Henry Tonks

Henry Tonks
Narození	9. dubna 1862 Birmingham
Úmrtí	8. ledna 1937 (ve věku 74 let) Londýn
Alma mater	Clifton College Bloxham School
Povolání	malíř, učitel a chirurg
Zaměstnavatel	Slade School of Fine Art
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Henry Tonks (9. dubna 1862 Birmingham – 8. ledna 1937 Londýn) byl britský chirurg a později umělec a malíř převážně figurálních obrazů, interiérů a také karikaturista. Stal se významným učitelem umění. Byl jedním z prvních britských umělců, kteří byli ovlivněni francouzskými impresionisty; vystavoval s klubem New English Art Club a spolupracoval s mnoha významnými umělci pozdní viktoriánské Británie, včetně Jamese McNeilla Whistlera, Waltera Sickerta, Johna Singera Sargenta nebo George Clausena.

Život a kariéra chirurga

Narodil se 9. dubna 1862 v Solihullu. Jeho rodina vlastnila slévárnu mosazi v Birminghamu. Navštěvoval Bloxham School, potom Clifton College v Bristolu a pak studoval medicínu v Royal Sussex County Hospital v Brightonu (1882-1885) a v Londýnské nemocnici v Whitechapelu (1885-88). V roce 1886 se stal lékařem v Londýnské nemocnici pod vedením sira Fredericka Trevese. O dva roky později byl zvolen členem Royal College of Surgeons (Královské školy chirurgů) a přešel do Royal Free Hospital v Londýně. Od roku 1892 přednášel anatomii na lékařské škole v Londýnské nemocnici.

Umělec

Od roku 1888 absolvoval večerní studium ve Westminsterské umělecké škole pod vedením Fredericka Browna. Od roku 1891 vystavoval obrazy s Novým anglickým uměleckým klubem a právoplatným členem klubu se stal v roce 1895.

V roce 1892 se Frederick Brown stal profesorem výtvarného umění Slade na londýnské University College a Henry Tonks tam začal také vyučovat. Tonks se stal „nejvýznamnějším učitelem své generace“.^[1] Mezi jeho významné žáky na Slade patří například Winifred Knights, David Bomberg, William Lionel Clause,^[2], Mukul Dey, Ian Fairweather,^[3] Mark Gertler, Harold Gilman, Spencer Gore, Edna Clarke Hall, Augustus John, Gwen John, Percy Wyndham Lewis, Hyam Myer, William Orpen,^[4] Isaac Rosenberg,^[5] Stanley Spencer, Christopher R. W. Nevinson a Rex Whistler. Jeho sarkasmus způsobil, že sestra F. M. Mayora Alice opustila školu před dokončením.^[6] Jeho student Paul Nash vzpomíná na Tonksovy zvláštní způsoby jednání při jejich prvním setkání takto:

Tonks si nic nedělal z jiných autorit, a sám neměl rád sebevědomé mladé muže... Jeho chirurgické oko se přehrabovalo v mých nezralých výkresech. S upřeným pohledem očí s pokleslými horními víčky, se zatrpklými ústy, visel ve vzduchu nade mnou jako velký otazník, a kromě toho byl spíš uštěpačný než zvědavý. Na Slade mě přivítal chladným a odrazujícím tónem. Bylo zřejmé, že se domníval, že ani Slade, ani já, z toho pravděpodobně mít velký užitek nebudeme.^[7][8]

První světová válka

V roce 1914 Tonks pokračoval ve své profesi lékaře, nejprve u vojenského tábora v Dorchesteru a pak v Hill Hall v Essexu. Vytvořil pastelové kresby Augusta Rodina a jeho manželky, kteří v té době byli uprchlíky. O rok později sloužil jako zdravotní sanitář u nemocnice Britského Červeného kříže poblíž Marne ve Francii, a připojil se k sanitní jednotce v Itálii. V roce 1916 se stal poručíkem v Royal Army Medical Corps a pro Harold Gillies vytvářel pastelové kresby případů obličejové újmy ve vojenské nemocnici v Aldershotu a v Královské nemocnici v Sidcupu.^[9][10] Tyto kresby se staly uznávaným příspěvkem v rámci výstav Faces of Battle v Muzeu národní armády v roce 2008 a podruhé na Henry Tonks: Art and Surgery v londýnské University College v roce 2002.^[11] Zmínku o něm najdeme také v Kafka's Wound autora Willa Selfa.^[12]

