Heroldovy sady
Heroldovy sady | |
---|---|
Lokalita | Vršovice, Praha, Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°4′14″ s. š., 14°27′12″ v. d. |
Rozloha | 1,43 ha |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Heroldovy sady (v minulosti též Městské sady a Sady Naděždy Konstatinovny Krupské) jsou veřejný park v Praze 10-Vršovicích mezi ulicemi Kodaňská, Holandská a Vršovickým náměstím. Mají výměru 1,43 hektaru a leží v nadmořské výšce 224 až 235 metrů. Jsou rozděleny na dvě části – zrekonstruovanou polovinu pod ulicí Kodaňská a prostor okolo Vršovického zámečku (Rangherky). Ze stromů dnes najdeme v parku javor mléč, lípu malolistou, borovici černou, smrk pichlavý, jasan ztepilý, trnovník akát, tis červený a jerlín japonský.
Sady jsou pojmenované podle Josefa Herolda, významného starosty Vršovic v letech 1884–1886.[1]
Historie parku
Ve 14. století byly na místě parku vinice, část byla v majetku řádu německých rytířů. V roce 1842 Jindřich Rangheri koupil místo od barona Jakuba Wimmera. Rangheri zde vysázel morušový sad, ze kterého získával potravu pro bource morušového, kterého choval kvůli výrobě hedvábí v nově postavené dvoupatrové továrně. Po Rangheriho smrti továrna i sad zanikly a pozemky byly prodány drobným zemědělcům.
V roce 1882 pozemky i se zámečkem odkoupila obec a zpustlý sad byl předělán na veřejný park. Roku 1885 byly Vršovice povýšeny na městys a v parku (tehdejších Městských sadech) se konaly velké slavnosti. Od těch dob se tam tyčí kamenný jehlan, který připomíná povýšení Vršovic a zásluhy starosty Josefa Herolda.[2] Již v letech 1892–1893 byl nový park ze severní strany částečně zastavěn budovami škol. V letech 1899–1900 došlo k přestavbě bývalé továrny v novorenesančním stylu do podoby historického zámečku a k úpravám v jejím okolí. Byly odbourány zdi oddělující park od Vršovického náměstí a na svahu bylo zbudováno dvouramenné schodiště.
Druhá část parku pod dnešní Kodaňskou ulicí vznikla podle plánů městského zahradníka Františka Zítka mezi roky 1905–1906 a současně byl upraven také park okolo Rangherky. Plocha parku se tak rozšířila na 30 000 m². V květnu 1908 vysadila místní organizace Národní strany svobodomyslné v severní části parku Heroldovu lípu a umístila sem starostův památník.
Park byl upraven po první světové válce. Byly zde vysázeny banánovníky, které se nejen ujaly, ale v roce 1926 dokonce rozkvetly. V letech 1934 až 1935 byla opravena nejstarší část sadů. Na úkor východní části zde bylo v roce 1921 postaveno sokolské kino Vzlet, cvičiště a v roce 1932 mateřská školka.[3]
Během druhé světové války park prakticky zanikl, když zde byly vybudován kryty a požární nádrže na hasicí vodu. V roce 1947 byl původní prostor částečně obnoven. S nástupem nového režimu po roce 1948 došlo ke změně názvu z původních Heroldových sadů na Sady Naděždy Konstatinovny Krupské (manželka Vladimíra Iljiče Lenina Krupská v roce 1901 navštívila českého politika Františka Modráčka v nedaleké Černomořské ulici).[4][5][6] Teprve po roce 1989 park dostal opět jméno starosty Herolda.
V rámci obnovy sadů pod zámečkem na konci 90. let 20. století vznikla také stupňovitá fontána. Byla vytvořena podle návrhu Pavla Šimka z projekční kanceláře Florart. Fontánu tvořilo několik kruhových a polokruhových bazénků, vrcholila válci o nestejném průměru, po nichž stékala voda. Do válců byly zapuštěny segmenty z hlazeného mramoru. Stavba byla v roce 2011 demontována a v rámci generální rekonstrukce zámečku zrušena.[7]
V parku roste významný strom – Lípa republiky (vysazena 1998). Rostla zde i významná Heroldova lípa (vysazena v roce 1908, v roce pro špatný zdravotní stav odstraněna).
Knihovna v parku
V roce 2013 byla v parku zpřístupněna první "parková" knihovna ve Vršovicích. Každý má možnost sem přinést své knihy a odnést si svazky, které chtějí darovat dalším čtenářům.[8][9]
Stavby v okolí
- Vršovický zámeček
- Vršovická záložna
- Kostel sv. Mikuláše
- Husův sbor Vršovice s Divadlem Aloise Jiráska
- Kino Vzlet
- Základní škola Karla Čapka
- Obchodní akademie Heroldovy sady
Odkazy
Reference
- ↑ Josef Herold v Ottově slovníku naučném
- ↑ Pomník udělení městských práv Vršovicím v Heroldových sadech | Drobné památky. www.drobnepamatky.cz [online]. [cit. 2021-11-04]. Dostupné online.
- ↑ VÝRUT, Karel. Kapitoly z pražské historie. Vyd. 1. vyd. Pelhřimov: Vyd. Nová Tiskárna Pelhřimov 219 s. ISBN 978-80-86559-01-8.
- ↑ Změny názvů pražských sadů po roce 1989
- ↑ Zmínka o návštěvě N. K. Krupské u Františka Modráčka
- ↑ Zmínka o Krupské v Černomořské ulici
- ↑ Kaskádovitá fontána v Heroldových sadech - ZRUŠENO :: Pražské kašny a fontány. www.prazskekasny.cz [online]. [cit. 2021-04-09]. Dostupné online.
- ↑ Praha má první knihovničku v parku. V Heroldových sadech si lze bezplatně půjčovat
- ↑ Knihovna v Heroldových sadech z roku 2013
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Heroldovy sady na Wikimedia Commons
- Heroldovy sady na cestovatel.cz
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Vojtěch Dostál, Licence: CC BY-SA 3.0
pomník
Autor: Petr Vilgus, Licence: CC BY-SA 3.0
Veřejná knihovna v Heroldových sadech
Autor: Petr Vilgus, Licence: CC BY-SA 3.0
Heroldovy sady v Praze 10-Vršovicích, v pozadí domy na Kodaňské ulici.