Hésiodos

Hésiodos
G. Moreau: Hésiodos a múza (1891)
G. Moreau: Hésiodos a múza (1891)
Narození776 př. n. l.
Cyme
ÚmrtíAscra
Povoláníbásník, spisovatel, rapsód a mytograf
Žánrpoezie
Významná dílaTheogonie
Works and Days
Catalogue of Women
PříbuzníPerses[1][2] (sourozenec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Fiktivní busta Hésiodova (Louvre, 1. stol. př. n. l.)

Hésiodos (řecky Ἡσίοδος) byl antický řecký básník a filosof, patrně mladší současník Homérův, který působil na přelomu 8. a 7. století př. n. l. Jeho hlavní díla jsou „O původu bohů (Theogonia)“ a „Práce a dni“, další díla připisována autorovi, která nejsou zachována v celku jsou „Héraklův štít”, „Genealogie héróů” a „Katalog héroin”. Je po něm pojmenován na Měsíci kráter Hesiodus.[3][4]

Život

O Hésiodově životě víme velice málo, z několika nahodilých zmínek v jeho básních, o jejichž spolehlivosti však někteří badatelé pochybují. Jeho otec snad obchodoval na iónském pobřeží Malé Asie, ale zkrachoval a usídlil se v chudé vesnici Askře v Bojótii, kde si koupil malé hospodářství. Zde se oženil a měl dva syny, z nichž starší Hésiodos sice prý prohrál spor o dědictví s mladším Persem, nicméně zde jako rolník žil a psal své naučné i epické básně. Stěžuje si v nich na tvrdé zimy a nuzné živobytí: „... usadil se v bídné vísce, v Askře, kde je krušno v zimě, trudno v létě, nikdy dobře.“[5] Jako básník napodoboval Homéra, na rozdíl od homérské společnosti bojovníků a šlechticů však Hésiodos líčí život drobných rolníků. Už ve starověku se těšil velké oblibě a v Chalkidě v Euboii zvítězil v básnické soutěži na počest zemřelého krále. Psal převážně na starořecké polyteistické náměty, v nichž se zabýval vznikem Vesmíru, světa, bohů, lidí, atd. ...Hésiodova díla se později četla ve školách a v římské době se jimi inspiroval Vergilius k sepsání svých Georgik. Hésiodos zemřel v Askře, když se však její obyvatele museli později přestěhovat jinam, vzali prý jeho ostatky s sebou a pohřbili je v „Minyově hrobce“ v Orchomenu.

Dílo

Z jeho díla se zachovalo:

O původu bohů (Θεογονία, Theogonia) je nejstarší soustavné podání řecké mytologie, které líčí po sobě jdoucí epochy a generace bohů (název Teogonie znamená „vznik bohů“). Dílo má přes 1000 veršů (hexametrů) a je hlavním pramenem pro studium staré řecké mytologie. Na samém počátku byl chaos (bezedná propast), z něhož se zrodili Úranos a Gaia (nebe a země). Ti měli dvanáct dětí, Titánů, z nichž nejmladší Kronos prý své děti jedl. Z manželství Krona a Rhey se pak narodili olympští bohové s Diem v čele. Už antičtí autoři počínaje Xenofantem Hésiodovi vytýkali, že bohy zpodobnil podle toho nejhoršího, co se vyskytuje mezi lidmi.

Naučná báseň Práce a dni (Ἔργα καὶ ἡμέραι) snad vznikla ve sporu s bratrem Persem o majetek a chce mu vylíčit, jak má rolník žít a pracovat. Výklad ale zasazuje do širšího rámce světového řádu a mytologie. Začíná mýty o Prométeovi a o Pandořině skříňce, který vysvětluje původ zla na světě. Následuje rozdělení minulosti do pěti věků:

  1. věk zlatý
  2. věk stříbrný
  3. věk měděný
  4. věk héroů (hrdinů) a
  5. věk železný, v němž autor i čtenáři žijí.

Na svůj "železný" věk a na jeho mravy si Hésiodos trpce stěžuje, ví si však zároveň rady:

Nijak není práce k necti, zahálka však nese hanbu

Přiložíš-li ruce k dílu, lenoch závidět ti bude.

Hésiodos, Práce a dni. Praha: Svoboda 1950, str. 59.

V dalším textu následuje sbírka praktických rad pro rolníky, uspořádaná podle kalendáře: kdy se co a jak má dělat. Následují i rady pro plavbu po moři a nakonec různá spíše magická pravidla, čemu se má člověk vyhýbat.

Jen ve zlomcích se zachoval Katalog héroin a Hésiodovi se dále připisovaly i spisy "Štít" (Ασπις), "Seznam žen" (καταλογος γυναικων) a některé další, o nichž se ale dnes soudí, že je spíše složil někdo z jeho pokračovatelů.

Básnické dílo Genealogie héroů se zaobírá uspořádáním všech řeckých hrdinů a polobohů v seznamu a rodokmenu.

Podoba

O římské bustě, zachované v několika kopiích z 1. století př. n. l. (viz obrázek nahoře), se dříve soudilo, že je to portrét Senecův. Většina současných badatelů ji však pokládá za fiktivní podobiznu Hésiodovu.

Odkazy

Hesiodus Ascraeus, soubor zachovaných spisů, 1701

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hesiod na německé Wikipedii.

  1. Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ45274143. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
  2. Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ24393993. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek VIII.
  3. Antonín Rükl: Atlas Měsíce, Aventinum (Praha 1991), kapitola Birt, str. 134, č. mapového listu 54, ISBN 80-85277-10-7
  4. Crater Hesiodus on Moon Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS, NASA (anglicky)
  5. Hésiodos, Práce a dni. Praha: Svoboda 1950, str. 83.

Související články

Literatura

  • Hésiodos, Práce a dni. Praha: Svoboda 1950
  • Hésiodos, Zrození bohů. Praha: SNKLHU - Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění 1959
  • Hésiodos, Práce a dny. (Přel. J. Nováková) Praha: Svoboda, 1990. ISBN 80-205-0127-4
  • Hésiodos, Zpěvy železného věku. Praha: Svoboda 1990. ISBN 80-205-0127-4
  • Hésiodos, Štít. Praha: Odeon 1976
  • Anne-Marie Buttinová, Řecko. Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2002, ISBN 80-7106-566-8
  • Veronika Konrádová, Kosmogonické a theogonické motivy v Hésiodově Theogonii, Ústí nad Labem 2008, ISBN 978-80-7414-099-0
  • Peter Levi a kol., Svět starého Řecka. Knižní klub k. s., Praha 1995, ISBN 80-7176-214-8
  • Eliška Luhanová, Zrození světa (kosmogonie básníka Hésioda), Červený Kostelec: Pavel Mervart 2014, ISBN 978-80-7465-109-0
  • Vojtěch Zamarovský, Řecký zázrak. Mladá fronta, Praha 1972

Externí odkazy

Média použitá na této stránce