Henry Seymour-Conway

Henry Seymour-Conway
Hon. Henry Seymour Conway.jpg
Narození21. červencejul. / 1. srpna 1719greg.
Chelsea
Úmrtí9. července 1795 (ve věku 75 let)
Park Place
Alma materEtonská kolej
Povolánípolitik a voják
Politická stranaWhigové
ChoťLady Caroline Campbell (od 1747)[1][2]
DětiAnne Seymour Damer[1]
RodičeFrancis Seymour-Conway, 1st Baron Conway[3][1] a Charlotte Shorter[3][1]
PříbuzníFrancis Seymour-Conway[1] (sourozenec)
FunkceLeader of the House of Commons (1765–1768)
poslanec Irského parlamentu
Member of the 12th Parliament of Great Britain
Member of the 10th Parliament of Great Britain
Member of the 14th Parliament of Great Britain
… více na Wikidatech
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lord Henry Seymour-Conway (12. srpna 1719 – 9. července 1795) byl britský vojevůdce a státník ze šlechtického rodu Seymourů, mladší bratr 1. markýze z Hertfordu. Od osmnácti let sloužil v armádě, později se uplatnil i v politice. Po sedmileté válce byl ministrem vnitra a zahraničí, jako odpůrce války proti koloniím v severní Americe byl v dlouholeté opozici. V letech 1782–1783 byl krátce vrchním velitelem britské armády a v roce 1793 získal hodnost polního maršála.

Životopis

Pocházel z vedlejší linie vévodů ze Somersetu, narodil se jako mladší syn Francise Seymoura, 1. barona Conwaye (1679–1731), který již v roce 1699 přijal jméno Seymour-Conway, po matce Charlotte Shorter byl synovcem dlouholetého premiéra Roberta Walpola. V armádě sloužil od roku 1737, s podporou bratrova tchána 3. vévody z Graftonu vstoupil do politiky a v letech 1741–1761 byl členem Dolní sněmovny, zároveň v letech 1741–1768 i poslancem irského parlamentu (v irském hrabství Ulster měla rodina statky). Za války o rakouské dědictví se stal podplukovníkem (1742), po boku vévody z Cumberlandu se zúčastnil bitvy u Fontenoy (1745), poté bojoval proti poslední jakobitské vzpouře ve Skotsku v bitvě u Cullodenu (1746). Po návratu na kontinent byl krátce ve francouzském zajetí (1747), po skončení války o rakouské dědictví sloužil na ostrově Menorca.

V roce 1755 byl povýšen na generálmajora a téhož roku byl překvapivě jmenován do funkce státního sekretáře pro Irsko (1755–1757), poté byl v letech 1757–1764 lordem komořím Jiřího II. a Jiřího III.. Počátku sedmileté války se zúčastnil jako nepříliš úspěšný vojevůdce a upadl v nemilost Jiřího II., v roce 1759 byl nicméně povýšen na generálporučíka. Po nástupu Jiřího III. byl znovu povolán do aktivní služby a po boku markýze z Granby se zúčastnil bojů v Německu, po uzavření míru měl dohled nad odchodem britské armády z evropského kontinentu.

Zámek Park Place (Berkshire), sídlo Henryho Seymour-Conwaye od roku 1752

Po sedmileté válce byl postupně státním sekretářem vnitra (1765–1766) a zahraničí (1766–1768), od roku 1765 byl též členem Tajné rady a zároveň mluvčím vlády v Dolní sněmovně. V těchto funkcích prosazoval umírněný postup proti koloniím v severní Americe, zasadil se o zrušení kolkového zákona a proslul jako odpůrce tehdy vlivného ministra financí Charlese Townshenda. Po rezignaci na post ministra zahraničí v lednu 1768 zůstal ve vládě jako náměstek generálního polního zbrojmistra (1767–1772). V roce 1772 byl povýšen na generála a v letech 1772–1795 byl guvernérem na ostrově Jersey. Po krátké přestávce bez poslaneckého mandátu byl od roku 1775 znovu členem Dolní sněmovny, kde patřil k předním kritikům války proti americkým koloniím a byl jedním ze strůjců pádu Northovy vlády (1782). V následujícím kabinetu markýze z Rockinghamu získal post vrchního velitele britské armády (1782–1783). Po odchodu z vlády i parlamentu odešel do soukromí. V roce 1793 byl povýšen na polního maršála. Poté, co byl jeho starší bratr povýšen na markýze z Hertfordu (1793), užíval titul lorda. Jeho sídlem byl zámek Park (Berkshire), který koupil v roce 1752 a realizoval zde četné stavební úpravy.

V roce 1747 se oženil s Caroline Campbell (1721–1803), dcerou 4. vévody z Argyllu a vdovou po 4. hraběti z Elginu. Jejich jediná dcera Anne (1748–1828) se věnovala sochařství a provdala se za poslance Johna Damera (1744–1776) z rodiny pozdějších hrabat z Dorchesteru.

Reference

  1. ↑ a b c d e Kindred Britain.
  2. ↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07]
  3. ↑ a b Darryl Roger Lundy: The Peerage.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce