Hexakarbonyl wolframu

Hexakarbonyl wolframu
Strukturní vzorec
Strukturní vzorec
Vzorek hexakarbonylu wolframu
Obecné
Systematický názevhexakarbonyl wolframu
Funkční vzorecW(CO)6
Sumární vzorecWC6O6
Identifikace
Registrační číslo CAS14040-11-0
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)237-880-2
PubChem98884
SMILESO=C=[W](=C=O)(=C=O)(=C=O)(=C=O)=C=O
InChI1/6CO.W/c6*1-2;
Vlastnosti
Molární hmotnost351,90 g/mol
Teplota rozkladu170 °C (443 K)
Hustota2,65 g/cm3
Rozpustnost ve voděnerozpudtný
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech		rozpustný v tetrahydrofuranu
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hexakarbonyl wolframu je chemická sloučenina se vzorcem W(CO)6, patřící mezi karbonyly kovů. Z této sloučeniny byl připraven první popsaný komplex divodíku.[1]

Tato látka patří, podobně jako hexakarbonyly chromu a molybdenu, mezi těkavé, na vzduchu stálé, karbonylové komplexy s kovem v oxidačním čísle 0.

Příprava a vlastnosti

W(CO)6 se připravuje redukcí chloridu wolframového oxidem uhelnatým. Na vzduchu je poměrně stálý. V nepolárních organických rozpouštědlech se rozpouští omezeně. Hexakarbonyl wolframu se používá v depozici indukované paprskem elektronů - snadno se odpařuje a následně rozkládá paprskem elektronů, díky čemuž je použitelný jako zdroj atomů wolframu.[2]

Molekuly W(CO)6 jsou oktaedrické, s šesti CO ligandy navázanými na centrální atom W a nulovým dipólovým momentem.

Reakce

Všechny reakce W(CO)6 zahrnují ztrátu alespoň části CO ligandů. W(CO)6 reaguje podobně jako Mo(CO)6, pouze jsou produkty jeho reakcí kineticky mohutnější.

Dimer trikarbonylu cyklopentadienylwolframu se připravuje z W(CO)6.

Reakcí hexakarbonylu wolframu s cyklopentadienidem sodným a následnou oxidací vytvořeného NaW(CO)3(C5H5) vzniká dimer trikarbonylu cyklopentadienylwolframu.[3]

Další sloučeninou získávanou z hexakarbonylu wolframu je divodíkový komplex W(CO)3[P(C6H11)3]2(H2).[1]

Působením acetonitrilu lze z hexakarbonylu wolframu oddělit tři CO ligandy.[4]

W(CO)6 lze použít na desulfurizace organosírových sloučenin a na přípravu katalyzátorů metateze alkenů.

Bezpečnost

Podobně jako ostatní karbonyly kovů je W(CO)6 těkavým zdrojem kovu a oxidu uhelnatého.

Odkazy

Externí odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tungsten hexacarbonyl na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b Kubas, G. J., Metal Dihydrogen and σ-Bond Complexes, Kluwer Academic/Plenum Publishers: New York, 2001
  2. ↑ S. Randolph; J. Fowlkes; P. Rack. Focused, Nanoscale Electron-Beam-Induced Deposition and Etching. Critical Reviews of Solid State and Materials Sciences. 2006, s. 55. DOI 10.1080/10408430600930438. Bibcode 2006CRSSM..31...55R. 
  3. ↑ A. R. Manning; Paul Hacket; Ralph Birdwhistell. Focused, Nanoscale Electron-Beam-Induced Deposition and Etching. Inorganic Syntheses. 1990, s. 148–149. ISBN 9780470132593. DOI 10.1002/9780470132593.ch39. 
  4. ↑ G. J. Kubas; L. S. van der Sluys. TricarbonylTris(nitrile) Complexes of Cr, Mo, and W. Inorganic Syntheses. 1990, s. 29–33. ISBN 9780470132593. DOI 10.1002/9780470132593.ch6. 

Média použitá na této stránce

CP2W2(CO)6.svg
structure of Cp2W2(CO)6
Tungsten hexacarbonyl.svg
Struktura hexakarbonylu wolframu, W(CO)6