Hidilyn Diazová
Hidilyn Diazová | |
---|---|
Osobní informace | |
Datum narození | 20. února 1991 (31 let) |
Místo narození | Zamboanga |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Vzpírání na LOH | ||
zlato | 2020 Tokio | do 55 kg |
stříbro | 2016 Rio de Janeiro | do 53 kg |
Mistrovství světa ve vzpírání | ||
bronz | 2015 Houston | do 53 kg |
bronz | 2017 Anaheim | do 53 kg |
bronz | 2019 Pattaya | do 53 kg |
Asijské hry | ||
zlato | 2018 Jakarta | do 53 kg |
Hidilyn Diaz y Francisco de Naranjo (* 20. února 1991 Zamboanga) je filipínská vzpěračka. Je vysoká 150 cm, začínala v lehké váze a v roce 2012 přešla do pérové váhy.
Startovala na čtyřech olympiádách. Jako sedmnáctiletá startovala v roce 2008 na divokou kartu a obsadila jedenácté místo, po diskvalifikaci původně druhé Rusky Mariny Šainové se posunula o příčku výš. V roce 2012 byla po trhu na třináctém místě, v nadhozu neměla žádný platný pokus a nebyla klasifikována. V roce 2016 skončila v kategorii do 53 kg na druhém místě za tchajwanskou reprezentantkou Hsu Šu-čching. V roce 2020 zvítězila v olympijském rekordu 224 kg ve dvojboji a získala tak pro Filipíny první zlatou olympijskou medaili v historii.[1] Za tento úspěch byla odměněna novým domem a finanční částkou odpovídající v přepočtu dvaceti milionům korun.[2]
Na mistrovství světa ve vzpírání byla ve dvojboji v roce 2011 sedmá, v letech 2015 a 2017 třetí, v roce 2018 devátá a v roce 2019 opět třetí. Na mistrovství Asie ve vzpírání byla první v roce 2015, třetí v roce 2016 a druhá v roce 2019. Vyhrála Asijské hry v roce 2018 a Hry jihovýchodní Asie v letech 2019 a 2021.
Je příslušnicí filipínského letectva. Po zisku olympijského zlata byla povýšena na štábní seržantku. Studovala management na koleji Kongregace školských bratří v Manile, v roce 2019 studium přerušila kvůli sportovní přípravě.
Diazová je věřící katoličkou, při vyhlášení vítězů na tokijské olympiádě měla u sebe Zázračnou medailku. V roce 2022 se provdala za svého trenéra Julia Naranja.
Reference
- ↑ První olympijské zlato pro Filipíny váží 224 kilogramů. Česká televize [online]. 2021-07-26 [cit. 2022-10-06]. Dostupné online.
- ↑ Jak štědré jsou olympijské odměny? Některé národy vyplácí miliony, Japonci se složili na medaile. Český rozhlas [online]. 2021-08-02 [cit. 2022-10-06]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hidilyn Diazová na Wikimedia Commons
- Hidilyn Diazová v databázi Olympedia (anglicky)
Média použitá na této stránce
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
The national flag of Kingdom of Thailand; there are total of 3 colours:
- Red represents the blood spilt to protect Thailand’s independence and often more simply described as representing the nation.
- White represents the religion of Buddhism, the predominant religion of the nation
- Blue represents the monarchy of the nation, which is recognised as the centre of Thai hearts.
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Ilang sikreto ni Olympic gold medalist Hidilyn Diaz bago ang kanyang laban, ibinahagi sa publiko