Herrerasauridae
Herrerasauridae Stratigrafický výskyt: Svrchní trias, asi před 235 až 210 miliony let | |
---|---|
Sanjuansaurus, zástupce skupiny | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Třída | plazi (Sauropsida) |
Nadřád | dinosauři (Dinosauria) |
Řád | plazopánví (Saurischia) |
Podřád | Herrerasauria |
Čeleď | Herrerasauridae Reig, 1963 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hererasauridae („Herrerovi ještěři“, zástupci = „hererasauridi“) je evolučně prastará větev dinosaurů, která nejspíš patří k plazopánvým dinosaurům. Tito menší až středně velcí dravci (délka zhruba 2 až 6 metrů) patří mezi nejstarší a vývojově nejprimitivnější známé dinosaury vůbec.[1]
Charakteristika
Nejstarší zástupci této čeledi se prokazatelně objevují již v období před 233,2 miliony let (v raném svrchním triasu, geologický věk karn).[2] Byli to malí až středně velcí dravci, kteří zcela vyhynuli před koncem triasu, asi před 210 miliony let. Poprvé byly jejich fosilie objeveny v 60. letech 20. století v Jižní Americe a nejlepší fosilní nálezy zástupců této skupiny v současnosti pocházejí z území států Argentina a Brazílie.[3][4] Nejznámějším zástupcem je samotný druh Herrerasaurus ischigualastensis, jehož téměř kompletní fosilní kostry dnes známe zejména z argentinského souvrství Ischigualasto o stáří kolem 231,4 milionu let.[5] Fosilie zástupců čeledi však byly objeveny také na jihu Severní Ameriky a zřejmě i v Evropě (například na území Polska).[6]
Systematika
Herrerasauridi jsou jednou z nejstarších skupin dinosaurů a pravděpodobně neměli vývojové pokračování, tj. nedali vzniknou žádné pokročilejší dinosauří linii. Některé jejich anatomické znaky na lebce a končetinách jsou velmi primitivní a mozaikovité, i přes to svou morfologií výrazně připomínají teropody a bývali proto řazeni na bázi Saurischia. Takovouto příbuznost však nejnovější studie odmítají a ukazuje se, že čeleď nejspíš tvoří sesterský taxon k Sauropodomorpha.[7] Aktuální pohled na fylogenezi dinosaurů včetně zařazení Herrerasaridae nabízí toto schéma:
- Dinosauria – dinosauři
- Ornithoscelida – ornitoscelidi
- Theropoda – teropodi
- Ornithischia – ptakopánví
- Saurischia – plazopánví (v upravené podobě)
- Sauropodomorpha – sauropodomorfové
- Herrerasauridae – hererasauridi
- Ornithoscelida – ornitoscelidi
V současnosti je do čeledi Herrerasauridae řazeno celkem šest vědecky platných (validních) rodů dinosaurů s teropodní morfologií. Některé fosilní objevy patrně zcela nových taxonů zatím nebyly pojmenovány nebo formálně popsány.[8]
Taxonomie
- Řád: Saurischia
- Podřád Herrerasauria
- Čeleď Herrerasauridae
- ?Caseosaurus
- Chindesaurus
- Gnathovorax
- Herrerasaurus
- Sanjuansaurus
- Staurikosaurus (pod tento rod zřejmě spadá i Teyuwasu)[9]
- Čeleď Herrerasauridae
- Podřád Herrerasauria
Odkazy
Reference
- ↑ SOCHA, Vladimír. Kdo byl prvním dinosaurem?. OSEL.cz [online]. 10. července 2020. Dostupné online. (česky)
- ↑ Langer, M. C.; Ramezani, J.; Da Rosa, Á. A. S. (2018). "U-Pb age constraints on dinosaur rise from south Brazil". Gondwana Research. X (18): 133–140. doi:10.1016/j.gr.2018.01.005
- ↑ Langer, Max C; Benton, Michael J. (2006). Early dinosaurs: a phylogenetic study. Journal of Systematic Palaeontology. 4 (4): 309–358. doi: 10.1017/S1477201906001970
- ↑ Mauricio Silva Garcia, Sérgio Furtado Cabreira, Lúcio Roberto da Silva, Flávio Augusto Pretto & Rodrigo Temp Müller (2023). A saurischian (Archosauria, Dinosauria) ilium from the Upper Triassic of southern Brazil and the rise of Herrerasauria. The Anatomical Record (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1002/ar.25342
- ↑ Reig, O. A. (1963). "La presencia de dinosaurios saurisquios en los "Estratos de Ischigualasto" (Mesotriásico Superior) de las provincias de San Juan y La Rioja (República Argentina)". Ameghiniana. 3 (1): 3–20.
- ↑ Niedźwiedzki, Grzegorz; Brusatte, Stephen L.; Sulej, Tomasz; Butler, Richard J. (2014). "Basal dinosauriform and theropod dinosaurs from the mid–late Norian (Late Triassic) of Poland: implications for Triassic dinosaur evolution and distribution". Palaeontology. 57 (6): 1121–1142. doi:10.1111/pala.12107
- ↑ Matthew G. Baron and Megan E. Williams (2018). A re-evaluation of the enigmatic dinosauriform Caseosaurus crosbyensis from the Late Triassic of Texas, USA and its implications for early dinosaur evolution. Acta Palaeontologica Polonica. doi: https://doi.org/10.4202/app.00372.2017
- ↑ Fernanda Oliveira da Silva, Agustín G. Martinelli, Jorge Ferigolo & Ana Maria Ribeiro (2023). A new herrerasaurid dinosaur record from southern Brazil (Upper Triassic) and its faunal association. Revista Brasileira De Paleontologia. 26 (2): 97–113. doi: https://doi.org/10.4072/rbp.2023.2.02
- ↑ Garcia, Maurício S.; Müller, Rodrigo T.; Dias-Da-Silva, Sérgio (2019). "On the taxonomic status of Teyuwasu barberenai Kischlat, 1999 (Archosauria: Dinosauriformes), a challenging taxon from the Upper Triassic of southern Brazil". Zootaxa. 4629 (1): 146–150. doi:10.11646/zootaxa.4629.1.12
Literatura
- Benedetto, J. L. (1973). Herrerasauridae, nueva familia de saurisquios triasicos. (PDF) Ameghiniana. 10(1), 89–102.
- Van Heerden, J. (1978). Herrerasaurus and the origin of the sauropod dinosaurs. South African Journal of Science, 74: 187–189.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Herrerasauridae na Wikimedia Commons
- Informace na webu Palaeos (anglicky)
- Informace na webu Fossilworks Archivováno 3. 6. 2020 na Wayback Machine. (anglicky)
- Článek o vývojové radiaci herrerasaurů (anglicky)
- SOCHA, Vladimír. Vyhladovělá čelist nejstarším známým dinosaurem. OSEL.cz [online]. 20. září 2022. Dostupné online. (česky)
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Maurissauro, Licence: CC BY-SA 4.0
Digital drawing of the known skeletal remains of Staurikosaurus pricei. Known elements represented in white and unknown in gray.
Autor: IJReid, Licence: CC BY 4.0
Size comparison between a 1.8 meter tall Homo sapiens sapiens and a 2.2 meter long Chindesaurus bryansmalli.