roky později odešel na Univerzitu v Jeně, kde studoval přírodní filosofii Friedricha Schellinga. V roce 1800 odešel na techniku do Freibergu studovat mineralogií u Abrahama Gottloba Wernera.[2]
Roku 1802 se navrátil do Kodaně a uspořádal zde řadu přednášek o přírodní filosofii, ve kterých shrnul myšlenky německých romantiků o jednotě přírody, umění a dějin a ostře kritizoval převládající racionalismus. Mezi jeho posluchači byli mimo jiné i Adam Oehlenschläger, Steen Steensen Blicher a Nikolai F. S. Grundtvig, kteří se pod vlivem těchto myšlenek stali představiteli první vlny dánského literárního romantismu.[1]
Roku 1804 se stal profesorem na univerzitě v Halle a roku 1811 na Vratislavské univerzitě. Během bitvy u Lipska roku 1813 vstoupil jako dobrovolník do pruské armády a následující rok se zúčastnil obsazení Paříže. Pak se vrátil do Vratislavi, kde byl v letech 1821–1822 a 1829–1830 rektorem univerzity. Roku 1832 se stal profesorem na Univerzitě Fridricha Viléma v Berlíně a v letech 1834–1835 byl na univerzitě rektorem.[3] V roce 1835 byl zvolen řádným členem Pruské akademie věd.[4] Zemřel roku 1845 v Berlíně a byl pochován na hřbitově v Kreuzbergu.[2]
Steffens je představitelem idealistické, spekulativní přírodní filozofie. Nevyhýbal se ani náboženským otázkám. Byl přívržencem staroluteránů a odpůrcem pruské církevní unie. Stavěl se také proti tehdy vznikajícímu turnerství. S jeho náboženskými názory úzce souvisí jeho činnost beletristická, vyznačující se mistrným líčením norské přírody. Je rovněž autorem obšírné autobiografie. Své práce psal hlavně německy.[2]
Výběrová bibliografie
Odborné a filosofické práce
- Beiträge zur innern Naturgeschichte der Erde (1801, Příspěvky k vnitřní přirozené historii Země).
- Indledning til philosophiske Forelæsninger (1803, Úvod k filozofickým přednáškám), knižní vydání přednášek z roku 1802 v Kodani.
- Grundzüge der philosophischen Naturwissenschaft (1806, Hlavní rysy filosofické přírodní vědy).
- Handbuch der Oryktognosie (1811–1824, Příručka oryktognosie), čtyřdílná příručka mineralogie.
- Anthropologie (1824, Antropologie), dva díly.
- Polemische Blätter zur Beförderung der spekulativen Physik (1829–1835, Polemické listy na podporu spekulativní fyziky), dva díly.
- Nachgelassene Schriften (1846, Posmrtné spisy), s předmluvou Friedricha Schellinga.
Polemické spisy
- Von der falschen Theologie und dem wahren Glauben (1809, O špatné teologii a pravé víře).
- Karrikaturen des Heiligsten (1819–1821), spis proti turnerství, dva díly.
- Wie ich wieder Lutheraner wurde, und was mir das Lutherthum ist (1831, Jak jsem se opět stal luteránem a co pro mě je luteránství).
Próza
- Die Familien Walseth und Leith (1827, Rodiny Walsethů a Leithů), cyklus povídek.
- Die vier Norweger (1828, Čtyři Norové), cyklus povídek.
- Malcolm (1831), novela.
- Novellen (1837–1838, Novely), souborné vydání autorových beletristických prací.
- Was ich erlebte (1840–1844, Co jsem zažil), autobiografie s velikým množstvím zajímavých zpráv o tehdejším životě.
Odkazy
Reference
- ↑ a b Slovník severských spisovatelů, Praha: Libri 1998. S. 424.
- ↑ a b c d Ottův slovník naučný. 24. díl. Praha a Polička. Argo a Paseka 2001. S. 68.
- ↑ Rektoratsreden im 19. und 20. Jahrhundert
- ↑ Heinrich Steffens - Mitglieder der Vorgängerakademien
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Henrik Steffens
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Henrich Steffens na Wikimedia Commons
- Osoba Henrich Steffens ve Wikicitátech
- Dílo Henrich Steffens ve Wikizdrojích (německy)
- (dánsky) Heinrich Steffens – Gravsted.dk
- (německy) Henrik Steffens – Humboldt-Universität zu Berlin
- (německy) Henrik Steffens – Uni-Saarland Biographien
- (norsky) Henrich Steffens – Norsk biografisk leksikon
Média použitá na této stránce
Litografi med trykt sitat av Henrik Steffens. Nederst til venstre med rødt trykk, en oppfordring av kunstneren, delvis skrevet på latin. Innskrift: Tegnet og litografert af O.P.Hansen Balling 1845.: Til Heinrich Steffens Minde. Ved dette mit første arbeide og mit sidste dito, hvortil jeg ikun gav Eder i Kunstnerforeningen Tittelen: multa licent stultis pictoribus atque poetis, foreslaar jeg at vi ved vor 50-Aarsfest eller Universitetets 100-Aarsfest skal have dannet det norske Kunstakademi her i Christiania. Ole P.H.Balling Eier: Aulestad
Autor: Jörg Zägel, Licence: CC BY-SA 3.0
Grave of the philosopher, natural scientist, and writer Henrich Steffens (1773-1845) on the Cemetery II of Trinity Church at Bergmannstraße in Berlin-Kreuzberg. The portrait relief tondo was created by Bertel Thorvaldsen.
Autor: Lithograph by Franz Krüger after Friedrich Jentzen, Licence: CC BY 4.0
Henrik Steffens