Historické cesty v českých zemích
Poloha ve středu Evropy zdánlivě předurčovala české země k tomu, aby byly již odedávna křižovatkou významných obchodních cest. Ve skutečnosti však pouze Jantarová stezka, vedoucí od Baltského k Jaderskému moři, procházející přes české země podél řeky Odry, Moravskou branou a následně podél řeky Moravy, měla (a má) kontinentální význam.
Na území Čech se většina dálkových stezek paprskovitě rozbíhala z přirozeného centra české kotliny – Prahy – k hranicím země. Na Moravě a v českém Slezsku, které na rozdíl od Čech neměly jedno hlavní centrum, ať již geografické či správní – se křižovatka většiny dálkových stezek patrně nacházela u soutoku řeky Moravy s řekami Jihlavou a Dyjí.[1]
Stezky v Čechách
Položíme-li pomyslný střed do Prahy a začneme od severu po směru hodinových ručiček, bude seznam hlavních stezek následující:
- Stará pražská cesta (též Česká stezka, Budyšín – Praha)
- Nisko-Jizerská stezka
- Polská stezka (zvaná též Kladská nebo Náchodská)
- Trstenická (zvaná též Česká stezka)
- Libická stezka (též Žďárská stezka, Čáslav – Brno)
- Haberská stezka (zvaná též Habrská, Čáslav – Znojmo)
- Vitorazská stezka
- Linecká stezka
- Zlatá stezka (zvaná též Pasovská, Prachatická, Česká nebo Solná)[2]
- Norimberská cesta (později zvaná též Zlatá cesta) – (Praha – Beroun – Rokycany – Kladruby, odtud větve přes Přimdu i přes Tachov a odbočení Řezenské stezky.
- Zbečensko-Křivoklátská stezka – středověká královská cesta mezi Prahou a Křivoklátem (Praha – Hostivice – Unhošť – Horní Bezděkov – Bratronice[3] – Běleč – Sýkořice – Zbečno – Křivoklát)
- Sedlecká stezka – dálková cesta z Prahy na západ (Franská větev na Cheb a Erfurtská větev)
- Tachovská stezka – odbočka z Chebské cesty (Teplá – Planá – Tachov) a dále
- Chebská stezka (Franská větev Sedlecké stezky) – (Rakovník – Žlutice – Cheb)
- Erfurtská stezka (Erfurtská větev Sedlecké stezky)
- Mostecká stezka starší a mladší
- Srbská stezka (zvaná též Chlumecká)
- Solní stezka (Praha – Stebno – Hostovice – Ústí n. L. – Nakléřovský průsmyk)[4]
Jiný zdroj [5] jmenuje jako nejdůležitější kolem 9. století tyto cesty:
- Domažlická stezka (též Řezenská, Řezno – Praha)
- Zlatá stezka (Halle – Lipsko – Rakovník – Praha) – není totožná s Pasovskou zlatou stezkou!
- Trstenická stezka (Brno – Litomyšl – Kouřim)
- Olomoucká stezka (Vídeň – Znojmo – Čáslav)
Některé z cest byly později takzvaně nucené, obchodníci se od nich nesměli odchylovat.
V období starověku vedla přes území Bójů (dnešní Česko) Jantarová stezka od Baltského moře k Jaderskému.
Odkazy
Reference
- ↑ KVĚT, Radan. Staré stezky v České republice. Brno: Moravské zemské muzeum, 1997. ISBN 80-7028-091-3.
- ↑ http://www.encyklopedie.ckrumlov.cz/docs/cz/region_histor_solste.xml
- ↑ Z dějin obce. Zachováno pět milníků s vytesanými kříži, dva z nich jsou v Bratronicích.
- ↑ http://www.usti-nad-labem.cz/dejiny/obce/ul-9-5.htm
- ↑ Z historie silniční dopravy, Centrum služeb pro silniční dopravu
J. Ryba: K historii silniční dopravy na území České republiky, Praha, Institut Jana Pernera, 2004, ISBN 80-86530-14-0
Literatura
- Staré stezky. In: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Brně. Sborník referátů z 12. semináře NPÚ ÚOP v Brně. Brno: [s.n.], 2008. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-07. Archivováno 7. 2. 2017 na Wayback Machine.
- KVĚT, Radan. Atlas starých stezek a cest na území České republiky. Brno: Vidi, 2011. 229 s. ISBN 978-80-254-8927-7.
- FENCL, Václav. Pravěké cesty na Kralupsku a Velvarsku ve světle archeologických nálezů [online]. Městské muzeum v Kralupech nad Vltavou, 2014-2019 [cit. 2017-02-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-07.
Související články
Externí odkazy
- Staré stezky na území Čech a Moravy, mapové schéma, podle Radana Květa, vesmir.cz
- Projekt "Výzkum historických cest v oblasti severozápadní Moravy a východních Čech"
