Herbert Kickl
| Herbert Kickl | |
|---|---|
 Herbert Kickl (19. ledna 2019) | |
| Předseda Svobodné strany Rakouska | |
| Úřadující | |
| Ve funkci od: 29. června 2021 | |
| Předchůdce | Norbert Hofer |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Svobodná strana Rakouska |
| Narození | 19. října 1968 (56 let) Villach |
| Rodiče | Andreas Kickl |
| Alma mater | Vídeňská univerzita |
| Profese | politik |
| Webová stránka | volkskanzler |
| Commons | Herbert Kickl |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Herbert Kickl (* 19. října 1968 Villach) je rakouský politik za krajně pravicovou[1][2][3] Svobodnou stranu Rakouska, od 19. června 2021 je jejím předsedou. Od 18. prosince 2017 do 22. května 2019 byl ministrem vnitra v první vládě Sebastiana Kurze. Ta skončila, když jej v reakci na Ibizskou aféru Sebastian Kurz odvolal, protože neměl důvěru, že by coby ministr vnitra dohlížel nestranně na vyšetřování svého kolegy Heinze-Christiana Stracheho. Následně z vlády rezignovali všichni ministři za Svobodné. Než se stal ministrem, byl za Svobodné od roku 2006 členem Národní rady.
Osobní život
V roce 1988 začal studovat na Vídeňské univerzitě publicistiku a politologii, v roce 1989 filosofii a historii. Žádné ze studií ale nedokončil.
Je ženatý a má jednoho syna.
Politická kariéra
Pro Svobodné pracoval Kickl od roku 1995, mimo jiné psal projevy pro Jörga Haidera, než se tento politik v roce 2005 od Svobodných oddělil. Mezi lety 2005 až 2018 Kickl působil coby generální tajemník strany. Přicházel s nápady a byl také stranickým stratégem kampaní.[4]
Haider vyslal Kickla na konci 90. let z Korutan do Vídně, aby tam kontroloval stranickou buňku. Kickl se pak Haiderovi vzepřel a stal se vídeňskou stranickou dvojkou v pozadí za Heinzem-Christianem Strachem, pozdějším dlouholetým lídrem FPÖ a vicekancléřem. Po skandálu s Ibizskou aféru Strache odstoupil a jedničkou se stal právě Kickl.[4]
Mezi lety 2017 a 2019 vykonával funkci ministra vnitra v první vládě Sebastiana Kurze. Masovou popularitu získal během pandemie covidu-19, kdy vystupoval proti vládnímu povinnému očkování. V roce 2021 se stal předsedou Svobodných, kdy porazil umírněnějšího Norberta Hofera, tehdejšího prezidentského kandidáta.[5]
V roce 2024 vedl vítěznou předvolební kampaň Svobodných s heslem „Pevnost Rakousko“. V kampani vsadil hlavně na téma migrace. V programu měl vepsanou přímo „remigraci nezvaných cizinců“, v překladu nucené deportace. Rakousko se podle něj mělo stát pro přistěhovalce „nepohodlným“ státem a žadatelé o azyl měli místo finanční podpory dostávat naturálie. V otázce migrační politiky a také vztahu ke svobodě a pluralitě médií se Kickl netajil inspirací maďarským premiérem Viktorem Orbánem.[4][5]
Ve volbách do Evropského parlamentu v Rakousku v červnu 2024 se pod jeho vedením FPÖ umístila na prvním místě se ziskem 25,4 % hlasů a šesti mandátů. Následně FPÖ pomáhala založit novou politickou skupinu Patrioti pro Evropu.
Po parlamentních volbách v Rakousku v září 2024, ve kterých FPÖ zvítězila se ziskem 28,9 % hlasů, usiloval o funkci rakouského kancléře.[6] Kvůli populistickým a až krajně pravicovým postojům strany však chtěly ostatní zvolené strany FPÖ obejít. Jednání o takzvané cukříkové koalici ale po třech měsících zkrachovala. V lednu 2025 byl proto Kickl prezidentem pověřen sestavením vlády. Spolkového prezidenta Alexandera Van der Bellena při té příležitosti označil za „mumii z paláce“.[4][5]
Politická pozice
Sám sebe vnímá jako politika, který „stojí na straně lidí“. Prohlásil, že by byl „lidovým kancléřem“ (německy: Volkskanzler).[4] To je výraz, který kdysi používal Adolf Hitler. Ovšem Kickl upozorňoval na to, že ho používali i další rakouští kancléři – Leopold Figl nebo Bruno Kreisky. Svobodní se k nacistické minulosti otevřeně nehlásí.[5]
Levicové politiky a ideové odpůrce už nazval „klíšťaty, mozkomory nebo intelektuálními jednohubkami“.[4]
Během pandemie covidu-19 se stal tváří odpůrců vládních opatření. Místo očkování například doporučoval užívat léčiva proti parazitickým hlísticím.[4]
Kickl nevyloučil vystoupení Rakouska z Evropské unie a v případě vládnutí by odmítl muničně podporovat Ukrajinu ve válce s Ruskem. Když v březnu 2023 ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj promluvil k rakouskému parlamentu, Kickl a ostatní poslanci FPÖ se k němu otočili zády a opustili sál.[4] FPÖ ovšem poté oficiálně odsoudila ruskou invazi na Ukrajinu. V pozdějších vyjádřeních však Herbert Kickl označoval za viníky situace také NATO a samotné Ukrajince.[5]
Klimatická změna je podle něj „klimatickým alarmismem“, který vede ke „klimatické diktatuře“ a nakonec ke „klimatickému komunismu“ jako typu „duševní nemoci“.[4]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Herbert Kickl na německé Wikipedii.
- ↑ SLÁDEK, Jiří. ANALÝZA: Meloniová, Wilders, AfD... A teď Kickl. S čím uspěla „nová pravice“. iDNES.cz [online]. 2024-10-01 [cit. 2024-10-13]. Dostupné online.
- ↑ PROCHÁZKA, Tomáš. „Dealer politického jedu“ vyhrál. Proč je i v českém zájmu, aby se Kickl nedostal v Rakousku přímo k moci. Hospodářské noviny (HN.cz) [online]. 2024-10-01 [cit. 2024-10-13]. Dostupné online.
- ↑ VIKOVÁ, Kateřina. Šéf FPÖ Kickl chce být rakouským kancléřem. Koketuje s Putinem i nacisty. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-11-20]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i Zvrat v Rakousku. Radikál Kickl dostal pověření od „mumie z paláce“. www.seznamzpravy.cz [online]. 2025-01-06 [cit. 2025-01-17]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Kickl kancléřem? Je extrémní, ale přirovnání k Hitlerovi se neobjevuje, všímá si analytička. iROZHLAS [online]. 2025-01-16 [cit. 2025-01-17]. Dostupné online.
- ↑ ČT24. Svobodní s Kicklem trvají na kancléři, další rakouské strany to odmítají. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-10-17]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Herbert Kickl na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: C.Stadler/Bwag, Licence: CC BY-SA 4.0
Der österreichische Politiker Herbert Kickl beim FPÖ-Neujahrstreffen 2019 in Wien.