Hiram Bingham

Hiram Bingham
Hiram Bingham (1925)
Senátor Senátu USA za stát Connecticut
Ve funkci: 8. ledna 1925 – 3. března 1933
Předchůdce	Frank Brandegee
Nástupce	Augustine Lonergan
Stranická příslušnost
Členství	Republikánská strana
Narození	19. listopadu 1875 Honolulu, Havaj
Úmrtí	6. června 1956 (ve věku 80 let) Washington, D.C.
Místo pohřbení	Arlingtonský národní hřbitov
Choť	Alfreda Nonna Bingham Gregor
Rodiče	Hiram Bingham II a Clara Brewster
Děti	Hiram Bingham IV Jonathan Brewster Bingham
Příbuzní	Abigail Bingham[1] (vnučka)
Alma mater	Yaleova univerzita Kalifornská univerzita v Berkeley Harvardova univerzita Phillipsova akademie
Profese	politik, objevitel, archeolog, pilot, vysokoškolský učitel, spisovatel a vědec
Commons	Hiram Bingham (1875-1956)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hiram Bingham, oficiálně Hiram Bingham III. (19. listopadu 1875, Honolulu – 6. června 1956, Washington, D.C.) byl americký cestovatel, profesor Yaleovy univerzity a politik. V roce 1911 znovuobjevil incké osídlení Machu Picchu. Později se Bingham stal členem Senátu Spojených států amerických.

Život

Mládí a studia

Hiram Bingham se narodil 6. června 1875 v misijní stanici, kterou v Honolulu na Havaji vedl jeho otec, protestantský misionář Hiram Bingham II. (1831–1908).^[2] Jeho dědeček Hiram Bingham I. (1789–1869) byl rovněž misionářem na Havaji. V Honolulu vystudoval mladý Bingham v letech 1882 až 1892 střední školu Oahu (dnes známou jako Punahou School). Poté odjel do USA, kde své středoškolské vzdělání dokončil na Phillipsově akademii v Andoveru ve státě Massachusetts, kterou absolvoval v roce 1894. Svá vysokoškolská studia započal na Yaleově univerzitě, kterou absolvoval v roce 1898. Dále pokračoval na Kalifornské univerzitě v Berkeley, kde absolvoval v roce 1900. Na krátký čas se pak stal pastorem na Havaji, brzy však potkal svou budoucí ženu Alfredu, jež patřila k dědicům bohaté klenotnické firmy Tiffany.^[2] Bingham poté opustil zaměstnání pastora a začal tvrdě pracovat, aby vydělal dostatek peněz, které by mu umožnily další studium. Díky tomu mohl posléze zahájit postgraduální studium na Harvardově univerzitě, v jehož průběhu se oženil a začal pracovat na doktorské práci. Přitom jej hmotně podporovala rodina jeho ženy. Harvardský postgraduál ukončil doktorátem v roce 1905.
Na Harvardu Bingham vyučoval historii a politologii, poté působil na Princetonu jako asistent profesora politické ekonomie a pozdějšího 28. prezidenta USA Woodrowa Wilsona. V roce 1907 byl na Yaleově univerzitě jmenován docentem pro jihoamerickou historii.

Manželství a rodina

20. listopadu 1899 se Hiram Bingham oženil s Alfredou Mitchellovou, vnučkou klenotníka Charlese L. Tiffanyho. Z tohoto manželství vzešlo sedm synů:

• Jonathan Brewster Bingham (1914–1986) (politik);
• Hiram Bingham IV (1903–1988) (diplomat a hrdina II. světové války);
• Charles Tiffany Bingham (1906–1993) (lékař);
• Brewster Bingham (1908–1995) (ministr);
• Mitchell Bingham (1910–1994) (umělec);
• Woodbridge Bingham (1901–1986) (profesor);
• Alfred Mitchell Bingham (1905–1998) (právník)

Po rozvodu s Alfredou Mitchellovou se Bingham v červnu 1937 oženil se Suzanne Carroll Hillovou.

Vojenská kariéra

Roku 1916 dosáhl Bingham hodnosti kapitána Connecticutské národní gardy. V roce 1917 se stal pilotem a zorganizoval školu vojenského letectva Spojených států. Sloužil v Letecké sekci Spojovacího sboru Spojených států a v Armádní letecké službě Spojených států, kde dosáhl hodnosti podplukovníka. V Issoudunu ve střední Francii velel letecké škole Armádní letecké služby.

V době 2. světové války Bingham působil v několika výcvikových střediscích Námořnictva Spojených států.

Politická dráha

Bingham se po 1. světové válce dal na politickou dráhu. V roce 1922 byl zvolen zástupcem guvernéra státu Connecticut. Tento úřad zastával až do roku 1924, kdy byl v prosinci zvolen guvernérem. Krátce nato však byl zvolen i republikánským senátorem za senátora Brandegeeho, který spáchal sebevraždu. Stal se tak nejkratší dobu sloužícím guvernérem státu Connecticut. Jeho funkční období trvalo pouhý jeden den. V roce 1926 byl Bingham opětovně zvolen do Senátu na celé šestileté funkční období.

Smrt

Bingham zemřel 6. června 1956 ve svém domě ve Washingtonu a je pochován na Arlingtonském národním hřbitově ve Virginii.

Archeologie

Bingham nebyl školený archeolog. Přestože byl mnohými považován za akademika a vědce, dával přednost označení průzkumník.^[2] Svoji první výzkumnou cestu na jih uskutečnil již za svého působení na Princetonské univerzitě. V roce 1908 se jako delegát zúčastnil Prvního všeamerického vědeckého kongresu v Santiagu de Chile. Na zpáteční cestě navštívil zbytky předkolumbovského města Choquequirao v Peru.^[3] Binghama vzrušovala představa neprozkoumaných inckých sídel, a tak se v roce 1911, v době, kdy přednášel jako docent na Yaleově univerzitě, vrátil do Peru s univerzitní expedicí, aby v Andách našel tajemné incké město, odkud měli Inkové vést ozbrojený odpor proti španělským dobyvatelům po pádu Cuzka.
24. července 1911 vystoupal v doprovodu Melchora Arteagy na vrcholek hřebenu vysoko v horách, který spojoval vrcholky Machu Picchu a Huayna Picchu. Podle místních svědectví tu mělo ležet ztracené poslední útočiště Inků před španělskými dobyvateli. Bingham zde objevil množství ruin a stovky umělých dlouhých teras stoupajících po úbočích.^[2] O tomto zapomenutém sídle věděla jen hrstka lidí žijících v přilehlém údolí (pravděpodobně včetně dvou místních misionářů Thomase Paynea a Stuarta McNairna, jejichž potomci tvrdí, že navštívili ruiny už v roce 1906). V letech 1912 a 1915 zde Bingham vedl za podpory Yaleovy univerzity a National Geographic Society archeologické vykopávky. Pak však byl nucen Peru opustit, neboť byl zdejšími úřady obviněn z porušení zákonů o archeologickém výzkumu.^[2] Poté se sem již nikdy nevrátil.

Pochyby o Binghamově prvenství

Objevy map z doby kolem roku 1874 se zobrazením Machu Picchu zpochybňují prvenství Binghamova znovuobjevení tohoto sídla.^[4]

Po smrti

• Machu Picchu se stalo jednou z největších turistických atrakcí v Jižní Americe a Hiram Bingham je uznávám jako člověk, který sídlo objevil pro světovou veřejnost, ačkoli mu pomáhalo mnoho dalších. Cesta od řeky Urubamba k Machu Picchu se na jeho počest nazývá Hiram Bingham Highway.
• Po Hiramu Binghamovi je pojmenován i luxusní vlak společnosti PeruRail, který od roku 2003 vozí turisty na úzkorozchodné trati mezi Cuzkem a Machu Picchu, která dnes představuje jednu z mála přístupových cest na toto archeologické naleziště.
• Hiram Bingham byl uváděn jako jedna z možných inspirací pro postavu Indiana Jonese.^[5] Jeho kniha Ztracené město Inků se po svém vydání v roce 1948 stala bestsellerem.^[6]
• Peru se dlouho snažilo o vrácení přibližně 40 000 artefaktů, včetně mumií, keramiky a kostí, které Bingham odvezl z Machu Picchu. 14. září 2007 byla uzavřena dohoda mezi Yaleovou univerzitou a peruánskou vládou o návratu těchto předmětů.^[7] 12. dubna 2008 však peruánská vláda uvedla, že revidovala své předchozí odhady z 4000 na 40 000 kusů.^[8]

9. listopadu 2008 uvedl deník El Peruano, že ministr spravedlnosti hodlá pověřit prokuraturu, aby zahájila s Yaleovu univerzitou řízení ohledně navrácení tisíců artefaktů z pevnosti Machu Picchu. Obě strany se sice v roce 2008 dohodly, že univerzita artefakty vrátí, ale jednání ztroskotala na počtu předmětů, jejichž vydání peruánská vláda žádá.^[9]

Odkazy

Reference

Literatura

• Portrait of an Explorer, životopis napsaný jeho synem Alfredem, Iowa State University Press, Ames, 1989. ISBN 0-8138-0136-2.
• Eternity in their Hearts by Don Richardson, Regal Books, Ventura, CA, 1981. ISBN 0-8307-0925-8, str. 34–35.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hiram Bingham na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Hiram Bingham
• Plné texty děl autora Hiram Bingham na projektu Gutenberg (anglicky)
• Works by Hiram Bingham at Internet Archive
• Works by Hiram Bingham at Google Books
• Selection from Bingham's The Lost City of the Incas
• Machu Picchu on the Web – The Discovery
• Inca Land, by Hiram Bingham