Herma Svozilová-Johnová

Herma Svozilová - Johnová
Narození29. srpna 1914
Prostějov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí5. dubna 2009 (ve věku 94 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Povoláníspisovatelka a básnířka
PodpisHerma Svozilová - Johnová – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Herma Svozilová-Johnová (29. srpna 1914 v Prostějově[1]5. dubna 2009 v Praze) byla česká spisovatelka a básnířka, orientovaná zejména na tematiku společenských a citových vztahů; autorka próz pro mládež.

Rodinné zázemí, vzdělání a rozmanitá zaměstnání

Narodila se na samém začátku 1. světové války do známé prostějovské rodiny. Otec Cyril Svozil (18861935) byl prostějovský advokát, poslanec a sběratel výtvarného umění. Josef Svozil (18471931), její děd, se proslavil jakožto průkopník v oboru chmelařství a pivovarnictví na Litovelsku. Byl rovněž vydavatelem olomouckých Selských listů a litovelské Selské stráže.

Její osobnost formovalo kultivované rodinné prostředí paralelně se vzděláním, kterého se jí dostalo. Nejprve v letech 19261928 studovala na klasickém gymnáziu v Prostějově a poté mezi lety 1928 a 1930 na lyceu Saint-Germain-en-Laye ve Francii. Maturovala v roce 1934 na francouzském reálném gymnáziu v Praze. V letech 1935 a 1937 absolvovala pobyt na univerzitě v Oxfordu.

Během svého života vystřídala mnohá občanská povolání. Pracovala například na státních statcích na zámku Kačina u Kutné Hory či v Žacléři nebo v zelinářství v Praze-Jinonicích.

V letech 19581960 působila v zahraničním oddělení Ústředního domu lidové tvořivosti a mezi lety 1966 a 1970 v zahraničním oddělení Svazu československých spisovatelů.

Literární tvorba

Denní tisk a časopisy

Do literatury vstoupila již v roce 1929, kdy začala publikovat drobné články v regionálním tisku. Po druhé světové válce tiskl časopis Vlasta její verše zaměřené na budovatelské tovární prostředí.[2]

Knižní vydání

V prvních novelách a románech věnovala pozornost životu na rodném Prostějovsku a zajímavě popsala nerovný vztah muže a ženy. Do tohoto období náležejí zejména díla

  • Křížek z ametystů (1940)
  • Šička Božena (1942)
  • Prostřený stůl (1944)
  • Muž a žena (1946)

S okupační tematikou úspěšně pracovala v díle Vysoké napětí z roku 1948. Traumata padesátých let vylíčila v knize Justina je svědek (1968). K válečné atmosféře se vrátila v knize Odskok z Oxfordu (1978), zasazené do moravské vesnice v předvečer 2. světové války. V Mořském dně (1994) se pokusila o beletristickou reflexi československé společnosti v převratných letech 19881991. Vytěžila-li kolorit své jedné z posledních knih Švédské epizody z prostředí dalekého severu, vrací se v próze Zvláštní zážitek na sever rodné Moravy.

Její básnická tvorba opsala oblouk od začátečnicky roztěkané Neděle (1938) přes intimní deník válečných dnů Kavalkáda (1946) a příklon k budovatelskému patosu poúnorové doby ve sbírce Tvé nové kráse (1949) až po Náčrtník (1974), shrnující lyriku životní a citové vyrovnanosti.

V roce 2000, ve svých 86 letech, vydala Hanáckou ságu, rozsáhlou vzpomínkovou knihu, v níž zachycuje mnohé peripetie svého života i politickou dráhu svého manžela.

Zajímavosti

V roce 1937 se provdala za Oldřicha Johna (19071961), sociálně demokratického politika a od roku 1948 předsedu Národního shromáždění. Za okupace byl zatčen a prošel koncentračními tábory Dachau a Buchenwald.

Syn Oldřich John (1940) je matematik. Syn Cyrill John (1947) je politolog a fyzioterapeut; v roce 1968 emigroval do Švédska.

Její sestřenicí byla herečka Světla Svozilová. Osobně se znala s matkou Jiřího Wolkera. Za svou básnickou sbírku Kavalkáda z roku 1945 získala Cenu Petra Bezruče. V roce 1974 obdržela vyznamenání Za zásluhy o výstavbu.[3]

Odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele u sv. Kříže v Prostějově
  2. Např. SVOZILOVÁ-JOHNOVÁ, Herma. Po ránu. S. 3. Vlasta [online]. 1949-11-17 [cit. 2020-12-23]. S. 3. Dostupné online. 
  3. Vyznamenání Za zásluhy o výstavbu - seznam nositelů [online]. Archiv Kanceláře prezidenta republiky [cit. 2021-08-01]. Vyznamenání uděleno 3. 7. 1974, číslo matriky 21936. Dostupné online. 

Literatura

  • Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. díl 4. S-Ž, sv. I. S-T 1. vyd. 2008. ISBN 978-80-200-1670-6 [1]
  • Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 2, N-Ž. 1. vyd. 1991. ISBN 80-901103-0-4
  • TOMEŠ, J. Český biografický slovník XX. století. III. díl: Q-Ž. 1999. ISBN 80-7185-247-3

Související články

Obec spisovatelů

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Podpis-autorky.jpg
Autor: Tomáš1956, Licence: CC BY-SA 4.0
Podpis autorky ve výtisku knihy Švédské epizody