Hetepheres I.

Hetepheres I.
Narození26. století př. n. l. nebo 2575 př. n. l.
Úmrtí26. století př. n. l. nebo 2551 př. n. l.
Místo pohřbeníPyramid G1-a
Povolánístátnice
Nábož. vyznáníEgyptské náboženství
ChoťSnofru[1][2]
DětiHetepheres
Chufu
Ranefer
RodičeHunej a Meresanch I.
Rod4. dynastie
PříbuzníSnofru a Meresanch I. (sourozenci)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hetepheres I.
v hieroglyfickém zápisu


Hetepheres I. byla egyptská královna během 4. dynastie (cca 2600 př. n. l.).

Hetepheres I. byla manželkou faraona Snofrua[3] a matkou krále Chufua. Je možné, že byla jen vedlejší manželkou Snofrua a její význam vzrostl až poté, co její syn nastoupil na trůn. Byla babičkou králů Radžedefa a Rachefa a královny Hetepheres II.

Hetepheres I. zemřela pravděpodobně za vlády svého syna Chufua.  

Hrobka

Hrobka G 7000X královny Hetepheres I., pohřební komora – pohled na jih (1926)

Na východ od Chufuovy pyramidy nalezl George Andrew Reisner[p 1] skrytou šachtu G 7000X, v níž se nacházel pohřební nábytek a šperky, které patřily královně Hetepheres I. Raisner dospěl k závěru, že Hetepheres I. byla původně pohřbena v jiné hrobce, a jelikož ta byla vyloupena, byla Hetepheres I. znovu pohřbena v této skryté hrobce.[4] V roce 1927 otevřeli sargofág, a ačkoliv byl neporušený, žádné tělo v něm překvapivě nebylo nalezeno.[5][6] O jejím místě pohřbení je mnoho teorií:

  • Reisner předpokládal, že byla Hetepheres původně pohřbena poblíž pyramidy Snofrua v Dahšúru, ale hrobka byla krátce po jejím pohřbu vyloupena. Je možné, že lupiči otevřeli sarkofág a ukradli mumii. Úředníci, kteří byli odpovědní za její hrobku, snažíce se vyhnout faraonovu hněvu, možná řekli Chufuovi, že se mumie stále nachází nepoškozená v sargofágu. Chufu pak nařídil sarkofág a veškerou pohřební výbavu přemístit do nové skryté hrobky (G 7000X) nacházející se v Gíze poblíž jeho vlastní pyramidy.[4][7]
  • Mark Lehner[p 2] považoval hrobku G 7000X za první hrobku královny Hetepheres I. a později byla podle něj přemístěna do pyramidy G1-a.
  • Třetí možností je, že G 7000X měla být její jediná hrobka. Je možné, že nad touto šachtovou hrobkou měla být původně ještě nadstavba v podobě pyramidy. Její mumie mohla ale být ukradena krátce po pohřbení.[7]
  • Podle Zahi Hawasse byla Hetepheres I. původně pohřbena v G1-a (jedné ze tří malých pyramid poblíž té Chufuovy) a poté, co byla tato hrobka vykradena, byla pro královnu vykopána nová šachta. Stalo se to zásluhou Hemiuna prince synovce sloužícího jako vezír faraonovi Chufuovi, který nechal v Gíze vykopat šachtu (hloubka ~ 27 m), do které pak pietně pohřební výbavu z hrobky Heteperes uložil.[8]

Pohřební výbava

Kopie královské postele s opěrkou hlavy (podhlavničkou) z hrobky Hetepheres I. (délka postele je 177 centimetrů)

V šachtové hrobce G 7000X byl objeven početný pohřební nábytek.[3] Přestože sarkofág zůstal nedotčený a neporušený, mumie královny Hetepheres chyběla. Kanopická truhla v její hrobce je jedna z nejstarších známých. Je rozdělená na čtyři přihrádky (jako kanopy) a každá obsahovala její mumifikované orgány.[9]

Obsah hrobky nám poskytuje mnoho podrobností o způsobu života v královské rodině za 4. dynastie.[10]

Pohřební výbava v G 7000X obsahovala následující předměty:[11]

