Hieronymus Ferdinand z Colloredo-Mannsfeldu

Hieronymus Mannsfeld
Ministr zemědělství Předlitavska
Ve funkci: 19. května 1875 – 12. srpna 1879
Panovník	František Josef I.
Předseda vlády	Adolf z Auerspergu, Karl von Stremayr
Předchůdce	Johann von Chlumecký
Nástupce	Julius von Falkenhayn
Poslanec Říšské rady
Ve funkci: 1879 – 1881
Panovník	František Josef I.
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci: 1873 – 1881
Panovník	František Josef I.
Stranická příslušnost
Členství	ústavověrný velkostatek
Narození	20. července 1842 Přemyšl Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	29. července 1881 (ve věku 39 let) Blankenberge Belgie Belgie
Choť	(1865) Aglaë Festeticsová z Tolny (1840–1897)
Rodiče	Josef z Colloredo-Mannsfeldu (1813–1895) a Terezie z Lebzelternu (1818–1900)
Děti	Jeroným VIII. z Colloredo-Mansfeldu Josef II. z Colloredo-Mannsfeldu Marie Tereza z Colloredo-Mannsfeldu Johana z Colloredo-Mannsfeldu
Příbuzní	František z Colloredo-Mansfeldu a Karolina Colloredo-Mannsfeld (sourozenci) Josef Leopold z Colloredo-Mansfeldu, Jeroným Medard z Colloredo-Mansfeldu, Vikard Karel z Colloredo-Mansfeldu a Friedrich Colloredo-Mannsfeld (vnoučata)
Profese	státní úředník, poslanec, politik, ministr a starosta
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrabě Hieronymus (též Jeroným) Ferdinad z Colloredo-Mannsfeldu [uváděno i ve variantě z Mansfeldu], či Hieronymus Ferdinand Rudolf Colloredo-Mannsfeld^[1], plným jménem německy Hieronymus Ferdinand Rudolf von Colloredo-Mannsfeld, obvykle uváděn jen jako Hieronymus Graf von Mannsfeld (20. července^[2] 1842 Přemyšl^[3] – 29. července 1881^[4] Blankenberge) byl rakousko-uherský šlechtic z Čech a předlitavský politik, v letech 1875–1879 ministr zemědělství Předlitavska, později předák Strany ústavověrného velkostatku na Říšské radě.

Narodil se jako syn politika Josefa Františka z Colloredo-Mannsfeldu z rodu Colloredů.^[1]

Od roku 1859 působil v rakouské armádě, kde dosáhl hodnosti rytmistra. Absolvoval studijní cesty do Francie, Anglie a Španělska.^[3] Byl předurčen k nástupnictví rodu. V roce 1865 se oženil s hraběnkou Aglají Festeticsovou de Tolna a žil pak na zámku v Dobříši (podle ní se tu dodnes jmenuje Obora Aglaia). S manželkou měl syna Josefa Colloredo-Mannsfelda. Naučil se česky a byl dokonce zvolen starostou Dobříše. Na starostenském postu setrval až do svého jmenování do vlády.^[5] Byl také prezidentem české zemědělské rady^[3] a zasedal jako poslanec na Českém zemském sněmu za velkostatkářskou kurii.^[6]

Dne 19. května 1875 nastoupil na post ministra zemědělství ve vládě Adolfa von Auersperga. Zastával ho i v následující vládě Karla von Stremayra až do 12. srpna 1879.^[7] Jeho nástup na funkci ministra nebyl ve Vídni očekáván. Původně se podle spekulací měl ministrem zemědělství stát Karl von Belrupt-Tissac. Mannsfeld nebyl v hlavním městě všeobecně znám, bylo mu jen 33 let (společně s jedním tehdejším uherským ministrem byl nejmladším členem vlád v Evropě). Byl ovšem švagrem ministerského předsedy Adolfa Daniela knížete z Auerspergu.^[8]

