Historické názvy ulic a náměstí Českých Budějovic

někdejší věž Pražské (Písecké) brány v Krajinské, později 5. května a nakonec opět Krajinské třídě

Následující seznam obsahuje současné názvy ulic a náměstí Českých Budějovic s jejich historickými ekvivalenty. Historické názvy jsou řazeny k nejstarším (případný letopočet značí zavedení názvu) a uváděny v původní pravopisné podobě. Poznámka v šikmé závorce uvádí osobnost, po níž byla ulice pojmenována.

Velmi staré a středověké názvy ulic jsou vyznačené kurzívou. První oficiální názvy byly stanoveny 8. června 1875 (Židovská byla přejmenována na Sterneckovu [dnes U Černé věže] a Sviní na Plachého), další výraznější změny nastaly 16. ledna 1919 v souvislosti s pádem habsburské moci, dále za druhé světové války, znovu roku 1945 (obvykle vráceny názvy změněné za války), v roce 1968, za normalizace v roce 1970 a nakonec po revoluci 1989.

Ulice a třídy

Zaniklé ulice

  • Jeseniova /Ján Jesenský/[2][3] – zastavěna areálem nemocnice (pavilon T)
  • Rybní[3], Fischgasse, hovorově Fiškostna – domy zbourány 1952–1965, zastavěno budovou DK ROH / Metropol

Náměstí

  • Jungmanovo náměstí (od r. 1945)
    • náměstí U Zastávky (od r. 1927, před válkou nesla název Jungmanovo náměstí stávající Jungmanova ulice)
  • Mariánské náměstí (od 1. ledna 1991)
    • Drajer Platz (lid., od r. 1962) – náměstí pojmenované podle předsedy Městského národního výboru Bedřicha Drajera, za kterého byl v roce 1962 zbourán pozdně klasicistní objekt restaurace Metropol a secesní dům Bio Grand z roku 1911, v roce 1949 přejmenovaný na kino Lípa.[19] Příkaz k demolici dal tajemník Krajského výboru KSČ Blahník.[20]
    • Švermovo náměstí (od r. 1955)
    • náměstí Jana Švermy (od 25. srpna 1950)
    • Jirsíkovo náměstí (od května 1945)
    • Kasseler Platz/Kasselské náměstí (od 14. ledna 1942, nesprávně Kasselerovo)
    • Marienplatz/Mariánské náměstí (od 25. července 1939)
    • Jirsíkplatz (od r. 1938)
    • Jirsíkovo náměstí (od r. 1921, sloučením pův. Mariánského a Lobkowitzova)
    • Mariánské náměstí (po sousoší z r. 1716, část u Pražské)
    • Lobkowitzovo náměstí (od r. 1875, neof. již po r. 1823, část u Sadů)
  • Náměstí bratří Čapků (od 1. ledna 1991)
    • náměstí Zdeňka Nejedlého (od r. 1963)
    • Náměstí maršála Stalina (od 28. května)
    • Školní náměstí / Schulplatz (od r. 1940)
    • Hodžova náves (náves Rožnova poprvé pojmenována za 1. republiky)
  • Náměstí Jiřího z Poděbrad (od r. 1945)
    • Zlatokorunecké / Goldenkroner-Platz (od 26. října 1939)
    • Náměstí Jiřího z Poděbrad (od 2. července 1921)
    • U Kafky (neofic. název za 1. republiky)
  • Náměstí Přemysla Otakara II. (od 1. ledna 1991)
    • Žižkovo náměstí (od 26. září 1951)
    • Náměstí Masarykovo (od května 1945)
    • Náměstí Adolfa Hitlera / Adolf Hitler Platz (od 17. března 1939)
    • Náměstí Masarykovo (od 24. května 1934)
    • Náměstí Svobody (od 7. listopadu 1918)
    • Náměstí císaře Františka Josefa (od 4. června 1915)
    • starší názvy: Náměstí, Hlavní náměstí, Plac / Ring
  • Náměstí Švabinského
    • Nám. 5. května[2]
  • Palackého náměstí, zast. lid. Josefák (od r. 1945)
    • Pražské náměstí / Prager Platz (od 14. ledna 1942)
    • Palackého náměstí (od 16. ledna 1919)
    • Náměstí císaře Josefa (od 16. června 1897)
  • Piaristické náměstí, zast. lid. Frajťák (od roku 1785)
    • Friedhof (neof. název podle původního hřbitova)
  • Senovážné náměstí
    • náměstí 1. Máje
    • Náměstí Masarykovo (východní část, od roku 1919)
    • Švehlovo náměstí (od roku 1934)
    • Senovážné náměstí
  • Suchovrbenské náměstí (od 1. ledna 1991)[21]
    • náměstí Vítězného února (od r. 1978)
    • náměstí Karla Marxe (pouze návrh, 1963)
    • nepojmenované (od 50. let)
    • Náměstí 5. května (po r. 1950)
    • Václavské náměstí (pouze návrh, 1950, podle zasvěcení kaple)
    • náměstí Klementa Gottwalda (pouze návrh, 1948)
    • náměstí Svobody (pouze návrh, 1945)
    • nepojmenované (od osvobození)
    • Viktoria Platz / náměstí Viktoria (od 14. října 1941)
    • Náměstí Hermana Gőringa (od 7. července 1939)
    • Masarykovo náměstí (za První republiky
    • Ortsplatz (od 16. listopadu 1910)
  • Wilsonovo náměstí (zrušeno r. 1968, území kolem vědecké knihovny)
    • Hermann Göring Platz (od r. 1939)
    • Wilsonovo náměstí
    • Náměstí císaře Viléma (od 4. června 1915)