  • Baldachýn pokrytý zlatem
  • Postel se stupátkem pokrytá zlatem, v káhirském muzeu Ent. 53261 (obnoveno).
  • Křeslo zdobené v podobě papyru, pokryté zlatem
  • Kanopická truhla z G 7000X
    Křeslo zdobené v podobě symbolů bohyně Neit pokryté zlatem[12]
  • Nosítka pokrytá zlatem
  • Zbytky tubulárního koženého pouzdra - obsahující dvě dlouhé holínky pokryté zlatým žebrovaným pouzdrem a dřevěnou hůlkou s vykládanou ozdobou mincí, v káhirském muzeu. (89619 aab).
  • Truhla se znakem Mina pokrytá zlatem.
  • Alabastrový sargofág (prázdný)
  • Alabastrová kanopická truhla (s mumifikovanými orgány)

Poznámky

  1. ↑ americký archeolog 1867-1942
  2. ↑ americký archeolog, který se posledních 30 roků
    věnuje výzkumu v Egyptě, zejména pak v Gíze

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hetepheres I na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Encyclopædia Britannica Online. Dostupné online.
  2. ↑ Aidan Dodson: The Complete Royal Families of Ancient Egypt. 2004. ISBN 978-0-500-05128-3.
  3. ↑ a b Aidan Dodson & Dyan Hilton, The Complete Royal Families of Ancient Egypt, Thames & Hudson (2004), p. 57.
  4. ↑ a b Leonard Cottrell, The Lost Pharaohs, Grosset & Dunlap, New York (1961).
  5. ↑ Manuelian, Peter Der. "A Race against Time in the Shadow of the Pyramids. The Museum of Fine Arts, Boston and the Giza Necropolis, 1902–1990." KMT 1, No. 4 (1990-91), pp. 10-21.
  6. ↑ Bulletin of the Museum of Fine Arts, Volume XXV Archivováno 27. 9. 2011 na Wayback Machine., Boston, August, 1927, Number 150
  7. ↑ a b Edwards, I.E.S. "Review of 'The Pyramid Tomb of Hetep-heres and the Satellite Pyramid of Khufu'." Journal of Egyptian Archaeology 75 (1989), pp. 261-265.
  8. ↑ BUNSON, Margaret. Encyclpedie of Ancient Egypt [online]. New York: Facts On File, Inc., 1991. S. 168. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ George Reisner, “The Empty Sarcophagus of the Mother of Cheops”, Bulletin of the Museum of Fine Arts (Museum of Fine Arts, Boston) Vol. 26, No. 157 (Oct., 1928), p. 81.
  10. ↑ Lawrence Berman, Rita E. Freed, and Denise Doxey. Arts of Ancient Egypt. Museum of Fine Arts Boston. 2003. pp. 70-71. ISBN 0-87846-661-4
  11. ↑ Porter and Moss, Topographical Bibliography of Ancient Egyptian Hieroglyphic Texts, Reliefs, and Paintings; Part III; pp. 179-182.
  12. ↑ Harvard Semitic Museum, “Recreating the Throne of Egyptian Queen Hetepheres”

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Chair of Queen Hetepheres (reproduction), Egypt, Giza, tomb G 7000 X, Dynasty 4, reign of Khufu, 2551-2528 BC, cedar, faience, gold foil, copper, cord - Harvard Semitic Museum - Cambridge, MA - DSC06052.jpg
Exhibit in the Harvard Semitic Museum, Harvard University - Cambridge, Massachusetts, USA. This work is old enough so that it is in the public domain.
Neith.svg
Autor: Jeff Dahl, Licence: CC BY-SA 4.0
Neith, an ancient Egyptian goddess who wears an emblem symbolizing a shield with crossed arrows on her head. Alternately, Neith was depicted as a woman wearing the red crown of lower Egypt. Neith often carries the was scepter. Sometimes Neith's emblem may be represented horizontally.[1] Based on New Kingdom tomb paintings.
QueenHetepheres Bed-FuneraryFurniture MuseumOfFineArtsBoston.png
Autor: Keith Schengili-Roberts, Licence: CC BY-SA 2.5
Wooden bed with headrest from the funerary furniture of Queen Hetepheres, from the 4th dynasty, circa 2575-2528 B.C. Bed length is 177 cm (5ft 9in). Reconstruction of original on display in Cairo, this copy residing in the Museum of Fine Arts, Boston.
Reisner-Hetepheres-pl263.jpg
Kanopentruhe aus dem Grab der Hetepheres (G 7000x), Giza, 4. Dynastie, ca. 2600 v. Chr.
Hetepheres-Ibrahim01.jpg
Giza, Tomb G 7000 X of Hetepheres I, burial chamber, looking South