Herrnhaag
Herrnhaag byl mládežnickým centrem Moravské církve. Od roku 1972 je částí města Büdingen, leží v okrese Wetterau, v německé spolkové zemi Hesensko, od hradu Ronneburg je vzdálen šest kilometrů.
Historie
Úvod: Poté, co byl hrabě Mikuláš Ludvík Zinzendorf v roce 1736 vykázán ze Saska, nalezl s moravskými bratry útočiště na hradě Ronneburg. Z hradu se pak stalo hojně navštěvované poutní místo, které brzy svoji kapacitou bratřím nestačilo. Dne 23. 6. 1737 odjel biskup David Nitschmann z Berlína do Wetterau dojednat s hrabětem z Isenburg-Büdingenu podmínky k založení nové kolonie Herrnhaag v jeho hrabství – nedaleko Ronneburgu.[1]
Architektura: Herrnhaag byl naplánován hrabětem Zinzendorfem jako Dům Boží, sídlo Krista. Podle popisu Nového Jeruzaléma v knize Zjevení mělo mít město dvanáct bran. Uprostřed stála studna s vodou života. První kámen prvního obytnému domu položil zedník Georg Böhnisch, exulant z Kunína, dne 12. května 1738. Později si při práci na dně studny zranil nohu tak, že ho otevřená rána trápila až do smrti (†6.1. 1772, Trebus). V době rozpuštění komunity stálo v Herrnhaagu 18 domů pro přibližně 1000 lidí.[1]
Komunita: V bratrském sboru Herrnhaagu se mladí členové církve učili různá řemesla a připravovali se na práci v zahraničních misiích. O Svatodušních svátcích dne 2. 6 1743 zde založil hrabě Zinzendorf „řád blázínků“ (Närrchen-Orden).[2] Členové řádu měli v následujících letech převzít vedoucí úřady v bratrské církvi; byli to Christian Renatus Zinzendorf, syn Mikuláše Ludvíka Zinzendorfa (19. září 1727–28. května 1752 Londýn), vlastní dcera Benigna, adoptivní dcera a budoucí manželka Anna Nitschmann, dále pak její neteř Anna Piesch a budoucí manžel Benigny Johann Michael Langguth.[1]
Z dopisu Anny Nitschmann: „...žijeme tu spolu jako děti, jsme tak našeho milého Spasitele blázínci a zvířátka...“[3] Zdejší časté oslavy doprovázel bohatý program, drahá výzdoba a herrnhaagské slavení se šířilo i do jiných bratrských sborů. To pobuřovalo zastánce herrnhutských statutů, kteří zdejší poměry hodnotili jako sektářské a scestné. V roce 1749 poslal hrabě Zinzendorf do Herrnhaagu „trestající dopis“ (Strafbrief) a svého syna odvolal do Londýna. V témže roce, dne 15. října 1749, zemřel hrabě Ernst Casimir von Isenburg-Büdingen. Podmínky nového zeměpána, který odmítl tolerovat stávající stav komunity, byly pro moravské bratry nepřijatelné, takže v únoru 1750 padlo ve Weterau rozhodnutí o rozpuštění kolonie.[1]
Na jaře roku 1750 byl do Herrnhaagu poslán David Nitschmann s manželkou Rosinou, aby oba pracovali na ukončení kolonie, na jejímž založení se David předtím podílel. Po rozpuštění sboru v Herrnhaagu zůstala malá skupina bratří a sester v blízkém Marienbornu. Tam Rosina Nitschmann (*22. 7. 1704 Kunín) dne 10. 8. 1753 zemřela. Byla pravděpodobně poslední sestrou, která byla pohřbena v Herrnhaagu na Božím poli.[1]
Uctívání Christiana Renatuse svobodnými mladými muži z Herrnhaagu pokračovalo. Jejich novým působištěm se stal Christiansbrunn v Pensylvánii poblíž Bethlehemu.[4]
Reference
- ↑ a b c d e ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Moravské exulantky v obnovené Jednotě bratrské v 18. století : obrazy ze života. První vydání. vyd. Praha: Kalich, 2014. 530 s. ISBN 978-80-7017-210-0. S. 83, 88–89, 106–108, 124–125, 161, 205, 207, 326, 413–431.
- ↑ ERBE, Hans-Walter. Herrnhaag : eine religiöse Kommunität im 18. Jahrhundert. Hamburg: Wittig, 1988. 224 s. ISBN 3-8048-4350-6. S. 61.
- ↑ Archiv Herrnhut, R.14.A.14.66
- ↑ Welcome | The Lost Village of Christian's Spring. christiansbrunn.web.lehigh.edu [online]. [cit. 2021-05-17]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Herrnhaag na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
A drawing of the Moravian community of single brothers at Christiansbrunn, Pennsylvania, part of the Nazareth Tract.
Painting of Moravian spiritual leader Christian Renatus von Zinzendorf, 1727-1752. The words on the paper he is holding say "Gebrochne Augen," "Broken eyes," referring to the belief that by looking into Christian's eyes one was seeing the eyes of Christ at the moment of his death.