Ve volbách do Říšské rady roku 1879 získal i mandát v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor), kde reprezentoval velkostatkářskou kurii v Čechách. Ve vídeňském parlamentu setrval do své smrti.^[9] Na Říšské radě v období před svou smrtí předsedal klubu Strany ústavověrného velkostatku. Po jeho úmrtí po něm převzal vedení této frakce Johann von Chlumecký.^[10]

Zemřel náhle roku 1881 v lázeňském přímořském letovisku Blankenberge.^[5] Vzhledem k tomu, že zemřel v relativně nízkém věku, ještě za života svého otce, formálně nezískal titul kníže Colloredo-Mannsfeld a byl pouze hrabě z Mansfeldu.^[3]

V Praze se 29. dubna 1865 oženil s hraběnkou Aglajou Festeticsovou (2. 2. 1840 Tolna – 1. 6. 1897 Vídeň) z významné uherské rodiny Festeticsů z Tolny, která měla po matce původ ve staré české rodině Koců z Dobrše. Aglaja se později stala c. k. palácovou dámou. Z manželství pocházelo šest dětí, kromě nejstaršího syna Josefa se všechny narodily na zámku Dobříš:^[11]

• 1. Josef Jeroným 6. kníže Colloredo-Mansfeld (17. 2. 1866 Praha – 21. 2. 1957 Paříž), dědičný člen rakouské Panské sněmovny, cestovatel, spisovatel, majitel velkostatků Opočno, Dobříš, Zbiroh
  • ⚭ I. (1903) Lucy Jonquet (24. 1. 1878 – 11. 4. 1940 Řím), rozvedli se roku 1925
  • ⚭ II. (manž.) 1925 Marie Sidonie de Smit (10. 7. 1877 – 30. 5. 1973 Rueil-Malmaison)
• 2. Johanna Marie Terezie (27. 7. 1867 Dobříš – 27. 8. 1938 Brno), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže, čestná dáma Maltézského řádu
  • ⚭ (1887) kníže Alois Schönburg-Hartenstein (21. 11. 1858 Karlsruhe – 20. 9. 1944 Hartenstein), c. k. generálplukovník, místopředseda rakouské Panské sněmovny, prezident rakouského Červeného kříže, rytíř Řádu zlatého rouna
• 3. Marie Terezie Žofie (5. 8. 1869 Dobříš – 27. 2. 1960), dáma Řádu hvězdového kříže
  • ⚭ I. (1892) Karel hrabě Trauttmansdorff (24. 3. 1864 Vídeň – 4. 1. 1910), c. k. komoří, nadporučík
  • ⚭ II. (1911) Adolf hrabě Trauttmansdorff (22. 6. 1877 – 21. 8. 1914), c. k. komoří, nadporučík, padl za první světové války
• 4. Jeroným (3. 11. 1870 Dobříš – 29. 8. 1942 Praha), c. k. komoří, fregatní kapitán
  • ⚭ (1909) hraběnka Berta Krakowská z Kolowrat (21. 6. 1890 – 29. 1. 1982), rozvedli se roku 1926
• 5. Ernestina Karolína (24. 1. 1873 Dobříš – 1961)
  • ⚭ (1909) MUDr. Maximilian Steinlechner (2. 5. 1868 Vídeň – 10. 7. 1937 Vídeň)
• 6. Ida Margareta (22. 8. 1875 Dobříš – 16. 8. 1887 Dobříš)

Jeronýmovy sestry Karolína Vilemína (1844–1916) a Ida Magdalena (1845–1914) se provdaly do rodu Gudenusů, jeho švagry díky tomu byli významní představitelé dolnorakouské šlechty Josef Gudenus a Leopold Gudenus. Sestry Jeronýmovy manželky Aglaji Johanna (1830–1884) a Ernestina (1831–1901) se staly partnerkami dvou významných zástupců knížecího rodu Auerspergů (Karel Vilém z Auerspergu, Adolf z Auerspergu).

• Rodokmen na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)