Hermann von Pillersdorff
| Hermann von Pillersdorff | |
|---|---|
 | |
| Zemský prezident Slezska | |
| Ve funkci: 28. dubna 1863 – 25. června 1866 | |
| Panovník | František Josef I. |
| Předchůdce | Richard Belcredi |
| Nástupce | August von Merkl |
| Ve funkci: 1868 – 1870 | |
| Panovník | František Josef I. |
| Předchůdce | August von Merkl |
| Nástupce | Alexander von Summer |
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1864 – 1865 | |
| Ve funkci: 1867 – 1879 | |
| Poslanec Slezského zemského sněmu | |
| Ve funkci: ??? – ??? | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Ústavní strana |
| Narození | 15. prosince 1817 Branky  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 30. května 1887 (ve věku 69 let) Vídeň  Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | Branky |
| Choť | Adolfina Kleinová |
| Rodiče | Anton von Pillerstorff |
| Děti | Hermann Anton (1850–1907) |
| Příbuzní | strýc: Franz von Pillersdorf (1786–1862) |
| Alma mater | Tereziánská akademie ve Vídni (1828–1839) |
| Profese | státní úředník a politik |
| Ocenění | Řád Františka Josefa |
| Commons | Herrmann von Pillersdorf |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hermann von Pillersdorff, též Heřman svobodný pán z Pillersdorffu, uváděn také jako Pillerstorff (15. prosince 1817 Branky – 30. května 1887 Vídeň[1][2][3][4]), byl rakouský a český politik německé národnosti, v 2. polovině 19. století zemský prezident Slezska a poslanec Říšské rady.
Biografie
Jeho strýcem byl významný rakouský politik Franz von Pillersdorf. Hermann pracoval ve státní službě. Zastával funkci místodržitelského rady v hornouherském Trenčíně, později byl županem. Od 28. dubna 1863 do 25. června 1866 zastával úřad zemského prezidenta (místodržitele, tedy nejvyššího představitele státní správy) Slezska.[1] Z funkce byl odvolán (alespoň podle pozdější analýzy českého Opavského týdenníku) pro svůj útěk z Opavy v době začínající prusko-rakouské války a hrozby pruské invaze. Návrh na Pillersdorffovo sesazení měl iniciovat státní ministr Richard Belcredi.[5] Vídeňská Neue Freie Presse ale v Pillersdorffově nekrologu uvádí, že z Opavy odešel úmyslně, aby zachránil zemskou pokladnu před pruskou konfiskací. Od Belcrediho měl obdržet i písemný souhlas s tím, aby se přes Jablunkovský průsmyk evakuoval do Uherska. Pillersdorff ale mezitím získal informace, že Jablunkovský průsmyk již není bezpečný a proto se přemístil do Hranic s úmyslem použít pro evakuaci Vlárský průsmyk. V Hranicích mu ovšem byl doručen výnos, že je penzionován.[4]
V 60. letech 19. století byl zvolen za poslance Slezského zemského sněmu za velkostatkářskou kurii. Zemský sněm ho roku 1864 delegoval i do Říšské rady (tehdy ještě volené nepřímo) za kurii velkostatkářskou. 12. listopadu 1864 složil slib. Opětovně byl zemským sněmem do vídeňského parlamentu vyslán roku 1867, nyní za kurii venkovských obcí, a roku 1870 a 1871. Uspěl i v prvních přímých volbách do Říšské rady roku 1873, kdy byl zvolen za velkostatkářskou kurii na Moravě.[6] V Říšské radě setrval do konce jejího funkčního období v roce 1879. Zastával funkci druhého místopředsedy Poslanecké sněmovny.[4]
Koncem 60. let se přiklonil k tzv. Ústavní straně, liberálně a centralisticky orientovaná, odmítající federalistické aspirace neněmeckých etnik. Jako centralistického kandidáta ho podpořili slezští němečtí voliči a byl zvolen na zemský sněm. V Říšské radě podporoval rakousko-uherské vyrovnání.[5] V roce 1870 byl na zemský sněm zvolen za velkostatkářskou kurii.[4]
Za liberální vlády byl roku 1868 rehabilitován.[4] A poté, co zemský prezident August von Merkl odešel na penzi, byl Pillersdorff opětovně jmenován do čela zemské správy v Slezsku.[5] Česká menšina ve Slezsku ho vnímala jako exponenta tehdejší liberální vídeňské vlády (vláda Karla von Auersperga) a jejího ministra Karla Giskry. Ve funkci zemského prezidenta byl ještě v roce 1870. Když ale v průběhu onoho roku nastoupila nová vláda Alfreda von Potockého, učinila návrh na jeho odvolání, což česká komunita uvítala.[5] Úřadu byl zproštěn v září 1870.[7] Důvodem pro odvolání bylo, že spolu s několika dalšími zástupci Ústavní strany z řad zemských prezidentů a místodržitelů hlasoval v Říšské radě proti Potockého vládě.[4]
Byl mu udělen Řád Františka Josefa. Vlastnil statek Branky na Moravě.[1][8] Město Opava mu udělilo čestné občanství.[3] Jeho manželkou byla od roku 1849 dcera velkoprůmyslníka Libora J. Kleina Adolfina. Jeho syn Hermann von Pillersdorff mladší (18. květen 1850 Brno – 10. říjen 1907 Brno)[9] byl v 2. polovině 80. let 19. století okresním hejtmanem při místodržitelství v Brně.[10]
Zemřel v květnu 1887. Tělo zesnulého pak bylo převezeno do Branek na Moravě.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c Reichsraths-Almanach für die Session 1867. Vídeň: K.k. Hof- und Univ.-Buchhandlung Wien, 1867. Dostupné online. Kapitola Pillersdorff Hermann Freiherr von, s. 133. (německy)
- ↑ PILLERSDORFF, Hermann [online]. hiu.cas.cz [cit. 2014-07-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-09-21.
- ↑ a b c Úmrtí. Opavský týdenník. Červen 1887, roč. 18, čís. 43, s. 3. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f Freiherr Hermann v. Pillersdorf. Neue Freie Presse. Červen 1887, čís. 8177, s. 4. Dostupné online.
- ↑ a b c d Svob. pán Pillerstorff čestný občan několika slezských měst. Opavský týdenník. Říjen 1870, roč. 1, čís. 3, s. 17. Dostupné online.
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ Drobné zprávy. Opavský týdenník. Září 1870, roč. 1, čís. 1, s. 7. Dostupné online.
- ↑ Stručná historie obce [online]. vychodni-morava.cz [cit. 2014-07-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-14.
- ↑ Matriky - ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2023-09-22]. Dostupné online.
- ↑ Baron Hermann Pillersdorf. Neue Freie Presse. Květen 1887, čís. 8174, s. 9. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hermann von Pillersdorff na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary
(1867-1918)House colours of the House of Habsburg
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Herrmann Freiherr von Pillersdorf (1817-1887),österreichischer Politiker, Abgeordneter zum Reichsrats für Schlesien und dessen Vizepräsident. Lithographie von Adolf Dauthage, ca.1880.