Heroltice (Štíty)
Heroltice | |
---|---|
Lokalita | |
Charakter | vesnice |
Obec | Štíty |
Okres | Šumperk |
Kraj | Olomoucký kraj |
Historická země | Morava |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°59′18″ s. š., 16°44′15″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 89 (2021)[1] |
Katastrální území | Heroltice u Štítů (6,2 km²) |
PSČ | 789 91 |
Počet domů | 66 (2011)[2] |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Heroltice | |
Další údaje | |
Web | www |
Kód části obce | 38431 |
Kód k. ú. | 638439 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Heroltice (německy Herautz) jsou vesnice v okrese Šumperk, součást města Štíty. Nachází se zhruba 3,5 km ssz. od Štítů. Sídlo je uličního typu, roztažené podél Heroltického potoka, drobného toku, který stéká z východního okraje Orlických hor do Kladské kotliny a pod Herolticemi zprava ústí do řeky Březná. Vesnička Heroltice se rozkládá v severním cípu Olomouckého kraje nedaleko česko-polských hranic. Malebné údolí, které je přirozenou hranicí mezi Jeseníky a Orlickými horami se nachází v nadmořské výšce 450–750 m n. m. Vesnička správně spadá pod město Štíty.[3]
Historie
Obec má jméno zřejmě podle zakladatele Heralta či Heralda, čemuž napovídá německý název Herautz a dřívější české jméno Heraltice. Heroltice se připomínají již roku 1278 u tehdejšího Šilperka a byly někdy označovány jako Velké nebo též Dolní Heroltice, na rozdíl od Malých či Horních Heroltic, tj. pozdější Červené Vody.
V roce 1623 se Heroltice dostaly se šilperským panstvím pod patrimoniální správu v Rudě. Patřily k největším vsím tohoto panství, protože podle lánového rejstříku z roku 1677 měly 49 usedlých a v roce 1834 dokonce již 156 domů a 1026 obyvatel. Škola zde existovala již v roce 1828 a roku 1854 tu byla zřízena kuracie při zdejším kostele, původně kapli sv. Jana Křtitele z roku 1718. Po roce 1848 připadly Heroltice k soudnímu okresu Šilperk a politickému okresu Zábřeh. Na rozdíl od sousedních obcí Červená a Bílá Voda, které zaznamenaly velký rozmach v souvislosti s rozvojem textilního průmyslu, zůstaly téměř beze zbytku.
Po roce 1945 vesnice soustavně upadala, což platilo o zástavbě i zemědělství. Pozemky heroltického katastru převzal nakonec k obhospodařování Státní statek ve Štítech. V roce 1976 byla obec Heroltice připojena ke Štítům.[3]
Kulturní památky
V katastru obce jsou evidovány tyto kulturní památky:[4]
- Dům čp. 158 (bývalá fara, severně od kostela) – V současné době je v seznamu chráněných památek uveden jako doklad lidové architektury jeden empírový dům č. p. 158, který dříve sloužil jako fara. Byl postaven v polovině 19. století.
Mimo chráněné památky je zde např.:
- Kostel sv. Jana Křtitele – Kostel svatého Jana Křtitele v Herolticích je původně barokní kaplí z roku 1718. Stojí v nadmořské výšce 537 m n. m. těsně u okraje silnice. Od 17. června 2007 se v kostele sv. Jana Křtitele opět provádí nedělní polední zvonění. Kostel je od roku 2009 chráněnou kulturní památkou.[3]
- Kostel sv. Jana Křtitele (Heroltice)
- Kříž u domu čp. 158
- Pískovcový kříž s korpusem Krista u kostela v Herolticích
Turistika
Rekreační a sportovní areál Heroltická s. r. o. na rozhraní Orlických hor a Králického Sněžníku umožňuje ubytování v pokojích i v chatkách a maringotkách v klidné části zahrady. Dále je možnost postavení karavanů na zahradě areálu. Karavany lze napojit na elektrickou energii. V každém období mohou lidé čerpat z mnoha doprovodných služeb, využít stravování a vyrazit do malebného okolí, s příležitostmi k zimním i letním sportům.[5]
Kulturní akce
- Výstava jiřin – již tradičně začátkem září pestrobarevnými jiřinami. Jiřiny vystavuje pěstitel Zdeněk Beran z Horních Heřmanic. Výstava bývá doplněna o řezbářské práce či zajímavé fotografie.
- Hasičský ples – každoročně se v Herolticích pořádá hasičský ples pod záštitou tamního spolku dobrovolných hasičů.
- RC modely – tato akce s dlouholetou tradicí se zaryla do povědomí všech stavitelů a konstruktérů RC modelů, kteří se sem sjíždějí z celého okolí.
Osobnosti
- Rudolf Felzmann (1866 – 1937) český a rakouský politik, poslanec Moravského zemského sněmu a Říšské rady
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ a b c MELZER, Miloš; SCHULZ, Jindřich. Vlastivěda šumperského okresu. Šumperk: Okresní vlastivědné muzeum: [s.n.], 1993. ISBN 80-85083-02-7.
- ↑ PERŮTKA, M. (red.). Seznam nemovitých kulturních památek okresu Šumperk. Olomouc: Památkový ústav v Olomouci a OÚ Šumperk, 1994. ISBN 80-901473-5-6.
- ↑ Herolticka. www.herolticka.cz [online]. [cit. 2016-07-26]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Heroltice na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Heraltice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Heroltice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Aktuální informace obce Heroltice a její webové stránky
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Loginstity1, Licence: CC BY-SA 4.0
Pískovcový kříž s korpusem Krista u kostela v Herolticích
Autor: Loginstity1, Licence: CC BY-SA 4.0
Kostel sv. Jana Křtitele (Heroltice)
Kostel svatého Jana Křtitele (Heroltice)
Autor: Loginstity1, Licence: CC BY-SA 4.0
Sousoší Nejsvětější Trojice (Březná)