Hexachlorofen
Hexachlorofen | |
---|---|
Obecné | |
Systematický název | 3,3',4,4',6,6'-hexachlor-2,2'-methylendifenol, 2,2'-methylenbis(3,4,6-trichlorfenol) |
Triviální název | hexachlorfen |
Anglický název | Hexachlorophene |
Německý název | Hexachlorophen |
Sumární vzorec | C13H6Cl6O2 |
Vzhled | bílý až světle žlutohnědý krystalický prášek |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 70-30-4 |
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 200-733-8 |
Indexové číslo | 604-015-00-9 |
PubChem | 3598 |
SMILES | Clc2c(Cc1c(O)c(Cl)cc(Cl)c1Cl)c(O)c(Cl)cc2Cl |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 406,902 g/mol |
Teplota tání | 164 °C |
Bezpečnost | |
[1] Nebezpečí[1] | |
H-věty | H311 H301 H410 |
R-věty | R24/25 R50/53 |
S-věty | (S1/2) S20 S37 S45 S60 S61 |
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hexachlorofen (též hexachlorfen, 3,3',4,4',6,6'-hexachlor-2,2'-methylendifenol nebo 2,2'-methylenbis(3,4,6-trichlorfenol)), také známý jako dezinfekční přípravek Nabac, je organická látka s dezinfekčními účinky příbuzná s herbicidy 2,4,5-T a 2,4-D.[2] Má podobu bílého až světle žlutohnědého krystalického prášku, který je bez zápachu nebo má slabý fenolový zápach. V medicíně se využíval jako povrchové antibakteriální činidlo, často používané v mýdlech (např. Dial, v koncentraci 1 %) a pastách na zuby. Používá se též v zemědělství jako půdní fungicid, baktericid a akaricid. Výrazně se vstřebává lidskou pokožkou.
Podle výzkumů chemiků Augusta Curleyho a Roberta Hawka z EPA hexachlorofen "způsobuje u potkanů otok a poškození mozku, a byl nalezen v lidské krvi."[3] Signály o toxicitě byly již od roku 1959, kdy byli novorozenci běžně koupáni v roztoku hexachlorofenu, objevovaly se u nich vředy a "jejich ruce, nohy a obličej se začaly slabě neovladatelně škubat. Během dní toto škubání zesilovalo a přešlo ve velké křečové záchvaty".[4] Pod tlakem FDA umístil výrobce na výrobky "mírné varování", že "tekutina se musí ihned opláchnout". John G. Fuller napsal: "prohlášení jako toto by mělo být konkrétnější: Pokud toto neopláchnete, vy nebo vaše dítě může mít záchvaty křečí. Hexachlorofen může pronikat do vaší krve. U laboratorních potkanů se při použití na neporušenou kůži objevovaly mozkové léze a otoky mozku. Náhodné požití přípravku pHisoHex vás může zabít."[5]
Dvě společnosti vyráběly přípravky dostupné ve volném prodeji. Jeden z nich, vyráběný společností Mennen, byl znám jako Baby Magic Bath (magická dětská koupel). Firma Mennen však výrobek stáhla z pultů v obchodech.
Tříprocentní komerční přípravek pHisoHex se široce používal jako antibakteriální čistič kůže při léčbě akné, nicméně způsoboval melasma nebo melanózu kůže v obličeji u mnoha uživatelů.[6] V 60. letech 20. století byl v USA k dispozici bez předpisu, později zůstal dostupný na předpis k omývání těla. V Evropské unii byl v 70. a 80. letech dostupný bez předpisu. Příbuzný výrobek, pHisoAc, se používal jako maska pro vysoušení a čištění akné. Jiný přípravek pHiso-Scrub, byly houby impregnované hexachlorofenem a určené k otírání; již se nevyrábí.
V roce 1969 se hexachlorofen stal podezřelým z karcinogenity. Okolo roku 1973 byl stažen z volného prodeje jakožto přípravek pro léčbu akné a stal se léčivem na předpis. Bezpečnostní list uvádí tuto sloučeninu jako teratogen.
Zřejmě kvůli uvedeným negativním účinkům dnes většinu dermatologů nepředepisuje tuto látku k léčbě akné. V Austrálii zůstává hexachlorofen dostupný ve volném prodeji ve všech lékárnách.
Byly vyvinuty různé substituční produkty (včetně triclosanu), žádný ale nemá baktericidní schopnosti hexachlorofenu. Jsou však bezpečnější z hlediska rizika melasmatu a křečových záchvatů.
Alternativní názvy
Mezi alternativní názvy pro hexachlorofen (resp. názvy výrobků) patří: Acigena, Almederm, AT7, AT17, Bilevon, Exofene, Fostril, Gamophen, G-11, Germa-Medica, Hexosan, Septisol, Surofene.[7]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hexachlorophen na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Hexachlorophene. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Fuller, John G. "200,000,000 Guinea Pigs." New York: G. P. Putnam's Sons, 1972. p. 44.
- ↑ Ibid., p. 262.
- ↑ Ibid., p. 262
- ↑ Ibid., p. 263. Emphasis in original.
- ↑ Ibid, pp. 263, and V.D. Newcomer, 1961
- ↑ Hexachlorophene [online]. INCHEM — IPCS (International Program on Chemical Safety), October 2004 [cit. 2008-03-27]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hexachlorofen na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Globally Harmonized System of Classification and Labelling of Chemicals (GHS) pictogram for toxic substances
Globally Harmonized System of Classification and Labelling of Chemicals (GHS) pictogram for environmentally hazardous substances