Hercynská pohoří
| Hercynská pohoří | |
|---|---|
 Inverze nad Frýdlantem | |
| Nejvyšší bod | 2 710 m n. m. (Monte Cinto) |
| Nadřazená jednotka | Hercynský systém |
| Sousední jednotky | Sierra Nevada, Pyreneje, Kaledonská pohoří, Epihercynské nížiny, Alpy, Karpaty |
| Podřazené jednotky | Iberský masiv, Tyrhénský masiv, Armorický masiv, Cornwall, Irsko, Penniny, Francouzské středohoří, Středoněmecká vysočina, Česká vysočina, Polské vysočiny |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Francie Belgie Lucembursko Německo Česko Rakousko Polsko |
| Povodí | Rhône, Rýn, Dunaj, Labe, Odra, Visla |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hercynská pohoří (též Hercynský les, Hercynia silva) jsou geomorfologickým subsystémem Hercynského systému pohoří a nížin, vymodelovaných hercynským (variským) vrásněním. Název dostala podle dnešního německého pohoří Harz.
K hercynskému vrásnění došlo velmi dávno, zhruba před 350 až 250 miliony let, v období prvohor a druhohor, při srážce tehdejších kontinentů Eurameriky a Gondwany. Vznikl rozsáhlý řetězec hor, který si výškou nezadal s dnešními horami Alpsko-himálajského systému. Vedle Hercynských pohoří k němu patřily i Apalačské hory v dnešní Severní Americe (jejich severní část je ale staršího data, vznikla už při kaledonském vrásnění). O něco mladší jsou pohoří Ťan-šan a Altaj, která vznikla při srážce Kazachstánie se Sibiří před 300 miliony let v karbonu, a Ural, který vznikl při srážce Sibiře s Pangeou před 280 miliony let v permu. Většina těchto pohoří byla posléze ohlazena či úplně srovnána erozí, na mnoha místech však byla kernými výzdvihy znovu vyzvednuta nad okolní terén při alpinském vrásnění (které na jih od Hercynských pohoří vyvrásnilo i zcela nová a mnohem vyšší horstva).
Hercynské vrásnění v Evropě
- Iberský masiv
- Tyrhénský masiv
- Armorický masiv (Bretaňský)
- Irsko a Velká Británie
- Francouzské středohoří
- Středoněmecká vysočina
- Porýnská břidličná vrchovina
- Schwarzwald
- Vogézy
- Švábská Alba
- Franská Alba
- Harz
- Česká vysočina
- Polské vysočiny (Wyżyny Polskie)
- Slezsko-krakovská vysočina (Wyżyna Śląsko-Krakowska)
- Malopolská vysočina (Wyżyna Małopolska)
- Lubelsko-lvovská vysočina (Wyżyna Lubelsko-Lwowska)
Ne všechny hercynské provincie na sebe bezprostředně navazují. Např. Polské vysočiny jsou od České vysočiny oddělené výběžkem Středoevropské nížiny.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hercynská pohoří na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Daniel Zeman (Zeman), Licence: CC BY-SA 3.0
Inverze nad Frýdlantem, pohled od Bílé kuchyně na severozápad