Hermagor-Pressegger See

Šmohor Hermagor-Pressegger See
Pohled na nádraží u centra města
znak
Poloha
Souřadnice	46°37′38″ s. š., 13°22′2″ v. d.
Nadmořská výška	602 m n. m.
Stát	Rakousko Rakousko
Spolková země	Korutany
Okres	Hermagor
Šmohor
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	204,8 km²
Počet obyvatel	6 824 (2018)[1]
Hustota zalidnění	33,3 obyv./km²
Správa
Starosta	Siegfried Ronacher
Oficiální web	www.hermagor.at
Telefonní předvolba	0 42 82
PSČ	9620
Označení vozidel	HE
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hermagor-Pressegger See (česky^[zdroj?] a slovinsky Šmohor) je město v Rakousku, ve spolkové zemi Korutany. Je centrem po něm pojmenovaném okresu. Název odkazuje na prvního Aquileiského biskupa svatého Hermagorase. Žije zde přibližně 6 800^[1] obyvatel.

Přírodní poměry

Hermagor se nachází v dolním údolí řeky Gail na severním úpatí Karnských Alp, v blízkosti hranic s Itálií. Na jihu navazuje průsmyk Naßfeld s italskou obcí Pontebba. Na severu vede cesta přes městečko Gitschtal do Gailtalských Alp, napříč sedlem Kreuzberg k ledovcovému jezeru Weissensee a dále do obce Greifenburgu v údolí Drávy. Stanice Hermagor je zastávka na železniční trati Gailtal z Arnoldsteinu do Kötschach-Mauthen.

Katastrální území obce zahrnuje mělké Pressegger See, jedno z nejteplejších jezer v Rakousku s rozsáhlými rašelinnými břehy.

Administrativní členění

Kromě rozdělení do množství menších vesnic je město Hermagor-Pressegger See je rozděleno do následujících katastrálních území:

Historie

Archeologické nálezy ukázaly, že historická těžba železné rudy zde probíhala již kolem roku 1800-1200 př. n. l.^[2] Toto osídlení bylo později součástí keltského království Noricum, které bylo začleněno do Římské říše v roce 15 př. n. l.^[3][4] Farnost svatého Hermagorasu v Korutanském vévodství byla poprvé zmíněna v dokumentu z roku 1169, pravděpodobně založena patriarchy z Aquileia. Díky své strategické poloze obec rychle rostla. Právo trhové získala v roce 1288 a stala se hlavním sídlem údolí Gail. V 15. století Turci napadli a zničili vesnice po celém údolí. V roce 1779 objevil botanik Franz Xaver von Wulfen endemickou bylinu Wulfenia carinthiaca na svazích vrcholu Gartnerkofel. Samotné město mělo v roce 1880 709 čistě německy mluvících obyvatel a bylo severozápadně od jazykové hranice. Dnešní vesnice spadající pod Hermagor Potschach a Fritzendorf byly naopak slovinsky mluvící. Tyto vesnice byly výhradně katolické, kdežto v Hermagoru, podobně jako v jiných německých sídlech, byla i protestantská menšina.^[5] Hermagor se stal okresním velitelstvím a tedy i hlavním městem okresu v roce 1868 a byl domovem posádky Císařsko-královské zeměbrany. Železniční linka Gailtal byla postavena roku 1894, prodloužena v roce 1915 pro vojenské účely italské fronty v první světové válce. Hermagor získal městská privilegia 10. října 1930 u příležitosti desátého výročí korunovačního plebiscitu. Současná obec Hermagor-Pressegger See vznikla sloučením několika bývalých nezávislých obcí v průběhu správní reformy z roku 1973.

Obyvatelstvo

V době sčítání lidu z roku 2001 mělo město Hermagor-Pressegger See 7 232 obyvatel (1991: 7403), většina mluvila německy, dále pak slovinsky. Z nich bylo 94,7% Rakušanů, 1,6% Němců, 1,1% Bosňáků a 1,0% Chorvatů.

68,8% obyvatel se uvádí jako římští katolíci, 25,6% jsou příslušníci protestantské církve, 1,5% zastává islámskou víru a 2,4% jsou bez náboženské příslušnosti.

