Hermetismus

Hermes Trismegistos na mozaikové podlaze katedrály v Sieně

Hermetismus, hermetika či hermetická nauka je starověká, až do současné doby živá a ne zcela jednotná duchovně-nauková tradice. Jde o druh esoterismu a současně o filozofický směr. Název pochází od základního řecko-egyptského díla Corpus Hermeticum, za jehož autora je považován mytický egyptský mudrc Hermes Trismegistos, snad pozdější antická podoba staroegyptského boha Thovta ztotožněná s řeckým Hermem. Z hermetické nauky odvozuje svůj původ také alchymie.

Dějiny

Vyobrazení Herma Trismegista z knihy D. Stolze Viridarium chymicum z roku 1624

Hermetismus odvozuje svůj původ ze starověkého Egypta. Tento v rámci hermetismu tradovaný názor ovšem nebyl v moderní době vědou potvrzen a je odbornými historiky zpochybňován: namísto toho je vznik hermetismu kladen do kosmopolitního prostředí helénistické Alexandrie. Egyptolog Erik Hornung, který se zaměřuje na zkoumání staroegyptských kořenů hermetismu, nicméně s odkazem na výzkumy Jana Assmanna poukazuje na to, že dosavadní badatelé pro tuto otázku „neměli valné pochopení“: „Ve starém Egyptě sice ještě žádný hermetismus ve vlastním smyslu neexistoval, ale nejpozději od doby Nové říše zde vládlo duchovní klima, které bylo pro vznik hermetické moudrosti příznivé… (Teprve) nyní existují podstatně lepší předpoklady k tomu, aby byly odhaleny potenciální staroegyptské kořeny ‚hermetické‘ moudrosti.“[1]

Francouzský antropolog Gilbert Durand hermetismus ve svém širokém pojetí chápe jako rozdělený na čtyři fáze s dvěma podfázemi:[2]

Kromě toho mluví ještě o páté fázi přelomu 19. a 20. století kterou spojuje především s pravoslavným ruským pojetí a jmény Solovjova, Berďajeva a Bulgakova.[2]

Prameny

Pramenem hermetických nauk jsou řecky psané spisy přisuzované Hermovi Trismegistovi (někdy považovaného za identického s egyptským bohem Thovtem) sdružené do souboru Corpus Hermeticum. Za nejvýstižnější z nich bývá pokládána Smaragdová deska.

Základní principy

Renesanční ztvárnění Herma Trismegista

Jeden z hlavních principů hermetismu je první teze, kterou lze nalézt na smaragdové desce a která často podléhá různým (často ne zcela přesným) reinterpretacím.

Caduceus (tj. hůl boha Herma) byl jedním
ze symbolů hermetismu
  • To, co jest nahoře, jest také to, co jest dole.

Z tohoto základu hermetismu vyplývají další možné reflexe:

  • jednota
  • princip soběpodobnosti
  • univerzalita existence
  • soběnáležitost

Jednou z moderních reinterpretací je vědou často znovuobjevovaný fakt, že všichni a všechno jsme tvořeni jedním a tímtéž, ať již je aktuální vědecké povědomí nakloněno tomu, že ono „totéž“ jsou atomy, subatomární částice, kvarky, superstruny, vše dohromady, či jiné myšlené formy existence. Jsme v každém ohledu doslova jedno a to samé, vyjádřené v nekonečném spektru různých možných obdobných forem.

Vědeckým vyjádřením této obecné myšlenky jsou pak fraktály.

Náboženská neutralita

Pozoruhodným znakem hermetismu je jeho náboženská neutralita – v západní kultuře může být rozvíjen v rámci křesťanství, judaismu i nenábožensky pojímaného panteismu, a stejně tak může být přítomen i v novopohanských proudech, například v kemetismu. Jak shrnuje Erik Hornung, je veškerý hermetismus svou povahou tolerantní a prostý jakýchkoli strnulých dogmat.[3] Za součásti hermetického proudu jsou pokládány alchymie, astrologie, magiekabala.

Odkazy

Reference

  1. HORNUNG, Erik. Tajemný Egypt: kořeny hermetické moudrosti. Překlad Allan Plzák. Praha: Paseka, 2002. 219 s. ISBN 80-7185-436-0. S. 21–22. 
  2. a b DURAND, Gilbert. Věda o člověku a tradice: Nový antropologický duch. Praha: Malvern, 2012. ISBN 978-80-87580-28-8. S. 142–147. 
  3. Hornung (2002), s. 185

Literatura

  • EBELING, Florian. Tajemství Herma Trismegista : dějiny hermetismu. Překlad Martin Žemla. Praha (?): Malvern, 2009. 188 s. ISBN 978-80-86702-60-5. 
  • HORNUNG, Erik. Tajemný Egypt: kořeny hermetické moudrosti. Překlad Allan Plzák. Praha: Paseka, 2002. 219 s. ISBN 80-7185-436-0. 
  • NAKONEČNÝ, Milan. Hermetismus, jeho historie a doktrina. Logos. 1995, roč. 11, čís. 1, s. 18n. ISSN 0862-7606.  Dostupné online

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Hermes mercurius trismegistus siena cathedral.jpg
Floor inlay in the Cathedral of Siena Russian: Hermes Mercurius Trismegistus, contemporary of Moses, on the left pages of the book
HermesTrismegistusCauc.jpg
Hermes Trismegistus.

From English Wikipedia: en:Image:HermesTrismegistusCauc.jpg, stating: "It is obvious that this is one of many, many pictures from the Middle Ages or Renaissance of this subject. It has been scanned and put on the Internet by someone, who is not credited on the site this was received from. This same image appears more than once on the first page in Google's image search under "hermes trismegistus". Seeing as the author, being mortal, certainly died centuries ago, there should be no problem with copyright infringement.

Further research indicates that the image is 'Engraving of Mercurius Trismegistus from Pierre Mussard, Historia Deorum fatidicorum, Venice, 1675.' This information was obtained from Adam McLean's Alchemy website: http://www.levity.com/alchemy/amclglr9.html.