Hijó

Letadlová loď Hijó, datum neznámé
Letadlová loď Hijó, datum neznámé
Základní údaje
Vlajka
Typletadlová loď (přestavěná ze zaoceánského parníku)
TřídaHijó
Jméno podle飛鷹 ~ letící jestřáb/sokol
Objednánav loděnici Kawasaki v Kóbe pro Nippon Júsen Kaiša (Japonská parolodní poštovní společnost)[1]
Zahájení stavby30. listopadu 1939 jako Idzumo Maru[1]
Spuštěna na vodu24. června 1941[1]
Uvedena do služby31. července 1942[1]
Osud20. června 1944 potopena letadly z amerických letadlových lodí[2]
Takticko-technická data
VýtlakDžunjó:
24 140 T standard[1][3]
DélkaDžunjó:
219,3 m celkem
210,0 m letová paluba[1]
ŠířkaDžunjó:
26,7 m[1][3]
PonorDžunjó:
8,15 m[1][3]
Pohon6 parních kotlů
2 sestavy parních turbín
2 lodní šrouby[3]
Džunjó:
56 250 k na hřídeli[1][3] (41 371,8 kW[p 1])
RychlostDžunjó:
25,5 uzlů (47,2 km/h)[1][3]
Posádka1187 až 1224[3]
VýzbrojPo dokončení:
12 x 127 mm/40 typu 89 (6xII)
24 x 25 mm/60 typu 96 (8xIII)[1]
Elektronikapřehledový radar 21 Gó[4]
Letadla53[1][3]

Hijó (japonsky: 飛鷹) byla první letadlová loď japonského císařského námořnictva třídy Hijó. Vznikla přestavbou rozestavěného zaoceánského parníku Idzumo Maru (出雲丸) Japonské parolodní poštovní společnosti, o prostornosti 27 700 tun[5].

Jejím prvním nasazením během bojů v Pacifiku byla podpora japonské protiofenzivy na Guadalcanalu, která vedla k bitvě u Santa Cruz. Té se ale Hijó nezúčastnila, neboť 17. října 1942 vypukl požár ve strojovně a Hijó se musela vrátit na Truk a později do Japonska.[2]

Po návratu z Japonska na Truk se v dubnu 1943 její letadla podílela na operaci I, která byla japonským pokusem o zvrácení poměrů v Šalomounových ostrovech. Dne 12. dubna 1943 byla lehce poškozena střepinami během amerického náletu na Truk a v květnu se opět stáhla do Japonska. Když 10. června vyplula z Jokosuky na Truk, byla záhy po vyplutí torpédována ponorkou USS Trigger a musela se vrátit zpět. Její letouny po dobu oprav operovaly z letadlové lodě Rjúhó.[2]

V červnu 1944 se zúčastnila bitvy ve Filipínském moři, ve které byla 20. června odpoledne zasažena dvěma pumami a jedním torpédem Bliss-Leavitt Mark 13, které „doručily“ letouny z letadlových lodí USS Enterprise a USS Belleau Wood. Navíc jeden zasažený a hořící TBF Avenger zavadil o lodní ostrov a poté se zřítil do moře. Po dvou hodinách došlo k velké explozi způsobené buďto zásahem torpéda z ponorky a nebo vznícením palivových výparů a následně se potopila se ztrátou 247 důstojníků a mužů posádky.[2]

Vývoj a provedení

Související informace naleznete také v článku Třída Hijó.

Hijó byla lehkou letadlovou lodí, která vznikla přestavbou ze zaoceánského parníku Idzumo Maru. To se negativně projevilo na výkonech pohonného ústrojí, neboť stroje – původně určené pro pohon parníku – neměly dostačující výkon pro letadlovou loď. Výsledkem bylo, že Hijó nemohla držet krok s velkými a rychlými letadlovými loděmi (dokonce i nejpomalejší loď Nagumovy Kidó Butai Kaga byla rychlejší o 3 uzly [5,6 km/h]).

