Hetov

Hetov
kaplička u bývalého Hetova, kulturní památka
Lokalita
Charakter	zaniklá vesnice
Obec	Hrobčice
Okres	Teplice
Kraj	Ústecký kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°31′35″ s. š., 13°50′26″ v. d.
Základní informace
Katastrální území	Hetov (2,97 km²)
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Hetov
Další údaje
Zaniklé obce.cz	903
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hetov (německy Hettau) je zaniklá vesnice v okrese Teplice. Stávala asi čtyři kilometry severovýchodně od Hrobčic a pět kilometrů jihovýchodně od Bíliny. Zůstalo po ní katastrální území Hetov o výměře 2,97 km².^[1]

Hetov stával na úpatí České středohoří. Od patnáctého století býval součástí větších panství v Kostomlatech a Milešově a samostatný statek z něj vznikl až na konci osmnáctého století. Obyvatelé vsi většinou pracovali v zemědělství. Vesnice zanikla ve druhé polovině dvacátého století v důsledku budování Radovesické výsypky.

Název vesnice je odvozen z osobního jména Het ve významu Hetův dvůr. V historických zprávách se objevuje ve tvarech: in hetowie (1418), s hetowym (1524), Hetov (1524), w Hettawie (1549), ve vsi Hetove (1583), Hettow (1787) a Hettau nebo Hettow (1833).^[2]

První písemná zmínka o Hetovu pochází z roku 1418, kdy vesnice patřila k panství hradu Kostomlaty, jehož součástí zůstala nejméně do roku 1524.^[3] Později byl Hetov součástí milešovského panství Kaplířů ze Sulevic. Adamu Kaplířovi ze Sulevic byla za účast na stavovském povstání v letech 1618–1620 zkonfiskována většina majetku, ale statky Tuchořice a Hetov mu zůstaly jako léno. Vzhledem ke svému náboženskému vyznání ale Adam Kaplíř opustil Čechy, a oba statky za něj spravoval zeť Zikmund Vilém Licek z Hazmburka.^[3]

Po Adamově smrti daroval roku 1637 císař Ferdinand III. Hetov plukovníkovi Achillovi de Soy, jehož synové statek v roce 1649 prodali rytíři Martinovi z Bachonhay.^[3] Ve vsi tehdy žili čtyři sedláci a deset chalupníků.^[4] Koncem sedmnáctého století Hetov připadl opět k milešovskému panství, které tehdy vlastnil Jan Leopold Hrzán z Harasova.^[3]

V roce 1787 vesnici od Hrzánů koupil Jan Nepomuk Hampel a učinil z ní centrum drobného panství.^[3] V poplužním dvoře přestavěl jednu z budov na barokní zámek^[3] a východně od Hetova založil osadu Rosenfeld. Na polích pěstoval především pšenici, kterou dodával do Bíliny, a ve vsi vybudoval pivovar a vinopalnu. Časem se ale zadlužil, a roku 1826 nebo 1833^[3] proto panství prodal bílinskému poštmistrovi Karlu Stöhrovi. Podle některých zdrojů nechal starou dřevěnou tvrz přestavět hospodářský dvůr se zámkem teprve Karel Stöhr.^[4]

Roku 1832 postihla obyvatele okolních vesnice epidemie cholery, ale v Hetově jí podlehl pouze jeden člověk. Údajně to bylo přispěním manželky místního sládka, která jako prevenci před onemocněním vařila bylinné čaje.^[4]

Novým majitelem hospodářského dvora se v roce 1851 stala měšťanská rodina Mitreitrů, která statek koupila za 70 000 zlatých.^[3] V té době byl zámek přestavěn ve stylu nizozemské renesance. Ve vsi stálo 35 převážně zděných domů, v nichž žilo 163 obyvatel, kteří pracovali především v zemědělství. Rozvíjelo se ovocnářství, chov dobytka a část obyvatel se živila také prací v lese nebo nádenictvím. Roku 1909 měl Hetov sbor dobrovolných hasičů, na polích hospodařilo pět sedláků a řemeslo provozovali kovář, pokrývač, dva ševci. Ve vesnici fungovaly dvě hospody a dva obchody.^[4]

Vesnice zanikla v důsledku budování Radovesické výsypky tehdejšího velkolomu Maxim Gorkij. Její obyvatelé byli vystěhováni v letech 1969–1975 na bílinské sídliště Za Chlumem a zástavba vsi byla zbořena.^[5] Jedinou dochovanou stavbou je drobná návesní kaple.^[6]

Vesnice stávala v jihozápadní části Českého středohoří v nadmořské výšce 425 metrů mezi kopci Lysák a Zaječí vrch.^[7]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 206 obyvatel (z toho 111 mužů), z nichž bylo šedesát Čechoslováků, 143 Němců a jeden cizinec. Většina lidí se hlásila k římskokatolické církvi, ale dva byli evangelíci, čtyři židé, jeden patřil k jiným nezjišťovaným církvím a 27 lidí bylo bez vyznání.^[8] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 232 obyvatel: 51 Čechoslováků, 180 Němců a jeden cizinec. Stále převládala římskokatolická většina, ale čtrnáct lidí patřilo k evangelickým církvím, jeden k církvi československé a dvanáct lidí bylo bez vyznání.^[9]

V centru vesnice stával obdélníkový areál hospodářského dvora se zámkem. Zámecká budova s okrouhlou nárožní věží bývala směrem do dvora patrová, zatímco severovýchodní vnější strana jen přízemní. Dovnitř se vstupovalo třemi vchody. Prostřední z nich byl tvořen segmentově klenutým portálem, nad nímž býval balkon. Druhý balkon býval v polovině výšky věže a tu zakončovala kuželková balustráda. Na jižní straně k zámku přiléhala hospodářská budova. Další hospodářské stavby stály na západní a severní straně dvora. Byly postaveny z masivního zdiva a na západě byly podepřeny pěticí mohutných pilířů.^[3]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hetov na Wikimedia Commons