Hercovka (usedlost v Libni)
| Hercovka (Libeň) | |
|---|---|
 (c) Jan Polák, CC BY-SA 3.0 Usedlost Hercovka v Libni | |
| Základní informace | |
| Výstavba | 18. století |
| Přestavba | 1925 |
| Poloha | |
| Adresa | U Hercovky 752/1, Praha 8 - Libeň,  Česko |
| Ulice | U Hercovky |
| Souřadnice | 50°7′9,61″ s. š., 14°26′57,47″ v. d. |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 41226/1-1968 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Usedlost Hercovka v Libni v Praze 8 se nachází v ulici U Hercovky, uprostřed sadů pod svahem severně od dolního konce ulice V Holešovičkách.[1] Ve starém katastru Holešoviček měla čp. 119. Je chráněna jako kulturní památka České republiky.
Historie
Původně bývaly v okolí vinice, na kterých v 18. století vznikla viniční usedlost. Roku 1741 zdědila vinici s budovami Veronika Hubatiová, provdaná Herzogová. Na počátku 19. století vlastnil usedlost se zahradou o velikosti 161 sáhů Matěj Hlinomaz, na konci 19. století pak Jan Mladějovský. Poté zde byla nějaký čas umístěna obecná škola. Roku 1925 byla obytná budova zvýšena o patro a přestavěna na vilu. Dochovala se pouze část klasicistních hospodářských budov.
V libeňské Hercovce pobýval ve svých posledních dnech básník S. K. Neumann, kterému roku 1975 odhalili na domě pamětní desku od sochaře Karla Lidického.
Současnost
V současné době vila patří soukromé společnosti a bez využití chátrá. Okolí vily se často stávalo útočištěm narkomanů a lidí bez domova. Městská část Praha 8 se přes oficiální nesouhlas místních občanů již několikrát za podezřelých okolností snažila prodat také část pozemku kolem vily Hercovka stejné soukromé společnosti, která vlastní samotnou vilu. V této snaze ji nezbránil ani fakt, že vila je kulturní památkou, pozemek se dle návrhu metropolitního plánu má stát součástí centrálního parku Hercovka, který má propojit sever a jih tohoto území a dokonce ani to, že přes toto území vede důležitý biokoridor. Navíc pozemek byl městské části Praha 8 původně svěřen Magistrátem hl. města Prahy pod podmínkou, že městská část se zaváže pozemek nedělit, neprovádět na jinou fyzickou ani právnickou osobu a nebude měnit funkční využití pozemku PS (sady, zahrady a vinice).
Odkazy
Reference
- ↑ Český úřad zeměměřický a katastrální. Archivní mapy: CPO evid. č. 3990-1, mapový list č. II. Dostupné z WWW Archivováno 9. 1. 2017 na Wayback Machine..
Literatura
- LAŠŤOVKOVÁ, Barbora: Pražské usedlosti. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 359 s. ISBN 80-7277-057-8. S. 100.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hercovka na Wikimedia Commons - Odbor památkové péče: Libeň.
- Pamětní desky v Praze: Neumann Stanislav Kostka Archivováno 12. 2. 2017 na Wayback Machine..
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Jan Polák, CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: