Himálaj

Himálaj
हिमालय
Himālaja
Pohled na Himálaj z Mezinárodní vesmírné stanice
Pohled na Himálaj z Mezinárodní vesmírné stanice

Nejvyšší bod8 849 m n. m. (Mount Everest)
Délka2400 km
Rozloha595 000 km²

Nadřazená jednotkaAlpsko-himálajský systém
Sousední
jednotky
Karákóram, Transhimálaj, Východotibetská pohoří, Indoganžská nížina
Podřazené
jednotky
Siválik, Malý Himálaj, Velký Himálaj

SvětadílAsie
StátPákistánPákistán Pákistán
ČínaČína Čína
IndieIndie Indie
NepálNepál Nepál
BhútánBhútán Bhútán
Mapa Himálaj (tato mapa zahrnuje pohoří Hindúkuš v Himálajích, které se obvykle nepovažuje za součást jádra Himálaj)
Mapa Himálaj (tato mapa zahrnuje pohoří Hindúkuš v Himálajích, které se obvykle nepovažuje za součást jádra Himálaj)
PovodíIndus, Ganga, Brahmaputra
Souřadnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pohoří Himálaj na družicovém snímku
Jezera v Bhútánu

Himálaj (sanskrtem हिमालय) je pohoříAsii, které odděluje Indický subkontinent od Tibetské náhorní roviny. V tomto pohoří se nachází deset ze čtrnácti nejvyšších vrcholů světa, takzvaných osmitisícovek. Nejvyšší horou Himálaje i světa je Mount Everest (8 849 m n. m.). Pohoří zasahuje na území Pákistánu, Číny, Indie, Nepálu a Bhútánu.

Název

Název pochází ze sanskrtských slov hima (sníh) a álaja (obydlí); vykládá se jako Domov sněhu. Ve starší literatuře se mohou vyskytovat i s názvy Himalaje nebo Himálaje (pomnožné). Tyto dva názvy jsou nespisovné, jediná spisovná varianta je Himálaj.[1][2]

V jazycích zemí, kam zasahuje, se pohoří zapisuje

Členění

Související informace naleznete také v článku Dělení Himálaje.

Podélně se Himálaj člení na různě vysoká a různě stará souběžná horská pásma. Příčně se pak vymezují jednotlivé úseky podle různých kritérií (např. úseky vymezené velkými řekami, které prorážejí Himálaj ze severu na jih).

Oblasti

Ze západu na východ:[4]

Pásma

Annapurna v Nepálu
Himálaj v indickém státě Uttarákhand
Vesnice v Mustangu

Himálaje jsou složeny ze tří hlavních pásem, která se stupňovitě zvedají od jihu na sever:

  • Siválik (900 – 1 200 m)
  • Malý Himálaj neboli Mahábhárat (3 000 – 4 000 m)
  • Velký Himálaj (6 000 – 8 849 m)

Himálajská flóra a fauna se liší podle podnebí, dešťů, výšky a půdy. Podnebí se mění od tropického na úpatí hor až po věčný sníh a led v nejvyšších polohách. Množství každoročních srážek se zvyšuje podél pohoří od západu na východ. Díky různorodosti podnebí, výšky, množství dešťů a druhů půdy žije v Himálaji mnoho různých rostlin a živočichů.

Na Indoganžské nížině na úpatí hor se vegetace liší od západu k východu podle množství dešťů. Roviny v Pákistánu a indickém Pandžábu jsou porostlé suchomilnými trnovými křovinovými lesy. Dále na východ rostou vlhké opadavé lesy v Uttarakhandu a Uttarpradéši na horní Ganze a v Biháru a Západním Bengálsku na dolní Ganze. Jsou to monzunové lesy, z jejichž stromů opadá listí během období sucha. Na ásámských rovinách rostou tropické vlhké lesy.

Nad nížinou leží pás terají, oblast písčité a hlinité půdy. Terai má více srážek než nížina a v jeho rovinaté oblasti se zpomalují řeky tekoucí z Himálají, které se v monzunovém období rozvodňují a přinášejí úrodný nános, zatímco v období sucha ustupují. Střední část pásu Terai tvoří směs luk, savan, opadavých i stále zelených lesů, mezi nimiž jsou nejvýše položené louky na světě. Teraiské louky jsou domovem nosorožce indického.

Nad teraiským pásem leží náhorní oblast známá jako Bhabhar, oblast porézní a kamenité půdy tvořené naplaveninami z vyšších poloh. Bhabhar a níže položená místa v Sivaliku mají subtropické klima. V západní části tohoto subtropického pásma rostou subtropické borovicové lesy. Střední část pásma je domovem himálajských subtropických listnatých lesů.

Sivalické hory, nazývané také Churijské nebo Margallské hory, tvoří vnější pásmo kopců rozšířených po celé oblasti Himálají skrz Pákistán, Indii, Nepál a Bhútán. Skládá se z mnoha subpásem. Většina jeho vrcholů dosahuje výšky od 600 do 1 200 metrů. Jižní svahy jsou strmější a tvoří zlom, severní svahy jsou mírnější. Propustné naplaveniny a jiné kameny umožňují dešťové vodě vsakovat se a odtékat dolů do Bhabharu a Terai, takže nahoře rostou jen křovinové lesy. Na sever od Sivalických hor a mezi sivalickými pohořími leží otevřená údolí, zvaná Vnitřní Terai, například Dehra Dun v Indii nebo Chitwan v Nepálu.

Severně od Mahábháratského hřebenu leží hornatý region dosahující do výšek 4 000 metrů, kde začíná Velký Himálaj. V jeho středních výškách subtropické lesy přecházejí v pás mírných listnatých a smíšených lesů. Nad listnatými lesy leží subalpínské jehličnaté lesy a nad nimi alpínské keře a louky, které ve vyšších polohách přecházejí v tundru. Alpínské louky jsou letním domovem ohroženého irbisa (levharta sněžného).

Vznik

Po rozpadu prvohorního kontinentu Pangea na několik litosférických desek vznikly dva kontinenty - Laurasie a Gondwana, jež se dále rozpadaly. Indická deska se oddělila od Africké a postupovala na sever, kde se dostala do kolize s Eurasijskou, pod kterou se začala zasouvat. Před samotnou srážkou se ve změlčujícím se moři utvářely ostrovy, jež se dále zvětšovaly. Poté se vlivem zasouvání indické desky ta euroasijská vyzdvihovala vzhůru. Tím se začal utvářet horský masiv Himálaje a Karákoramu. Tento proces trval milióny let a stále ještě trvá.

To, že kdysi bylo i na území Himálají moře, lze dost dobře dokázat. Na území Himálají se vyskytuje velké množství zkamenělých mořských živočichů amonitů. A to i přes to, že nejbližší moře je Bengálský záliv. To svědčí o existenci moře v místě dnešních velehor. A jsou i další důkazy o existenci dávného moře v těchto výškách. Po odškrábnutí vrstvy naneseného zkamenělého bahna lze jasně a zřetelně pozorovat profil mořských vlnek otištěný ve zkamenělém písku. V tropických mořích se vyskytují také takzvané stromatolity. Tyto stromatolity se vytvářejí z organismů zanesených vápnitými kaly. Vzniká tak usazenina typická hlavně pro mělká prvohorní moře. V Austrálii se však stromatolity tvoří i dnes. Ovšem v Himálaji jsou tyto stromatolity různě přetočeny. To je svědectví o tom, jak velkému tlaku jsou tyto horniny vystaveny, který je takto deformuje.

Vodstvo

Řeky

© Vyacheslav Argenberg / http://www.vascoplanet.com/, CC BY 4.0
Řeka Gandak je přítokem Gangy

V Himálaji pramení tři ze světových hlavních říčních systémů:

Řeky v nejvýchodnějších částech Himálaje se vlévají do řeky Iravádí, která pramení ve východním Tibetu, teče na jih skrz Myanmar a vlévá se do Andamanského moře.

Podle odhadu žije v povodí himálajských řek 750 miliónů lidí. Podle jiného zdroje se jedná až o 1,3 miliardy lidí.[5]

Jezera

V Himálaji se nalézají stovky jezer, většina z nich se nalézá do výšky 5 000 metrů. Největší jezero je Pangong Tso, které leží na hranicích mezi Indií a Tibetem. Je situováno ve výšce 4 600 metrů, je 8 km široké a téměř 134 km dlouhé. Jedno z nejvyšších jezer je Gurudogmar, ve výšce 5 148 metrů. Dalšími velkými jezery jsou jezero Tsongmo poblíž indicko-tibetské hranice v Sikkimu a jezero Tilicho v Nepálu v masívu Annapurna v oblasti, která byla až donedávna pro turisty uzavřena. Ve výše položených oblastech (v nadmořské výšce nad 5 500 m) lze nalézt horská plesa, vzniklá činností ledovců.

Zleva: Annapurna IV (7 525 m), Annapurna II (7 939 m) a Lamjung Himal (6 932 m)

Ledovce

V Himálaji se nachází přibližně 15 000 ledovců, které obsahují přibližně 12 000 km³ čisté vody. Ledovec Siačen, dlouhý 70 km a nacházející se na hranici Indie a Pákistánu, je druhý nejdelší ledovec na světě mimo polární oblasti. Mezi další známější ledovce patří Gangotri a Yamunotri (Uttarakhand), Nubra, Biafo a Baltoro (oblast Karakoram), Zemu (Sikkim) a Khumbu (oblast Mount Everestu).

V posledních letech vědci zaznamenali zvýšenou rychlost ústupu ledovců v celé oblasti, což může být důsledkem globálních klimatických změn.[6] I když důsledky tohoto jevu se nemusejí projevit mnoho let, může znamenat katastrofu pro stovky miliónů lidí v severní Indii, kteří jsou v období sucha závislí na vodě v řekách pocházející právě z ledovců.[7] Podle klimatické zprávy OSN mohou himálajské ledovce, které jsou zdrojem vody největších asijských řek, zmizet vlivem růstu teplot do roku 2350 a Indie, Tibet, Pákistán, Bangladéš, Nepál a Myanmar tak mohou v následujících desetiletích čelit povodním a rozsáhlým suchům.[8]

Vliv Himálaje na podnebí

Himálaj má významný vliv na podnebí na Indickém subkontinentu a Tibetské náhorní plošině. Znemožňuje mrazivým a suchým arktickým větrům vanout na jih tohoto subkontinentu, v důsledku čehož je klima v jižní Asii mnohem teplejší než odpovídající oblasti v mírném pásmu v jiných částech světa. Zároveň brání monzunovým větrům vanout dál na sever, což způsobuje silné deště v oblasti Terai. Vědci se taky domnívají, že Himálaj hraje důležitou roli ve vytvoření středoasijských pouští, např. Taklamakan nebo Gobi.

Pohoří také brání západním zimním poruchám z Íránu proniknout dál, což má za následek sníh v Kašmíru a deště v částech Pandžábu a severní Indii. Přestože údolí Brahmaputry je bariérou pro studené severní větry, část mrazivých větrů se do něj dostane a způsobuje snížení teploty v severovýchodních indických státech a v Bangladéši. Tyto větry také v tomto období vyvolávají v těchto místech severovýchodní monzuny.

Tryskové proudění má vliv i na vzhled himálajských vrcholů. Silný proud větrů ze západu vane kolem Mount Everestu, čímž vytváří známé chuchvalce sněhu vanoucí z vrcholu, viditelné z velké vzdálenosti.

Nejvyšší vrcholy

NázevJiné názvy a významNadmořská výška (m)První výstupPořadí na světě dle nadm. výškyPolohaSouřadnice
Mount EverestSagarmátha, Střecha světa Tvář nebes
Čumulangma, Matka vesmíru
8 84919531.Tibet, Nepál27°59′17″ s. š., 86°55′31″ v. d.
KančendžengaKančendženga8 58619553.Sikkim (Indie), Nepál27°42′9″ s. š., 88°8′49″ v. d.
LhoceJižní vrchol8 51619564.Nepál, Tibet27°57′42″ s. š., 86°55′59″ v. d.
MakaluVelká černá8 46219555.Nepál, Tibet27°53′21″ s. š., 87°5′19″ v. d.
Čo OjuQowowuyag, Tyrkysová bohyně8 20119546.Nepál, Tibet28°5′39″ s. š., 86°39′39″ v. d.
DhaulágiríBílá hora8 16719607.Nepál28°41′45″ s. š., 83°29′36″ v. d.
ManásluKutang, Hora Ducha8 15619568.Gurkha Himal, Nepál28°32′58″ s. š., 84°33′39″ v. d.
Nanga ParbatDiamir, Nahá hora8 12619539.Pákistán35°14′18″ s. š., 74°35′22″ v. d.
AnnapurnaBohyně sklizně8 091195010.Nepál28°35′43″ s. š., 83°49′11″ v. d.
Šiša PangmaXixiabangma, Hřeben nad travnatými pláněmi8 013196414.Tibet28°21′12″ s. š., 85°46′43″ v. d.
Gjačung KangNeznámý7 952196415.Nepál, Tibet28°5′52″ s. š., 86°44′47″ v. d.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Himalayas na anglické Wikipedii.

