Hexafluorohlinitan sodný
Kryolit | |
---|---|
Obecné | |
Systematický název | Hexafluorohlinitan sodný |
Triviální název | Kryolit |
Anglický název | Sodium hexafluoroaluminate |
Německý název | Natriumhexafluoraluminat |
Sumární vzorec | Na3[AlF6] |
Vzhled | Bílá krystalická látka |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 13775-53-6 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 209,941 g/mol |
Teplota tání | 1 000 °C |
Hustota | 2,97 g/cm3 (20 °C) |
Index lomu | 1,338 5 (hrana a) 1,338 9 (hrana b) 1,339 6 (hrana c) |
Tvrdost | 2,5 |
Rozpustnost ve vodě | 0,03 g/100 g (0 °C) 0,034 g/100 g (15 °C) 0,04 g/100 g (20 °C) 0,06 g/100 g (50 °C) 0,1 g/100 g (80 °C) 0,14 g/100 g (100 °C) |
Struktura | |
Krystalová struktura | jednoklonná |
Hrana krystalové mřížky | a= 540 pm b= 560 pm c= 777,6 pm |
Koordinační geometrie | oktaedrická |
Termodynamické vlastnosti | |
Izobarické měrné teplo cp | 1,059 JK−1g−1 |
Bezpečnost | |
[1] Nebezpečí[1] | |
R-věty | R20/22, R48/23/25, R51/53 |
S-věty | S1/2, S22, S37, S45, S61 |
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hexafluorohlinitan sodný (triviální název kryolit), Na3[AlF6] je bílá krystalická látka, téměř nerozpustná ve vodě. Je používán především jako tavidlo pro snížení teploty tání bauxitu (výhodné pro výrobu hliníku elektrolýzou), také jako přísada pro výrobu skloionomerního cementu v zubním lékařství. V přírodě se vyskytuje jako minerál kryolit, který krystalizuje v jednoklonné soustavě. Má zrnité agregáty. Je to čirý, někdy i bílý minerál. Má skelný lesk, tvrdost 2,5. Vzniká v pegmatitech. Je původní surovinou hliníku. Těží se hlavně v Grónsku.
Výroba
Většina kryolitu se vyrábí reakcí oxidu hlinitého s kyselinou fluorovodíkovou a hydroxidem sodným nebo s kyselinou hexafluorokřemičitou:[2]
- 6 NaOH + Al2O3 + 12 HF → 2 Na3AlF6 + 9 H2O
Využití
Hlavní využití syntetického kryolitu je jako tavidlo při elektrolytické výrobě hliníku z bauxitu. Využívá se také jako pesticid, bělidlo pro smalty a při zakalování skla.[3]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sodium hexafluoroaluminate na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Cryolite. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ AIGUEPERSE, Jean; MOLLARD, Paul; DEVILLIERS, Didier. Fluorine Compounds, Inorganic. Weinheim, Germany: Wiley-VCH Verlag GmbH & Co. KGaA Dostupné online. ISBN 3527306730, ISBN 9783527306732. DOI 10.1002/14356007.a11_307. (anglicky)
- ↑ Zpracování hliníku – od minerálu až po kabel
Literatura
- VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu hexafluorohlinitan sodný na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Globally Harmonized System of Classification and Labelling of Chemicals (GHS) pictogram for hazardous substances
Globally Harmonized System of Classification and Labelling of Chemicals (GHS) pictogram for substances hazardous to human health.
Globally Harmonized System of Classification and Labelling of Chemicals (GHS) pictogram for environmentally hazardous substances
Cryolite unit cell 3D polyhedra
Autor: Didier Descouens, Licence: CC BY-SA 3.0
Cryolite – topotype -Former collection of the Faculty of Pharmacy of Paris