Henry Campbell-Bannerman
Henry Campbell-Bannerman | |
---|---|
Premiér Spojeného království | |
Ve funkci: 5. prosinec 1905 – 3. duben 1908 | |
Panovník | Eduard VII. |
Předchůdce | Arthur Balfour |
Nástupce | Herbert Henry Asquith |
Stranická příslušnost | |
Členství | Liberální strana |
Narození | 7. září 1836 Kelvinside, Glasgow |
Úmrtí | 22. duben 1908 Downing Street, Londýn |
Místo pohřbení | Churchyard, Meigle Parish Church |
Choť | Charlotte, Lady Campbell-Bannerman |
Rodiče | Sir James Campbell a Janet Bannerman |
Příbuzní | James Alexander Campbell[1] a Louisa Campbell[1] (sourozenci) |
Sídlo | Glasgow |
Alma mater | Trinity College, Cambridge |
Profese | politik a diplomat |
Náboženství | Skotská církev |
Ocenění | velkokříž Řádu lázně |
Podpis | |
Commons | Henry Campbell-Bannerman |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Henry Campbell-Bannerman (7. září 1836 – 22. duben 1908) byl britský státník, člen Liberální strany a premiér.
Mládí
Narodil se jako druhý nejstarší syn Jamese Campbella a jeho ženy Janet v Glasgowě. Původní příjmení si doplnil na základě podmínek dědictví po strýci z matčiny strany, který vlastnil panství Hunton Court v Kentu.
Studoval na střední škole v Glasgowě později krátce na Glasgowské univerzitě a studium ukončil na Trinity College v Cambridgi. Po studiu se zapojil do činnosti rodinné společnosti, která provozovala velkoobchod a soukenictví. Roku 1860 se oženil se Sarah Charlote Bruceovou.
Politická kariéra
Roku 1868 byl zvolen poslancem Dolní sněmovny za liberály v obvodu Stirling Burghs. Poté, co zastával několik méně významných funkcí, se stal roku 1884 ve druhé Gladstoneho vládě správcem Irska. Ve třetí a čtvrté Gladstoneho vládě zastával pozici ministra války.
Roku 1898 se stal vůdcem liberálů v dolní komoře parlamentu. Búrská válka rozdělila Liberální stranu na dva tábory a Bannerman musel vynaložit velké úsilí na udržení smíru uvnitř strany, která ve volbách roku 1900 utrpěla porážku. Nicméně ke sjednocení strany přispěl zákon o vzdělání a především odpor proti Chamberlainovu návrhu reformy daní, který byl silně protekcionistický a vedl by k omezení volného trhu. Po rezignaci Arthura Balfoura na pozici premiéra sestavil menšinovou vládu, rozpustil ihned parlament a vyhlásil nové volby. V nich liberálové zvítězili.
Premiér
V době, kdy byl premiérem, byla podepsána roku 1907 dohoda s Ruskem, kterou dojednával ministr zahraničí Edward Grey.
Jeho zdraví se ale zhoršovalo, 3. dubna 1908 rezignoval a jeho nástupcem se stal ministr financí H. H. Asquith. Bannerman setrval v Downing Street i po své rezignaci a je jediným předsedou vlády, který zde (22. dubna) zemřel. Byl pochován na hřbitově u kostela Meigle poblíž Belmontského hradu.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Henry Campbell-Bannerman na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Henry Campbell-Bannerman na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Henry Campbell-Bannerman in 1902, Leader of the Opposition and future Prime Minister of the United Kingdom.
Henry Campbell-Bannerman's signature.
Autor: Sodacan, Licence: CC BY-SA 3.0
Royal Coat of Arms of the United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland in the style used by the Government of Queen Elizabeth II from 1952 to 2022 (as used in all places except Scotland).
“ | Quarterly, First and Fourth Gules three lions passant guardant in pale Or armed and langued Azure (for England), Second quarter Or a lion rampant within a double tressure flory counter-flory Gules (for Scotland), Third quarter Azure a harp Or stringed Argent (for Ireland), the whole surrounded by the Garter; for a Crest, the imperial crown Proper; for Supporters, dexter a lion rampant guardant Or crowned as the Crest, sinister a unicorn Argent armed, crined and unguled Proper, gorged with a coronet Or composed of crosses patée and fleurs de lys a chain affixed thereto passing between the forelegs and reflexed over the back also Or; Motto 'Dieu et mon Droit’ ('God and my Right') below the shield. | ” |
- PINCHES, J.H & R.V., The Royal Heraldry of England, 1974, Heraldry Today.