Hermann Levi

Hermann Levi
Hermann Levi.jpg
Základní informace
Narození7. listopadu 1839
Gießen
Úmrtí13. května 1900 (ve věku 60 let)
Mnichov
Místo pohřbeníGarmisch-Partenkirchen
Žánryklasická hudba a opera
Povolánídirigent, hudební skladatel a klavírista
Nástrojeklavír
RodičeBenedikt Levi
PříbuzníWilhelm Lindeck (sourozenec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hermann Levi (7. listopadu 1839 Gießen13. května 1900 Mnichov) byl německý dirigent.

Život

Hermann Levi

Hermann Levi byl syn hesenského zemského rabína Benedicta Leviho (1806-1899). V letech 1852-55 studoval na gymnáziu v Mannheimu, kde jej vyučoval hudbě dvorní kapelník Vincenz Lachnerm v letech 1855-58 pokračoval ve studiu na konzervatoři v Lipsku. V letech 1859-61 byl kapelníkem (Musikdirektor) v Saarbrückenu. Po smrti Františka Škroupa jej nahradil jako kapelník německé opery v Rotterdamu, kde vzbudil pozornost zejména uvedením Wagnerova Lohengrina. V letech 1864-72 byl dvorním kapelníkem v Karlsruhe, kde uvedl řad děl Johannese Brahmse, mj. Ein deutsches Requiem, ale též Wagnerovy Mistry pěvce norimberské. Roku 1872 byl povolán na místo prvního dvorního kapelníka do Mnichova, což zahrnovalo i hudební řízení mnichovské opery, a roku 1894 byl jmenován „generálním hudebním ředitelem“. Tuto funkci však musel o dva roky později ze zdravotních důvodů složit.

Od počátku 60. let 19. století byl blízkým přítelem Johannese Brahmse, v průběhu 70. let však bylo toto přátelství narušeno Leviho příklonem k Brahmsově oponentu Wagnerovi. Levi dirigoval roku v Mnichově 1878 první mimobayreuthskou inscenaci Prstenu Nibelungova a Wagner si jej vybral jako ideálního dirigenta pro premiéru svého Parsifala, a to i přes Leviho židovský původ, který byl v rozporu s antisemitskými názory Richarda Wagnera i s křesťansko-mystickým námětem opery. Levi dirigoval Parsifala na Hudebních slavnostech v Bayreuthu pravidelně až do roku 1894. Dirigoval rovněž řadu "separátních" představení Wagnerových oper pro bavorského krále Ludvíka II. s vyloučením veřejnosti.

Vedle Wagnera byl Levi významným interpretem Mozartových oper. Pro cyklus letních představení připravil Levi i jejich moderní zpracování, která měla odstranit některé pozdější úpravy; přestože i v nich zůstávaly svévolné zásady, byla ve své době ceněna. Sám také nově přeložil do němčiny libreta Lorenza da Ponteho k Così fan tutte, Figarově svatbě a Donu Giovannimu; jeho překlad dosáhl značné obliby a dosud se příležitostně užívá.

Levi byl především jedním z nejvýznamnějších dirigentů své doby. Na počátku své dráhy byl i zdatným klavíristou. Vlastní skladatelská činnost Leviho byla velmi skromná, po Brahmsově zdrcující kritice jí zanechal a svá díla zničil, takže se dochovaly jen skladby již dříve vydané tiskem: klavírní koncert a moll (Op. 1) a dva svazky písní.

Externí odkazy

Literatura

  • FELLINGEN, Imogen. Levi, Hermann. In: Neue Deutsche Biographie, Band 14. Berlin: Duncker & Humblot, 1985. Dostupné online. S. 396–397. (německy)
  • SEEGER, Horst. Opernlexikon. 4. vyd. Berlin: Henschelverlag Kunst und Gesellschaft, 1989. S. 380. (německy) 
  • Der Brockhaus — Oper. Komponisten, Interpreten, Werke, Sachbegriffe. Leipzig/Mannheim: F.A.Brockhaus GmbH, 2003. 383 s. ISBN 3-7653-2381-0. S. 182. (německy) 

Média použitá na této stránce

Hermann Levi conductor.jpg
Hermann Levi, conductor, 1839-1900
Hermann Levi.jpg

Late 19th century German conductor Hermann Levi.

  • 22:52, 7 November 2005 Dtaw2001 198x289 (16472 bytes)
  • 22:50, 7 November 2005 Dtaw2001 198x289 (16472 bytes) (19th century photo of conductor Hermann Levi)
  • 17:22, 7 November 2005 Dtaw2001 198x289 (16476 bytes) (Late 19th century German conductor Hermann Levi.)