Hermann Helmer

Hermann Helmer
Hermann Helmer – litografie Adolfa Dauthagea, okolo r. 1880
Hermann Helmer – litografie Adolfa Dauthagea, okolo r. 1880
Narození13. července 1849
Harburg, nyní součást Hamburku, Německý spolek
Úmrtí2. dubna 1919 (ve věku 69 let)
Vídeň, Rakousko
Alma materAkademie výtvarných umění v Mnichově
Povoláníarchitekt
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hermann Gottlieb Helmer, též Hellmer (13. července 1849 Harburg2. dubna 1919 Vídeň), byl rakouský architekt, který působil ve Vídni ve společné architektonické kanceláři spolu s Ferdinandem Fellnerem.

Životopis

Nejdříve se vyučil zedníkem a následně navštěvoval stavební průmyslovku v Nienburgu/Weseru. Po studiu na Akademii výtvarného umění v Mnichově u Rudolfa Gottgetreua vstoupil do ateliéru k Ferdinandovi Fellnerovi do Vídně, kde v roce 1873 spolu založili vlastní ateliér Fellner und Helmer a stali se nejvýznamnějšími staviteli divadel v celém Rakousko-Uhersku.

Práce

V prvních letech spolupráce v ateliéru byl Helmer zodpovědný především za práci v kanceláři, zatímco Fellner měl na starosti jednání o jednotlivých stavbách. Pozdější objednávky byly rozděleny a každý architekt pracoval s vlastním štábem spolupracovníků. Zásadně byly však všechny práce rozvinuty v jednotném stylistickém a funkčním způsobu tvoření a uváděly se ustavičně pod společným jménem Ateliér Fellner a Helmer. Na rozdíl od Fellnera upřednostňoval Helmer klasicistické formy.

Ateliér Fellner a Helmer

Ateliér Fellner a Helmer (Fellner und Helmer) byl založen v roce 1873. Koncem 19. století byl jedním z nejznámějších architektonických ateliérů ve Vídni. Jeho majitelé architekti Ferdinand Fellner (18471916) a Hermann Helmer navrhli a vyprojektovali za 43 let své spolupráce více než 200 staveb, které byly realizovány především na území tehdejšího Rakouska-Uherska. Většina jimi navržených budov dodnes existuje a najdeme je v oblasti od Švýcarska po Rusko. Budovy jsou většinou postaveny a vyzdobeny v historizujícím slohu (neorenesance, neoklasicismus, neobaroko), někdy s prvky secese. Častými spolupracovníky ateliéru při výzdobě interiérů i exteriérů budov byly významní umělci své doby – Gustav Klimt a Ernst Klimt, Franz Matsch, Hans Makart, Theodor Friedl a mnoho dalších.

Specializací tohoto ateliéru byly budovy divadelní a koncertní, ve kterých se tito architekti zaměřili podstatnou měrou na bezpečnost a funkčnost provozu divadla. Bezpečnostní hlediska začala hrát důležitou úlohou při stavbě těchto budov poté, co koncem 19. století vyhořela celá řada divadel v Evropě i USA. Právě Ateliér Fellner a Helmer zareagoval na novou poptávku nejrychleji a důraz na bezpečnostní hlediska se stal důležitou součástí jeho firemní pověsti.

Díky tomu byly architekti Fellner a Helmer v průběhu času pověření návrhem a realizací asi 50 divadelních budov – např. v Záhřebu, Salcburku, Berlíně, Szegedu, Bratislavě, Štýrském Hradci, Curychu, Budapešti a samozřejmě ve Vídni (např. Volkstheater nebo koncertní sál Ronacher). Na území dnešní České republiky najdeme divadelní budovy v Praze (Státní opera Praha), Brně (Mahenovo divadlo), Liberci, Jablonci nad Nisou a Karlových Varech.

Kromě bezpečnostních hledisek byla firma Fellner a Helmer vyhlášena také tím, že měla přijatelné ceny a přesně dodržovala termíny. I díky tomu získali tito architekti zakázky na řadu dalších staveb různého využití a účelu – projektovali panelové domy (těch bylo více než 100, asi nejznámější je luxusní obytný komplex Margarethenhof ve Vídni), obchodní domy (těch bylo 27), vily, paláce a zámky (těchto staveb projektovali asi 60, na území České republiky např. zámek Žinkovy), hotely, továrny, hvězdárny a lázeňské budovy a kolonády. Výraznou měrou zasáhly do celkového vzhledu především dvou lázeňských měst – Badenu a Karlových Varů. V Karlových Varech bylo podle jejich plánů vystaveno asi 20 budov. Mezi nejznámější patří již výše zmíněné divadlo, a také Císařské lázně, Grandhotel Pupp, rozhledna Goethova vyhlídka, Kolonáda Sadového pramene.

Ateliér Fellner a Helmer se stal díky jeho účinnosti, spolehlivosti při realizaci stavby, přísnému dodržování zásad požární ochrany budov ale i uvědomováním akustických aspektů stavec široce známým. V návaznosti na úspěšné projekty budov divadla dostávali Fellner a Helmer často také objednávky pro bytové a obchodní domy nebo vily a venkovské domy.

Výraz

Na průčelí ztvárňovali Fellner a Helmer jako základní prvek motiv kombinovaný v bohatství prvků. Používali hlavně portikus, lodžie, portály a boční věže. Stylisticky zvolili Fellner a Helmer formy, které měly kořeny v renesanci, motivy baroka, rokoka, ale také empíru. Přes takové modifikace byly zpracovány nová řešení. Pozoruhodné je, že podněty pro jednotlivé dekorační prvky byly zachyceny v historických budovách minulých období. Bytové a obchodní domy ukazují stejné formy a vyznačují se funkcionalistickým a zároveň reprezentativním způsobem tvoření. Otevřenost vůči moderním materiálům se ukazuje na projektu domu na Kärntnerstraße 12 ve Vídni, kde použili železobetonový skelet.

Díla (výběr)

S Fellnerem:

lázeňské domy:

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hermann Helmer na slovenské Wikipedii.

Literatura

  • Dulla, M. – Moravčíková, H.: Architektura Slovenska v 20. století. Bratislava, Slovart 2002. 22, 56 s.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Split-arrow.svg
Autor: Dvorapa, Licence: CC0
Arrow symbolising a part of an article being taken out under a new name
Hermann Helmer Litho.jpg
Hermann Helmer (1849-1919), Architect. Lithograph by Adolf Dauthage, from "Künstler Album", published by A. Eckstein, Vienna