Herstošice

Herstošice
Západní příjezdová cesta
Západní příjezdová cesta
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecBochov
OkresKarlovy Vary
KrajKarlovarský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°8′35″ s. š., 13°6′2″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel26 (2021)[1]
Katastrální územíHerstošice (2,8 km²)
Nadmořská výška610 m n. m.
PSČ364 71
Počet domů11 (2021)[2]
Herstošice
Další údaje
Kód části obce172626
Kód k. ú.772623
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Herstošice (německy Herscheditz) jsou malá vesnice a část města Bochov v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji. Nachází se asi 4,5 kilometru východně od Bochova. Herstošice jsou také název katastrálního území o rozloze 2,8 km².[3] Jižním okrajem vesnice vede silnice I/6 a podél západního okraji vsi protéká Ratibořský potok. Jeden kilometr jihovýchodně od vesnice se na místě zaniklé vsi nachází osada Zlatá Hvězda.

Název

Název vesnice je odvozen z příjmení Herstuš nebo Herstoš ve významu ves lidí Herstušových či Herstošových. V historických pramenech se jméno vsi objevuje ve tvarech: Hirschtositz (1378), Herstussycz (1404), Herztossicz (1405), Hersstossicz (1450, 1493), Herstossicz (1450), Herssiticz (1452), z Herstošic (1455, 1497, 1523, 1524, 1545), Herschetycz (1456), „z Hersstossicz“ (1580), Herscheditz (1651), Herssadicze (1654), Herschetitz (1785), Herscheditz a Herschetitz či Hrssadice (1847), Herptošice a Herstošice nebo Herschedit (1854) a Herptošice nebo Herscheditz (1916).[4]

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1378, kdy na zdejší tvrzi sídlil Hanuš z Herstošic. Dalším majitelem uváděným v roce 1404 byl Hereš, jehož potomci v polovině šestnáctého prodali vesnici s tvrzí Pröllhoferům z Purkersdorfu. Za Hanuše z Purkersdorfu bylo panství v roce 1567 osvobozeno od manských povinností k hradu Hartenštejnu. Mezi lety 1609–1615 vesnice patřila Jindřichu Zumrovi z Herstošic, ale poté se vrátila Pröllhoferům, kteří ji připojili k údrčskému panství. Pravděpodobně poté herstošická tvrz beze stop zanikla.[5]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 160 obyvatel (z toho 77 mužů) německé národnosti. Kromě tří evangelíků a jednoho člověka bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[6] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 155 obyvatel. Opět byli všichni německé národnosti. Až na tři evangelíky a sedm lidí bez vyznání byli římskými katolíky.[7]

Vývoj počtu obyvatel a domů[8][9]
186918801890190019101921193019501961197019801991200120112021
Obyvatelé1981771761731601601556870523332222726
Domy3232313130303116—12910101011
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v domech místní části Údrč.

Obecní správa

Při sčítání lidu v letech 1869–1950 Herstošice byly samostatnou obcí, se kterým patřily nejprve do okresu Žlutice, ale v roce 1950 v okrese Toužim. V letech 1961–1974 byly častí obce Údrč v okrese Karlovy Vary. Od 1. ledna 1975 jsou částí města Bochov v okrese Karlovy Vary.[10]

Galerie

  • Dům čp. 10
    Dům čp. 10
  • Kaple
    Kaple
  • Křížek u cesty
    Křížek u cesty

Odkazy

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2023-12-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-11. 
  4. ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Herstošice, Herscheditz, s. 620. 
  5. ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Herstošice – tvrz, s. 79–80. 
  6. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 260. 
  7. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 406. 
  8. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-02]. Kapitola Karlovy Vary. Dostupné online. 
  9. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  10. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 137. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com