Hildeprand

Hildeprand
Narození8. století
Úmrtí744
Itálie
Povolánípanovník
Nábož. vyznáníkatolicismus
ChoťRagintruda
RodičeSigiprand
PříbuzníLiutprand (strýc)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hildeprand také zvaný Neužitečný (? – po roce 744?) byl v roce 744 králem Langobardů. Jako spoluvládce strýce a krále Liutperta byl na trůn dosazen již kolem roku 735. Po Liutprandově smrti v roce 744 byl zvolen jediným králem Langobardů, ale ještě téhož roku byl svržen Ratchisem, vévodou z Furlanska.[1]

Životopis

Byl synem Sigipranda, vévody z Asti a bratra Liutperta. Před dosazením na trůn byl i Hildeprand vévodou.[2] V roce 734 se zúčastnil úspěšného obléhání byzantské Ravenny. Buď těsně před nebo po obléhání Liutprand onemocněl a neočekávalo se, že své onemocnění přežije, proto přední langobardští magnáti zvolili novým králem Hildepranda, ale Liutprand se brzy zotavil.[2] Přestože byl s volbou magnátů nespokojen, cítil se zavázán přijmout Hildepranda za svého spoluvládce.[3] I Liutprand byl králem zvolen v době, kdy jeho otec Ansprand byl smrtelně nemocný. V obou případech iniciativu volby nástupce převzala nejvrchnější šlechta. V roce 735 se papež Řehoř II. spojil s byzantským exarchou Eutychiem, vévodou Ursem z Benátska a patriarchou Antoniem z Grady a společně znovu dobyli Ravennu.[4] V tomto druhém obležení podle kroniky Chronicon Venetum byli Hileprand a vévoda Peredeo z Vicenzy zajatí Benátčany.[2]

V roce 739, když Liutprand vedl tažení proti papeži v římském vévodství, Hildeprand pustošil církevní země kolem Ravenny. V srpnu se k němu připojil Liutprand, který zaútočil na Pentapolis.[5] V roce 743 se Liutprandovo zdraví opět začalo zhoršovat a v království Langobardů získávala na síle propapežská strana vedená vévodou Ratchisem.[6] Následující rok Liutprand zemřel a Hildeprand byl bez odporu zvolen jediným králem. Jeho volba proběhla poblíž kostela Santa Maria delle Pertiche v Pavii za přítomnosti langobardské armády.[7][8] Byl protivníkem Byzantinců i propapežské strany a tak během několika měsíců byl během povstání svržen Ratchisem, který okamžitě s papežem Zachariášem uzavřel mír.[9]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hildeprand na anglické Wikipedii.

  1. NOBLE, Thomas F. X. The Republic of St. Peter: The Birth of the Papal State, 680-825. [s.l.]: University of Pennsylvania Press Dostupné online. ISBN 978-0-8122-0091-1. S. 55. (anglicky) 
  2. a b c HALLENBECK, Jan T. Pavia and Rome: The Lombard Monarchy and the Papacy in the Eighth Century. S. 32. Transactions of the American Philosophical Society [online]. 1982 [cit. 2022-04-03]. Roč. 72, čís. 4, s. 32. Dostupné online. ISSN 0065-9746. DOI 10.2307/1006429. 
  3. The Cambridge Medieval History volumes 1-5. [s.l.]: Plantagenet Publishing Dostupné online. (anglicky) 
  4. HODGKIN, Thomas. Italy and Her Invaders. [s.l.]: Clarendon Press Dostupné online. (anglicky) 
  5. HALLENBECK, Jan T. Pavia and Rome: The Lombard Monarchy and the Papacy in the Eighth Century. S. 35. Transactions of the American Philosophical Society [online]. 1982 [cit. 2022-04-03]. Roč. 72, čís. 4, s. 35. Dostupné online. ISSN 0065-9746. DOI 10.2307/1006429. 
  6. HALLENBECK, Jan T. Pavia and Rome: The Lombard Monarchy and the Papacy in the Eighth Century. S. 50. Transactions of the American Philosophical Society [online]. 1982 [cit. 2022-04-03]. Roč. 72, čís. 4, s. 50. Dostupné online. ISSN 0065-9746. DOI 10.2307/1006429. 
  7. THEUWS, Frans; NELSON, Janet Laughland. Rituals of Power: From Late Antiquity to the Early Middle Ages. [s.l.]: BRILL Dostupné online. ISBN 978-90-04-10902-5. S. 99. (anglicky) 
  8. MAJOCCHI, Piero. Piero Majocchi, Sviluppo e affermazione di una capitale altomedievale: Pavia in età gota e longobarda, "Reti Medievali - Rivista", XI - 2010, 2. Reti Medievali [online]. Dostupné online. (latinsky) 
  9. HALLENBECK, Jan T. Pavia and Rome: The Lombard Monarchy and the Papacy in the Eighth Century. S. 51. Transactions of the American Philosophical Society [online]. 1982 [cit. 2022-04-03]. Roč. 72, čís. 4, s. 51. Dostupné online. ISSN 0065-9746. DOI 10.2307/1006429. 

Externí odkazy

  • HODGKIN, Thomas. Italy and Her Invaders • Book VII. Chapter 12. Londýn: Oxford University Press, 1896. Dostupné online. Kapitola 473, 477, 483, 488, 490 a 493. (em) 

Média použitá na této stránce

Ildebrando re dei Longobardi.jpg
Flavio Ildebrando. Re dei Longobardi