Henry Paget, 2. markýz z Anglesey

Henry Paget, 2. markýz z Anglesey
Henry Paget, 2nd Marquess of Anglesey.jpg
Narození6. července 1797
Úmrtí7. února 1869 (ve věku 71 let)
Místo pohřbeníLichfieldská katedrála
Povolánípolitik
Politická stranaWhigové
ChoťEleanora Campbell (od 1819)[1][2]
Henrietta Paget, Marchioness of Anglesey (od 1833)[1][2]
Ellen Burnand (od 1860)[2][1]
DětiHenry Paget, 3. markýz z Anglesey
Henry Paget, 4th Marquess of Anglesey[3]
Lord Alexander Paget[3][1]
Lord Berkeley Paget[3]
Constance Finch-Hatton, Countess of Winchilsea[3]
Eleanora Paget[3]
… více na Wikidatech
RodičeHenry William Paget, 1. markýz z Anglesey[1] a Caroline Campbell, Duchess of Argyll[1]
PříbuzníLady Jane Paget[1], Lady Agnes Paget[1] a Lady Caroline Paget[1] (sourozenci)
FunkceČlen 7. Parlamentu Spojeného království (1820–1826)
Člen 8. Parlamentu Spojeného království (1826–1830)
Člen 9. Parlamentu Spojeného království (1830–1831)
Člen 10. Parlamentu Spojeného království (1831–1832)
člen britské Soukromé rady
… více na Wikidatech
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Henry Paget, 2. markýz z Anglesey (Henry Paget, 2nd Marquess of Anglesey, 3rd Earl of Uxbridge, 11th Baron Paget of Beaudesert, 5th Baronet Bayly of Plas Newydd) (6. července 17977. února 1869, Beaudesert Park, Anglie) byl britský politik a dvořan, nejstarší syn vojevůdce napoleonských válek 1. markýze z Anglesey. V mládí sloužil v armádě, poté byl členem Dolní sněmovny a od roku 1833 zasedal ve Sněmovně lordů. Zastával funkce u královského dvora, v letech 1839–1841 byl nejvyšším komořím Spojeného království. Titul markýze zdědil po otci v roce 1854.

Životopis

Zámek Beaudesert Park (Staffordshire), hlavní rodové sídlo v 16.–20. století

Pocházel z významného šlechtického rodu Pagetů, byl nejstarším synem vojevůdce napoleonských válek maršála 1. markýze z Anglesey, jeho matkou byla Caroline Villiers (1774-1835) z rodiny hrabat z Jersey. Studoval ve Westminster School, v roce 1814 vstoupil do armády a pod otcovým velením se zúčastnil závěru napoleonských válek. Již v roce 1817 byl kapitánem, později mimo aktivní službu dosáhl v armádě hodnosti plukovníka (1838). V letech 1820–1832 byl poslancem Dolní sněmovny, patřil k whigům a v parlamentu zastupoval Anglesey (tento volební obvod měla rodina pod kontrolou od poloviny 18. století). V letech 1828–1829 byl hofmistrem irského místokrále (tuto funkci tehdy zastával jeho otec).

V roce 1833 s titulem barona Pageta vstoupil do Sněmovny lordů (jako otcův dědic zároveň užíval titul hraběte z Uxbridge). V letech 1837–1839 byl lordem komořím královny Viktorie, v roce 1839 byl jmenován členem Tajné rady a v Melbournově vládě zastával funkci nejvyššího komořího Spojeného království (1839–1841) V této funkci následoval svého švagra 2. markýze Conynghama. Kvůli nemanželskému poměru měl být v roce 1841 na žádost prince Alberta z funkce nejvyššího komořího odvolán, ale nakonec byl ponechán v úřadu s ohledem na očekávaný pád celé Melbournovy vlády a na to navazující personální změny[4]. Titul markýze z Anglesey zdědil po otci v roce 1854, zároveň byl v tech 1854–1869 lordem místodržitelem na ostrově Anglesey. Veřejným záležitostem se nikdy příliš aktivně nevěnoval, vynikl ale jako hráč kriketu a ve sportovní střelbě. Zemřel na hlavním rodovém sídle Beaudesert Park v hrabství Staffordshire.

Byl třikrát ženatý, z prvních dvou manželství (Eleanor Campbell, Henrietta Bagot) měl sedm dětí. Titul markýze zdědili postupně synové Henry William Paget, 3. markýz z Anglesey (1821–1880), a Henry Paget, 4. markýz z Anglesey (1835–1898). Dcera Constance (1830–1878) byla manželkou 11. hraběte z Winchilsey, další dcera Florence (1842–1907) se provdala za 4. markýze Hastingse (původně byla zasnoubená s Henry Chaplinem, ale provdat se za něj odmítla).

Odkazy

Reference

  1. a b c d e f g h i Kindred Britain.
  2. a b c Dostupné online. [cit. 2020-08-07]
  3. a b c d e Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  4. STRACHEY, Lytton: Královna Viktorie; Praha, 1993 ISBN 80-204-0427-9

Externí odkazy

Média použitá na této stránce