Heterofonie

Heterofonie je primitivní forma vícehlasu. Po většinu skladby zní jednohlas s občasnými vybočeními nebo ozdobami druhého hlasu. V Evropě se vyskytovala ve vokální i vokálně instrumentální hudbě raného středověku. Ve 21. století je heterofonie využívána například v hudbě japonské, či hudbě některých etnik Afriky a jižní Asie.[1]

Reference

  1. ↑ KOUBA, Jan. ABC hudebních slohů. Praha: Supraphon, 1988. 253 s. Kapitola Chorál v karolínské a otonské epoše a ve věku románského slohu, s. 32. 

Externí odkazy