Hijó se stala druhou dokončenou japonskou letadlovou lodí (po svojí sestře), která měla komín spojený s nástavbou. Hijó měla dva nad sebou umístěné uzavřené nepancéřované hangáry. Letadla na palubu dopravovaly dva výtahy.[6]

Označování letounů palubní skupiny Hijó

Letouny palubní skupiny Hijó (飛鷹飛行機隊 Hijó hikókitai)[7] byly v průběhu služby letadlové lodě označovány na kýlovce kódem, dle následujícího schématu: [kód Hijó]-[taktické číslo]. Identifikační kód Hijó se v průběhu služby měnil. Po ztrátě čtyř letadlových lodí v bitvě u Midway (červen 1942) nesly letouny Hijó identifikační kód A2-1, který doplňoval jeden žlutý pruh na trupu letadel.[8][9] Od počátku roku 1944, když na lodi působila část kókútai 652 (航空隊 ~ letecký pluk/skupina), nesly letouny Hijó identifikační kód 322 (3 – palubní letoun, 2 – 2. kókú sentai [航空戦隊 ~ divize letadlových lodí], 2 – pořadí Hijó ve 2. kókú sentai). Později byl kód zkrácen na 22.[10]

Služba

Dne 10. listopadu 1944 byla Hijó vyškrtnuta ze seznamu lodí japonského císařského námořnictva.[2]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Pro přepočet výkonu bylo použito vztahu pro metrickou koňskou sílu. Je ovšem otázka v jaké soustavě byl výkon turbín císařského námořnictva definován. Již koncem 19. století Japonsko znalo (a občas i používalo) metrickou soustavu a například v říjnu 1917 císařské námořnictvo přeznačilo svoje zbraně z palců na centimetry (viz Lacroix & Wells, str. 3). Ale teprve 44. zasedání Teikoku-gikai (帝國議会 ~ císařský sněm) v roce 1921 uzákonilo přechod na metrickou soustavu. Jelikož tou dobou nebyl přehodnocen výkon japonských turbín a zavedení metrické soustavy se jich tudíž nedotklo (viz výkony turbín v Lacroix & Wells), jsou dvě možnosti: 1) císařské námořnictvo uvádělo výkon turbín v metrické koňské síle již před oficiálním zavedením metrické soustavy a nebo 2) po oficiálním zavedení metrické soustavy si císařské námořnictvo ponechalo odvozenou jednotku definovanou v angloamerické měrné soustavě

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků 飛鷹 (空母) na japonské Wikipedii a Japanese aircraft carrier Hiyō na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e f g h i j k l FONTENOY, Paul E. Aircraft carriers: an illustrated history of their impact, Volume 874. [s.l.]: ABC-CLIO, 2006. (Weapons and warfare series). Dostupné online. ISBN 9781851095735. S. 251. (anglicky) 
  2. ↑ a b c d e TULLY, Anthony P. IJN Hiyo: Tabular Record of Movement [online]. combinedfleet.com, 1998, rev. 2006-01-15 [cit. 2009-12-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b c d e f g h IJN Junyo Class Aircraft Carriers [online]. globalsecurity.org [cit. 2009-12-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Fontenoy, str. 252
  5. ↑ The Trans Pacific Liners 1867 - 1973 [online]. oceanlinermuseum.co.uk [cit. 2009-12-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-02-20. (anglicky) 
  6. ↑ IJN Junyo Class Aircraft Carriers [online]. globalsecurity.org [cit. 2009-10-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ LUNDSTROM, John B. The First Team: Pacific Naval Air Combat from Pearl Harbor to Midway. Annapolis, Maryland: Naval Institute Press, 2005. Dostupné online. ISBN 159114471X. S. 183. (anglicky) 
  8. ↑ REIMER, Michael. Aircraft on the Imperial Japanese Navy Carrier Ryujo [online]. michael-reimer.com, rev. 2006-04-25 [cit. 2009-04-07]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  9. ↑ Vejřík, str. 291-294
  10. ↑ IJNAF carrier based aircraft identification & marking [online]. pacific.valka.cz [cit. 2009-12-13]. Dostupné online.  – zpracováno podle Krysztof Zalewski: Japonskie lotnictwo pokladowe, Lampart, Warszawa 1998

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Hijó na Wikimedia Commons
  • TULLY, Anthony P. IJN Hiyo: Tabular Record of Movement [online]. combinedfleet.com, 1998, rev. 2006-01-15 [cit. 2009-12-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Drachinifel: IJN Hiyo - Guide 334 na YouTube (anglicky)
  • pacificwrecks.com:
    • Hiyō [online]. pacificwrecks.com, rev. 2009-10-01 [cit. 2009-12-09]. Dostupné online. (anglicky)  – stručná historie
    • Zero & Kate Search: Legacy of October 17, 1942 Mission [online]. pacificwrecks.com [cit. 2009-08-20]. Dostupné online. (anglicky)  – útok letounů z Džunjó a Hijó proti cílům na Lunga Point 17. října 1942 s odkazy na pátrání po vracích letadel

Média použitá na této stránce

Naval Ensign of Japan.svg
Autor: David Newton, uploader was Denelson83, Licence: CC BY-SA 3.0
Vlajka Japonskej cisárskej armády