Hermann Hallwich

Hermann Hallwich
Hermann Hallwich
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci: 1871 – 1898
Poslanec Říšské rady
Ve funkci: 1872 – 1897
Stranická příslušnost
Členství	Ústavní strana (Klub levice – staroněmci) (Klub pokroku – mladoněmci) (Sjednoc. levice) (Německý klub) (Sjednoc. něm. levice) Německá pokrok. strana
Narození	9. května 1838 Teplice-Šanov Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	11. dubna 1913 (ve věku 74 let) Vídeň Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Alma mater	Karlo-Ferdinandova univ.
Ocenění	Řád Františka Josefa čestné občanství města Krupky čestné občanství města Teplic čestné občanství města Vrchlabí
Commons	Hermann Hallwich
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hermann Hallwich (9. května 1838 Teplice-Šanov^[1] – 11. dubna 1913 Vídeň)^[2][3] byl rakouský a český historik, národohospodář a politik německé národnosti, v 2. polovině 19. století poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady.

Studoval na gymnáziu v Chomutově, pak vystudoval dějiny a germanistiku na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. Roku 1862 získal titul doktora filozofie. Odmítl habilitaci a od roku 1864 učil na vyšší obchodní akademii v Liberci. Od roku 1870 byl tajemníkem liberecké obchodní a živnostenské komory.^[3] Funkci zastával až do roku 1890.^[4]

V 70. letech 19. století se natrvalo zapojil i do zemské a celostátní politiky. V doplňovacích volbách v září 1871 byl zvolen na Český zemský sněm za městskou kurii (obvod Vrchlabí – Lanov – Hostinné),^[5] poté co rezignoval poslanec Alexander Kostial.^[6] Mandát obhájil za tentýž obvod i v řádných zemských volbách v roce 1872^[7] a zemských volbách v roce 1878.^[8] V tomto okrsku mandát obhájil rovněž i ve volbách v roce 1883^[9], stejně jako ve volbách v roce 1889^[10] a volbách v roce 1895. Ve volbách roku 1895 ale mandát získal až v užší volbě (druhé kolo).^[4] Na poslanecký mandát rezignoval roku 1898.^[11]

Zasedal také v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor), kam ho vyslal zemský sněm roku 1872 (tehdy ještě Říšská rada nevolena přímo, ale tvořena delegáty jednotlivých zemských sněmů). Uspěl pak v nově zavedených přímých volbách do Říšské rady roku 1873 (kurie městská, obvod Trutnov, Vrchlabí atd.). Mandát obhájil ve volbách roku 1879, volbách roku 1885 a volbách roku 1891.^[12]

V zemském sněmu i na Říšské radě se profiloval jako německý liberál (takzvaná Ústavní strana, liberálně a centralisticky orientovaná, odmítající federalistické aspirace neněmeckých etnik).^[3][4] Na Říšské radě byl podle údajů z roku 1878 členem staroněmeckého Klubu levice.^[13] Po volbách v říjnu 1879 je již uváděn jako člen mladoněmeckého Klubu sjednocené Pokrokové strany (Club der vereinigten Fortschrittspartei).^[14] Od roku 1881 patřil do klubu Sjednocené levice, do kterého se spojilo několik ústavověrných proudů německých liberálů.^[15] Za tento klub byl zvolen i ve volbách roku 1885.^[16] Po rozpadu Sjednocené levice přešel do frakce Německý klub.^[17] V roce 1890 se uvádí jako poslanec obnoveného klubu německých liberálů, nyní oficiálně nazývaného Sjednocená německá levice.^[18] I ve volbách roku 1891 byl na Říšskou radu zvolen za klub Sjednocené německé levice.^[19] Z tohoto poslaneckého klubu vystoupil roku 1896.^[4] Němečtí liberální poslanci z Čech tehdy začali ustavovat samostatnou Německou pokrokovou stranu.

Od roku 1878 byl parlamentním referentem pro otázky obchodu a cel. V roce 1891 se podílel na dojednání celních smluv s Německem, Švýcarskem, Belgií a Itálií.^[3] Byl stoupencem ochranných cel.^[4] V roce 1890 se podílel na vyjednávání o česko-německém smíru (takzvané punktace) a byl jedním ze signatářů jejich výsledné podoby. Měl velké zásluhy o rozvoj železniční sítě a systému odborného školství v severních Čechách. V roce 1891 se přestěhoval do Vídně, zde založil Zentralverband der Industriellen Österreichs a od roku 1904 mu předsedal. Roku 1897 se stáhl z politického života. Působil rovněž jako historik.^[3] Byl mu udělen Řád Františka Josefa.^[4]

Zemřel v dubnu 1913.^[20] Byl pohřben na ústředním hřbitově ve Vídni.^[21]

• Čestné občanství města Teplice-Šanov^[21][22]
• Čestné občanství města Krupky^[21][22]
• Čestné občanství města Duchcova^[21][22][23]
• Čestné občanství města Hostinné^[21][22]
• Čestné občanství města Vrchlabí^[21][22]
• Čestné občanství města Trutnova^[21][22]
• Čestné občanství města Lanškrouna^[21][22]
• Čestné občanství města Králíky^[21][22]
• Ulice Dr. Hallwicha v Teplicích (1913–1945); po druhé světové válce přejmenována na Americkou
• Pamětní deska na rodném domě v Teplicích (2015)
• Pamětní deska na budově knihovny v Duchcově^[23]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hermann Hallwich na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Hermann Hallwich
• Nekrolog v deníku Bohemia