Tonks se v roce 1918 stal oficiálním válečným umělcem a doprovázel Johna Singera Sargenta na cestě po západní frontě. V srpnu 1918 byli oba svědky válečného pole raněných mužů poblíž města Le Bac du Sud u francouzského Doullens, která se stala inspirací Sargentova obrovského plátna Gassed.^[13] Tonks jako válečný umělec došel v roce 1919 s Britským expedičním sborem až do ruského Archangelsku.^[14]

Pozdější život

Následoval Fredericka Browna a v letech 1918 – 1930 působil na Slade jako profesor výtvarného umění. Ačkoli zpočátku odmítl své jmenování ve prospěch Waltera Sickerta, a místo vzal až ve chvíli, kdy jej Sickert odmítl. Mezi Tonksovy poválečné studenty patřili například Thomas Monnington, William Coldstream, Helen Lessore, Lesley Blanch nebo Philip Evergood. Helen Lessore, která v roce 1923 založila galerii Beaux Arts Gallery se svým manželem Frederickem popsali Tonkse následovně: "Ohromná, dominantní postava, asi 6 stop a 4 palce (193 cm) vysoký, štíhlý, s asketickým pohledem, velkýma ušima, očima s pokleslými horními víčky, nosem jako orlí zobák a rozechvělými velbloudími ústy".^[15]

V roce 1930 odešel do důchodu a odmítl nabídku rytířského titulu. V roce 1936 se v londýnské Tate Gallery uskutečnila výstava jeho díla a v té době to byla v Tate teprve druhá retrospektiva žijícího britského umělce.

Zemřel ve svém domě v Chelsea 8. ledna 1937.

Jeho malba Saline Infusion: An incident in the British Red Cross Hospital, Arc-en-Barrois z roku 1915, která zobrazuje pacienta, kterému lékaři aplikují do žíly fyziologický roztok byla v roce 2018 použita na obálce knížky Michaila Bulgakova Morfium.

Galerie

• 

  Henry Tonks: The Hat Shop (1892), olej na plátně

• 

  Henry Tonks: Autoportrét (1909)

• 

  Henry Tonks: Saline Infusion: An incident in the British Red Cross Hospital, Arc-en-Barrois, 1915 (1915)

• 

  Henry Tonks: An Advanced Dressing Station (1918), olej na plátně

• 

  Henry Tonks: John Singer Sargent painting (asi 1918)

• 

  Henry Tonks: Standing figure (asi 1918)

• 

  Henry Tonks: The Four Founders of UCL (asi 1923)

• 

  Henry Tonks: Sodales: Mr Steer and Mr Sickert (1930)

• 

  Henry Tonks: Matinee Rehearsal (1900)

• 

  Henry Tonks: Rosamund and the Purple Jar (1900)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Henry Tonks na anglické Wikipedii.

Literatura

• E. Chambers, 'Fragmented Identities: Reading Subjectivity in Henry Tonks' Surgical Portraits,' Art History, (2009), 578–607.
• David Boyd Haycock, "A Crisis of Brilliance: Five Young British Artists and the Great War" (2009).
• J. Hone, The Life of Henry Tonks (1939).
• L. Morris (ed.), Henry Tonks and the 'art of pure drawing' (1985).
• New English Art Club, One hundred and fiftieth annual open exhibition, featuring a selection of work by Professor Henry Tonks ... from the Royal College of Surgeons and the Imperial War Museum (1997).
• J. Rothenstein, 'Henry Tonks 1862–1937', in J. Rothenstein, Modern English Painters Sickert To Smith (1952).
• Tate Gallery, Exhibition of Works by Professor Henry Tonks, výstavní katalog (1936), str. 7.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Henry Tonks na Wikimedia Commons
• Henry Tonks pastels – collections of the Royal College of Surgeons, London and the Slade School, UCL
• The Portraiture of Loss – Dr Suzannah Biernoff in Ampersand magazine on Tonks' work and its impact on medical study and portraiture