Pamětihodnosti

• Zámek Möderndorf zahrnující muzeum Gailského údolí.
• Zámek Lerchenhof postaven mezi lety 1848 až 1851. Je ukázkou pozdně klasicistně-biedermeierské architektury v Korutanech a dnes slouží jako hostinec.
• Zřícenina hradu Malenthein leží na jihovýchodním svahu Guggenbergu u Kühweg. Nejstarší písemná zmínka o věži pochází z roku 1311, další rozšiřování je uváděno v roce 1317. Do roku 1395 byl hrad sídlem místního soudu.^[6]
• Zříceniny pevnosti s věží Khünburg na špatně přístupném místě jihovýchodně od města.
• Filiální gotický kostel svatého Linharta
• Farní kostel v Rattendorfu
• Barokní farní kostel svatého Hermagora

• 

  (c) Johann Jaritz / CC BY-SA 4.0

  Zámek Möderndorf

• 

  Zámek Lerchenhof

• 

  (c) Johann Jaritz / CC BY-SA 4.0

  Filiální kostel sv. Linharta

Ekonomika

(c) emax, CC BY 3.0

Ekonomika Hermagoru dnes do značné míry závisí na cestovním ruchu, zejména lyžování kolem průsmyku Naßfeld, největšího lyžařského areálu v Korutanech. Jezero Pressegger See a okolní hory jsou také tradiční letní útočiště a oblíbená destinace pro turisty. Z 3 228 zaměstnanců v roce 2001 bylo 600 zaměstnanci hotelů a restaurací, následovalo 471 zaměstnaných osob v oblasti obchodu, opravy motorových vozidel a zboží pro domácnost a 441 zaměstnanců ve zpracovatelském průmyslu.

Zemědělství a lesnictví

V roce 2009 zde bylo 789 hektarů označených jako orná půda, avšak více než polovina jsou dočasné travní porosty. Na dalších 134 hektarech se pěstuje čistý jarní ječmen, oves a kukuřici. Pro 599 stávajících zařízení v roce 2009 bylo lesnictví 320 (53,4% zemědělských podniků) hlavní činností, pro dalších 177 to byl chov skotu a pro 47 ovcí. Hospodářství se za posledních 50 let snížilo o polovinu. Zásadní význam mají alpské pastviny. Skot a koně zde tráví léto. Mléko se následně zpracovává na místní speciality. Společně s pohostinstvím je to dalším lákadlem turistů.

Les a dřevo hrají důležitou roli v prvovýrobě jako důležitý ekonomický pilíř. Nicméně s několika výjimkami nebylo možné provádět průmyslové zpracování dřeva přímo na místě obce. Dřevo také získává větší význam v kontextu ochrany životního prostředí. Tedy mimo jiné, město Hermagor, a zároveň turistické středisko Tröpolach jsou napájeny pomocí dálkového vytápění biomasou.

Řemeslo a obchod

Ačkoli je nejmenším rakouským okresním městem, Hermagor stále tvoří ekonomické centrum okolí. Zde, na křižovatce dvou údolí, se řemeslo a obchod usadil brzy. Z bývalé agrární ekonomiky se Hermagor v posledních desetiletích transformoval do silného turistického centra. Mnoho pracovních míst bylo vytvořeno cestovním ruchem a s tím souvisejícím rozvojem obchodu. Odvětví služeb ve všech jeho aspektech se značně zvýšilo. Řemeslo stále má svůj význam.

Rodáci

• Franz Grafenauer (1860 - 1935) - varhanář a poslanec Rakouské říšské rady zastupující Slovince
• Matija Majar (1809 - 1892) - katolický kněz a slovinský politický aktivista v Karnských Alpách
• Roland Assinger (1973) - bývalý rakouský lyžař

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Hermagor-Pressegger See na anglické Wikipedii a Hermagor-Pressegger See na německé Wikipedii.

Literatura

• Bernhard Gitschtaler (Hrsg.): Ausgelöschte Namen. Die Opfer des Nationalsozialismus im und aus dem Gailtal – Ein Erinnerungsbuch. Otto-Müller Verlag, Salzburg 2015. (německy)
• Bernhard Gitschtaler, Daniel Jamritsch: Das Gailtal unterm Hakenkreuz. Über Elemente nationalsozialistischer Herrschaft im Gailtal. kitab-Verlag, Klagenfurt/Celovec 2013. (německy)
• Gotbert Moro: Hermagor. Geschichte, Natur, Gegenwart. Geschichtsverein für Kärnten, 1969. (německy)
• Hubert Pietschnigg: Hermagor. 1. Auflage 1931 2. Auflage 1988. (německy)
• Heidi Rogy: Stadtgemeinde Hermagor-Pressegger See. Geschichte - Kultur - Natur. Verlag des Geschichtsvereines für Kärnten, Klagenfurt 2010. (německy)

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hermagor-Pressegger See na Wikimedia Commons
• Galerie Hermagor-Pressegger See na Wikimedia Commons