Hermína Laukotová

Hermína Laukotová
Hermína Laukotová
Hermína Laukotová
Narození24. ledna 1853
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí17. ledna 1931 (ve věku 77 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Povolánímalířka, grafička a učitelka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hermína Laukotová při práci

Hermína Laukotová, křtěná Hermína Cecílie Josefa (24. ledna 1853 Praha[1]17. ledna 1931 Praha[2]), byla česká malířka, grafička a pedagožka.

Život

Narodila se v Praze v rodině zubního lékaře a chirurga Josefa Laukoty a jeho manželky Antonie, dcery Josefa Riedla, zakladatele slavné sklářské huti v Antonínově údolí[3]. Již od mládí projevovala značný výtvarný talent. Rodinné a finanční zázemí jí umožnilo široké vzdělání v malířském oboru a otevřelo možnost studijních cest do zahraničí. První výtvarné vzdělání absolvovala v pražském ateliéru malíře Karla Javůrka, kde se jí dostalo dobrých malířských základů. Později navštěvovala soukromé hodiny v ateliéru Javůrkovy žačky Jenny Schermaulové[4]. Další školení získala v soukromých hodinách u malíře Jana Adolfa Brandejse. Kolem roku 1882 odešla do Paříže, kde absolvovala školení v grafických technikách u Gustava Reyniera. V roce 1884 odešla studovat do Antverp, kde se školila u Charlese Verlata (1824–1890). Během pobytu v Belgii zachycovala na svých obrazech především mořská pobřeží, marinu, přístavy a navštívila také Fríské ostrovy a ostrov Amrum. V letech 1885-1887 pobývala v Mnichově, kde studovala malbu na dámské malířské akademii u Ludviga Hertericha (1856-1932). Následně pokračovala ve studiu u Doris Raabové (1851-1899), u které se školila v technice leptu.

Od roku 1887 Hermína Laukotová opět působila v Praze; ve Vojtěšské ulici založila v devadesátých letech vlastní dámskou malířskou a grafickou školu Deutsche Kunstübungsstätte für Frauen; své vyučování ukončila v prosinci roku 1909 ze zdravotních důvodů a předala vedení dobře zavedené školy grafikovi Augustovi Brömseovi, dále tam vyučovali architekt Adolf Foehr a dvě malířky, paní Lili Gödlová-Brandhuberová a slečna Johanna Funkeová[5]. Své žačky vyučovala portrétu a lidské figuře podle živých modelů, které bylo pro ženy v této době stále ještě problematické veřejně zajistit. Její výuka byla někdy označována za „figurální kurz“, ale vyučovala se také malba zátiší, květin a dekorativní kreslení, zejména ornamentu. Shromáždila kolem sebe umělkyně, kterým tehdy nebylo umožněno navštěvovat studium aktu na Pražské akademii. Mezi její žačky patřily např. Berta Liebscherová- Havlíčková[6], její pokračovatelka Lili Gödlová-Brandhuberová, Emilie Krostová[7], Marie Gardavská, Emilie Nevrlá[8], Anna Sequensová[9] a mnoho dalších.

V roce 1888 se ve Vídni zdokonalovala v grafických technikách. Intenzivně navštěvovala soukromý kurz u mědirytce Williama Ungera (1847-1932) a krátce se školila i u profesora Johanna Leonarda Raaba (1825-1899). Během života podnikala cesty především po belgických, holandských a německých městech. Navštěvovala rovněž česká města, například v roce 1892 zavítala do Českého Krumlova.

Spolky a výstavy

Své obrazy vystavovala na výstavách Krasoumná jednoty v Praze, zpočátku pod jménem Jan Textor. Významně se podílela na spolkovém životě německých malířek v Čechách i ve Vídni: od roku 1904 byla členkou svazu Dürer v sekci umělkyň spolku "Verein deutscher Malerinnen in Böhmen" se sídlem v Praze, a ve "Vereinigung der bildenden Künstlerinnen Österreichs" ve Vídni,[10], s nimiž vystavovala své práce. Nikdy se neprovdala a celý život zasvětila umění.

Hrobka rodiny Laukotovy na Olšanských hřbitovech

Hermína Laukotová zemřela v noci ze soboty na neděli 17. ledna 1931 ve svém domě v Kateřinské ulici na Novém Městě pražském. Pohřbena byla na Olšanských hřbitovech.

Galerie

Odkazy

Reference

Literatura

  • Prokop Toman: Nový slovník československých výtvarných umělců, I. díl. Praha 1949
  • Michaela Holá: Verein deutscher Malerinnen in Böhmen a historie německých ženských uměleckých spolků od 60. let 19. století do konce II. světové války. Bakalářská diplomová práce, Univerzita Palackého Olomouc 2010. Dostupné online [1]

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Hermina Laukotová – Sedící muž (1887).jpg
Hermina Laukotová – Sedící muž
Olšany-HerminaLaukotova.jpg
Autor: Anatol Svahilec, Licence: CC BY-SA 4.0
Hrobka rodiny Hermíny Laukotové (1853-1931) na Olšanských hřbitovech
Laukotova-Painter.jpg
The Dying Painter
Hermína Laukotová při práci.jpg
Hermína Laukotová při práci
Hermina Laukotová Mädchen zwischen Schwertlilien.jpg
Mädchen zwischen Schwertlilien, links unten signiert: H. Laukota.
Hermina Laukotova - Dešťová přeháňka (1899).jpg
Hermina Laukotova - Dešťová přeháňka
Hermina Laukotova - Zátiší s kyticí.jpg
Hermina Laukotova - Zátiší s kyticí
Hermína Laukotová.jpg
Hermína Laukotová, česká malířka a grafička