Historia Francorum
Historia Francorum či též Fredegarova kronika je franská kronika sepsaná v 7. století v Burgundsku. Je napsána latinsky, ale jazyk je výrazně ovlivněn lidovým jazykem obyvatel Galie.
Vznik
Ačkoliv je zřejmé, že dílo vznikalo postupně a autorů bylo více, je známé pod názvem odvozeným z titulu Kronika tak řečeného Fredegara Scholastika, knihy IV, pod kterým ji ke sklonku 16. století vydali humanisté Joseph Justus Scaliger a Marquard Freher. Ani přesný tvar jména údajného autora, mnicha Fredegara, není znám. Někdy je uváděn jako Fredegard nebo Fredegart.
Kronika se skládá ze čtyř knih, počíná se rokem 583 a její pokračovatelé ji dovedli až k roku 768. Dochovalo se několik rukopisů, jeden z nich je uložen v rakouské národní knihovně ve Vídni. Fredegarovu kroniku vydal v roce 1888 Bruno Krusch v edici Monumenta Germaniae Historica, Scriptores rerum Merovingiarum II, český překlad vyšel např. v práci Václava Husy Naše národní minulost v dokumentech, Praha, 1954.
Význam
Patří k předním historickým dílům období Franské říše před karolínskou renesancí, vedle starší desetidílné Historia Francorum Řehoře z Tours a mladší Liber Historiae Francorum.
Historia Francorum je nejstarším věrohodným zdrojem informací o Slovanech na území střední Evropy a jediným původním pramenem o Sámově říši. Těchto informací je celkově velmi málo a také zmínky v tomto díle mají velmi omezený rozsah: v kapitole XLVIII. se píše o tom, jak franský kupec Sámo přišel ke Slovanům a stal se jejich vládcem. V kapitole LXVIII. se píše, jak došlo k bojům Slovanů proti Franské říši a k porážce Franků u pevnosti Wogastisburgu. V kapitole LXXV. se uvádí, že Slované na Sámův příkaz pustošili Franskou říši.[1]
Odkazy
Reference
Literatura
- Neznámý autor. Fredegarovy kroniky. Čtvrtá kniha a Pokračování. Překlad Magdalena Moravová. Praha: Argo, 2020. 147 s. ISBN 978-80-257-3141-3.
- Roger Collins: Die Fredegar-Chroniken. Monumenta Germaniae Historica Studien und Texte 44. Hannover 2007.
- Walter A. Goffart: The Fredegar Problem Reconsidered. In: Walter Goffart: Romes Fall and after. London 1989, S. 319ff.
- Bruno Krusch: Fredegarius Scholasticus - Ouderius? Neue Beiträge zur Fredegar-Kritik. Göttingen 1926.
- Georg Scheibelreiter: Gegenwart und Vergangenheit in der Sicht Fredegars. In: The Medieval Chronicle. Amsterdam-New York 2002, S. 212-222.
- Ders.: Justinian und Belisar in fränkischer Sicht. Zur Interpretation von Fredegar, Chronicon II 62. In: Byzantios. Festschrift H. Hunger. 1985, S. 267-280.
- Gustav Schnürer: Die Verfasser der sogenannten Fredegar-Chronik. Commissionsverl. der Universitaetsbuchhandl. Freiburg (Schweiz) 1900.
- John Michael Wallace-Hadrill: Fredegar and the History of France. In: The Long Haired Kings and Other Studies in Frankish History. Hrsg. von J. M. Wallace-Hadrill, New York 1962, S. 71-94.
- Ian N. Wood: Fredegar's Fables. In: Historiographie im frühen Mittelalter. Hrsg. von Anton Scharer, Georg Scheibelreiter. Wien-München 1994, S. 359-366.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Historia Francorum na Wikimedia Commons - Fredegarova kronika v edici Monumenta Germaniae Historica
- Kronika v latině
- Český překlad pasáží z Fredegarovy kroniky
Média použitá na této stránce
The drawing comes from manuscript BNF MS Latin 10910 on Folio 23 verso. Monod (1885, Fn 1 p. 25) in his publication of the Latin text, suggested that it probably represents Eusebius and Jerome. The text in quasi Greek lettering has been transliterated on the drawing as "Cronicorum multiplicem ediderunt istoriam". This phrase is taken from the preface of the Chronicle of Isidore of Seville.(Goffart 1963, p. 211).
- Sources
- Monod, Gabriel (1885), Études critiques sur les sources de l'histoire mérovingienne. La Compilation dite de "Frédégaire" (in Latin), Paris: F. Vieweg.
- Goffart, Walter (1963), "The Fredegar Problem Reconsidered", Speculum 38 (2): 206–241, JSTOR 2852450. Reprinted in Goffart, Walter (1989), Rome's Fall and After, London: Hambledon Press, pp. 319–354, ISBN 978-185285001-2.