Heterodyn
Heterodyn či lokální oscilátor je součást přijímačů rádiového signálu. Slouží k vytváření signálu o jiné frekvenci, než je přijímaný signál. Tato frekvence má však k frekvenci zpracovávaného signálu přesně definovaný vztah, aby s ní mohla být smísena. Signál, vytvořený pomocí heterodynu je využíván k heterodynní detekci, především (ale nejen) v superheterodynech.
Heterodyn může být samostatně fungující obvod. Často bývá laděn společně s anténním obvodem. U elektronkových přijímačů býval často řešen společně se směšovačem signálu jednou vícemřížkovou společnou elektronkou – pentagridem či oktodou.
Přijímače nemodulovaného radiotelegrafního signálu mohou obsahovat dva heterodyny – jeden pro detekci nosné vlny a druhý pro vytvoření nízkofrekvenčního zvukového signálu (obvykle 1 kHz).
Média použitá na této stránce
A heterodyne radio receiver circuit, invented in 1901 by Canadian engineer Reginald Fessenden to receive continuous wave (CW) radiotelegraphy transmissions. This was the first use of the "heterodyne" principle which Fessenden discovered. The CW radiotelegraph signal from the antenna consisted of pulses ("dots" and "dashes") of carrier wave at a radio frequency fC, which spelled out text messages in Morse code. The problem was that since the carrier had no modulation, it simply sounded like silence in the earphones of an ordinary receiver. In the heterodyne receiver, an electronic oscillator generates an unmodulated sine wave signal at a frequency fO offset from the carrier, which is added to the incoming signal from the tuned circuit. These two frequencies mix in the nonlinear crystal detector, generating a heterodyne (beat) frequency at the difference between these frequencies: fH = fC − fO whenever the carrier is present. If the local oscillator frequency is chosen correctly this heterodyne frequency will be in the audio range. Therefore the "dots" and "dashes" of Morse code will be audible as musical "beeps" in the earphones.
When Fessenden invented it, there was no practical source of continuous RF sine waves to use for the oscillator. Fessenden used his enormous prototype radio alternator, but this wasn't practical. The heterodyne receiver remained a laboratory curiosity until 1913, when a cheap compact source of sine waves came along, the triode vacuum tube feedback oscillator invented by Edwin Armstrong, after which it became the standard way of receiving CW radiotelegraphy signals. Fessenden's heterodyne oscillator is the ancestor of the beat frequency oscillator used in modern superheterodyne receivers to receive CW signals.