Hifzi Muftić

Hifzi Muftić
Narození1864
Žepče
Úmrtí10. dubna 1903 (ve věku 38–39 let)
Sarajevo
Povoláníučitel
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Hifzi-efendija Muftić (1864/1865 Žepče, Osmanská říše10. dubna 1903 Sarajevo, Bosna a Hercegovina) byl bosenskohercegovský středoškolský učitel bosňáckého původu.

Životopis

Základní vzdělání získal v rodném městě, kde zřejmě dokončil muslimskou obecnou školu, mekteb. V Sarajevu do roku 1887 studoval v Gazi Husrev-begově medrese a nato v nově otevřené Šarí‘atské soudní škole (absolvoval 1892). Roku 1892 se stal justičním čekatelem na místo šarí‘atského soudce u chotárského (okresního) soudu v Sarajevu, nicméně po několika měsících přijal lukrativní místo zastupujícího[1] (od 1897 definitivního[2]) učitele staroarabského jazyka a ředitele muslimského konviktu na Vyšším gymnáziu v Sarajevu.[3] Sarajevské gymnázium bylo přitom jediným vzdělávacím zařízením svého druhu v zemi a muslimové v řadách pedagogů i žáků zde byli vzácností, a to i navzdory skutečnosti, že vyznavači islámu tvořili více než třetinu bosenskohercegovské populace.

Roku 1897 Muftić na Vídeňské univerzitě složil zkoušku z arabštiny, na jejíž základě poté v roce 1902 získal úřední hodnost středoškolského profesora.[4][5][6]

Spolu s dalšími několika muslimskými intelektuály, mj. Safvet-begem Bašagićem a Musou Ćazimem Ćatićem, se pokoušel o moderní přístup k výuce arabského jazyka v Bosně a Hercegovině, jenž by nespočíval pouze v opakování a memorování pasáží z koránu.[7] Vedle toho byl aktivním členem sarajevské kiraethany, první muslimské čítárny v Sarajevu i v celé zemi, která propagovala europeizaci muslimů v Bosně a Hercegovině, jak ji prováděla rakousko-uherská okupační správa.[8]

Pohřben byl den po svém náhlém skonu na sarajevském hřbitově Grličića brdo.[9]

Často bývá zaměňován s duchovním a soudcem Muhamedem Hifzi-efendijou Muftićem.

Reference

  1. Zvanično. Sarajevski list. 20. 11. 1892, roč. XV, čís. 140, s. 1. 
  2. Zvanično. Sarajevski list. 19. 5. 1897, roč. XX, čís. 58, s. 1. 
  3. MEHMEDOVIĆ, Ahmed. Upravljanje vakufima u BiH 1847-2017. Sarajevo: El-Kalem - izdavački centar Rijaseta IZ u BiH, 2017. Dostupné online. S. 120. 
  4. Promjene u učiteljstvu. Bošnjak. 1902-10-09, roč. XII, čís. 41, s. 3. 
  5. Merhum Hifzi ef. Muftić. Nada. 1. 5. 1903, roč. IX, čís. 9, s. 124. 
  6. BULJINA, Halid. Ispravke. Glasnik Vrhovnog islamskog starješinstva u SFRJ. Mart–april 1984, roč. XLVII, čís. 2, s. 254. 
  7. LINDEMANN, Kristin. Lehrer oder Dichter? – Safvet Beg Bašagić und Musa Ćazim Ćatić zwischen den Lehren und der Kunst des Islams. Slavica Tergestina. 2013, čís. 15, s. 42. Dostupné online. 
  8. Iz kiraethane. Bošnjak. 1897-09-02, roč. VI, čís. 35, s. 3. 
  9. Irtihali dari beka. Bošnjak. 1903-04-16, roč. XIII, čís. 16, s. 2.