Heraklit

Heraklit je stavební materiál – lisované desky z dřevité vlny z jehličnatého dřeva. V češtině užívaný název je odvozen od názvu původního výrobce, rakouské firmy Heraklith GmbH (od roku 2006 součást Knauf Insulation GmbH).

Heraklit byl standardizován v roce 1938 v DIN 1101 a od roku 2007 podle EN 13168 a DIN V 4108 -10.

Kvůli vzhledu povrchu bývá heraklit německy žertem nazýván Sauerkrautplatten (doslova desky z kyselého zelí), ale oficiální německé označení je HWL-Platten (Holzwolle-Leichtbauplatten).

Vlastnosti

Heraklit je velmi pevný a rozměrově stálý s vysokou protipožární odolností (třída protipožární ochrany B1 dle DIN 4102). Součinitel tepelné vodivosti je poměrně nízký ${\displaystyle \lambda }$ = 0,093 W·m⁻¹·K⁻¹ (dle výrobce až 0,07 W·m⁻¹·K⁻¹). Má dobré zvukoizolační vlastnosti.

Výroba

Jako pojiva dřevité vlny se používá dnes výhradně cement. Dříve se používal také pevnější Sorelův cement, ale pro svou agresivitu vůči kovům se přestal užívat.

Použití

Používá se pod omítky, ale také jako podhledové desky. Pod omítky se používá ke stavbě příček a k zateplení fasád. K zateplení fasád se také používají vícevrstvé desky s vrstvou pěnového polystyrenu označované jako Lignopor nebo minerální vaty. Pro podhledové desky se používá heraklit pojený bílým cementem. Tyto podhledy mají velkou zvukovou pohltivost. Další použití heraklitu je při zhotovování ztraceného bednění, například pro překlady a věnce.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Heraklit na Wikimedia Commons