  1. Internetová jazyková příručka [online]. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i, 2008–2022. Heslo Himálaj. 
  2. Himalaj × Himálaj - jak se tento název správně píše?. Pravopisně.cz [online]. 2015-03-16 [cit. 2020-08-19]. Dostupné online. 
  3. S.R.O, Lingea. Česko-hindská konverzace. [s.l.]: Lingea s.r.o. 307 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7508-139-1. Google-Books-ID: plqqDQAAQBAJ. 
  4. Ivan Dieška, Václav Širl: Horolezectví zblízka. 444 pp. Olympia, Praha, 1989.
  5. (anglicky) COZENS, Claire. Melting Himalayan glaciers threaten 1.3 billion Asians. www.reliefweb.int. 6 Dec 2009. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Vanishing Himalayan Glaciers Threaten a Billion (anglicky)
  7. Glaciers melting at alarming speed (anglicky)
  8. KREMLÍK, Vítězslav. Himálaje roztají do roku 2035. Oprava: 2350. www.bakalar.cz. 31 Dec 2009. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Glacial lakes, Bhutan.jpg
This image shows the termini of the glaciers in the Bhutan-Himalaya. Glacial lakes have been rapidly forming on the surface of the debris-covered glaciers in this region during the last few decades. USGS researchers have found a strong correlation between increasing temperatures and glacial retreat in this region.

According to a joint press release issued by NASA and the U.S. Geological Survey, the great majority of the world’s glaciers appear to be declining at rates equal to or greater than long-established trends. This image from the ASTER (Advanced Spaceborne Thermal Emission and Reflection Radiometer) instrument aboard NASA’s Terra satellite shows the termini of the glaciers in the Bhutan-Himalaya. Glacial lakes have been rapidly forming on the surface of the debris-covered glaciers in this region during the last few decades.

According to Jeffrey Kargel, a USGS scientist, glaciers in the Himalaya are wasting at alarming and accelerating rates, as indicated by comparisons of satellite and historic data, and as shown by the widespread, rapid growth of lakes on the glacier surfaces. According to a 2001 report by the Intergovernmental Panel on Climate Change, scientists estimate that surface temperatures could rise by 1.4°C to 5.8°C by the end of the century. The researchers have found a strong correlation between increasing temperatures and glacier retreat.
Himalayas Map.png
This is a map of the Himalayas that I cobbled together based on the information from a dozen surprisingly less than adequate maps of the region. The background topographical map is based off of the commons maps File:Topographic90deg N0E0.png and File:Topographic90deg N0E90.png. The locations of the countries are based off of looking at other maps, mostly at Wikipedia. They are for putting the range into a regional perspective and are not to be taken as definitive geopolitical boundaries. The rest is just done in Paint.NET, adding text, drawing lines, and then upping the darnkess on the area outside the mountain range. If I messed up, or you think you could do a better job, just do it! The method is outlined here for a reason. I know this isn't perfect. I hope that one day someone comes along and makes it better. I hold no ego or attachment to this work. The article needed a map, I gave it a map.
Garhwal Himal from Camels Back (5281754856).jpg
Autor: Paul Hamilton, Licence: CC BY-SA 2.0
Garhwal Himal from Camels Back
Himalaya sud avion.JPG
Autor:

This illustration was made by (User:Royonx) and released under the license(s) stated above. You are free to use it for any purpose as long as you credit me and follow the terms of the license.

Example :  © Michel Royon / Wikimedia Commons

If you use this image outside of the Wikimedia projects, I would be happy to hear from you par courriel (mail royonx At char.svg gmail.com). Thanks !


Ce message en français
, Licence: CC0
chaine Himalayenne (Anapurna) après le décollage de Kathmandu
Himalayas.jpg
Himalaya from the International Space Station. In addition to looking heavenward, NASA helps the world see the Earth in ways no one else can. Astronauts on board the International Space Station recently took advantage of their unique vantage point to photograph the Himalayas, looking south from over the Tibetan Plateau. The perspective is illustrated by the summits of Makalu [left (8,462 metres; 27,765 feet)], Everest [middle (8,848 metres; 29,035 feet)] , Lhotse [middle (8,516 metres; 27,939 feet)] and Cho Oyu [right (8,201 metres; 26,906 feet)] -- at the heights typically flown by commercial aircraft.
Kowang, Gandaki River, Nepal.jpg
© Vyacheslav Argenberg / http://www.vascoplanet.com/, CC BY 4.0
Kali Gandaki Valley, Nepal, Himalaya. Dhaulagiri, Annapurna and Nilgiri rule the world.
Annapurna Lamjung Himal.jpg
Autor: Wolfgang Beyer, Licence: CC-BY-SA-3.0
From left to the right Annapurna IV (7,525 m.), Annapurna II (7,937 m.) and Lamjung Himal (6,983 m) (the title of the image should be changed).
View on Gyakar.jpg
Autor: Jmhullot, Licence: CC BY 3.0
Majestic view on the village of Gyakar surrounded by a poplar grove and the summits of the Damodar Himal, the Purkung Himal and the Annapurnas. We were so lucky with the weather, having such a visibility all day long is not that common even in October after the monsoon. Notice the suspended bridge over the deep canyon on the left.