Zaniklá náměstí

  • Janské náměstí – prostranství u kostela svatého Jana Nepomuckého, označení používáno ještě za druhé světové války[22]
  • Ovocný trh – prostranství u Černé věže před děkanstvím[23]
  • Radeckýho[5] – prostranství na Žižkově před kasárnami (U Koníčka)
  • Seminární náměstí – prostranství před budovou filharmonie (bývalý kostel sv. Anny, křižovatka Kněžské a Karla IV)[23]
  • Třebízského[3] – část areálu nemocnice S od kostela sv. Jána (pav. D1, D2, E)
  • U vodárny[2], Stegmannovo[5] – prostranství mezi vodárnou a továrnou Hardtmuth, kterým dnes vede Mánesova ulice na Litvínovický most

Části města

  • Husova kolonie – Kolonie u Rozumova dvora
  • sídliště Šumava – Vítězný Únor lid."Vítězák"

Odkazy

Poznámky

  1. Časově nezařazeno, název se používal, ale zdroj neuvádí, v jakém období (řazení názvů pak nemusí být chronologické)
  2. Pod názvem Pochcaná ulička se někdy myslí i část Plachého ulice mezi Hroznovou a náměstím

Reference

  1. a b SCHINKO, Jan. Němci měli v Budějcích svou vlastní ulici. Jmenovala se Elitegasse. Budějcká drbna [online]. 2017-01-26 [cit. 2017-01-26]. Dostupné online. 
  2. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai aj ak al am an ao ap aq ar as at au av aw ax ay az ba bb bc bd be bf bg bh bi bj bk bl bm bn bo bp bq br bs bt bu bv bw bx by bz ca cb cc cd ce cf cg ch ci cj ck cl cm cn co cp cq cr cs ct cu cv cw cx cy cz da db dc dd de df dg České Budějovice a okolí (plán/mapa). Č. Budějovice: Propagační odbor MNV, mezi lety 1945-1950. Dostupné online. 
  3. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai aj ak al am an LANDSPERSKY, Franz. Čes. Budějovice (mapa/plán). České Budějovice: [s.n.], (? 1. ¼ 20. stol.). Dostupné online.  Archivováno 10. 4. 2016 na Wayback Machine.
  4. a b c d e LINHARTOVÁ, Lenka. Historie a současnost katastrálního území České Budějovice 5 na katastrálních mapách (bakalářská práce). Plzeň: Lenka Linhartová, 2007. 50 s. 
  5. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af POLÁK, Jos. Nejnovější a nejúplnější plán král. a horního města Č. Budějovic 1:8640. Č. Budějovice, Sterneckova ul.: J. Svátek, jihočeské lidové knihkupectví, (? 2. ¼ 20. stol.). 
  6. a b c d e f Odbor územního plánování; BINDER, Milan; SCHINKO, Jan. Ulicemi města, Dukelská. Noviny českobudějovické radnice. České Budějovice: statutární město České Budějovice, srpen 2008, roč. 5, čís. 8, s. 3. 
  7. SCHINKO, Jan. Kostel musel na vysvěcení počkat do konce války. denik.cz [online]. 2008-10-05 [cit. 2021-01-02]. Dostupné online. 
  8. a b c Odbor územního plánování a architektury; BINDER, Milan; SCHINKO, Jan. Ulicemi města: Hroznová. Noviny českobudějovické radnice. Dostupné online. 
  9. a b SCHINKO, Jan. Husova třída byla dříve Říšskou. Do Říše ale nevedla. Budějcká drbna [online]. 2016-12-22 [cit. 2016-12-23]. Dostupné online. 
  10. KOVÁŘ, Daniel. Budějovický Alžír. In: Daniel Kovář, Pavel Koblása. Staré Budějovice: sborník prací k dějinám královského města Českých Budějovic. 1., svazek vyd. České Budějovice: Historicko-vlastivědný spolek v Českých Budějovicích, 2005. ISSN 1804-3186. S. 190–194.
  11. SCHINKO, Jan. U města Krumlova. Budějcká drbna [online]. 2018-01-04 [cit. 2018-01-04]. Dostupné online. 
  12. Odbor územního plánování; BINDER, Milan; SCHINKO, Jan. Ulicemi města, Nová. Noviny českobudějovické radnice. České Budějovice: statutární město České Budějovice, květen 2011, roč. 8, čís. 5, s. 3. 
  13. Vojenská topografická mapa v systému S-1952, 1:10 000, Ústřední správa geodézie a kartografie, M_33_113_B_b_2, 1966
  14. E15.cz. Na Vraždě je ouzko, na Číně roste mrkev a U Špačků bydleli vrabci. E15.cz [online]. CZECH NEWS CENTER a.s., 2011-02-23 [cit. 2020-07-02]. Dostupné online. 
  15. MAREŠ, Jan; KAREŠ, Ivo. Franz Landspersky [online]. Kohoutí kříž [cit. 2020-11-29]. Dostupné online. 
  16. SCHINKO, Jan. Podniky ve Sterneckově ulici musely často měnit razítka. Každou chvíli sídlily v jiné ulici. Budějcká drbna [online]. 2016-09-29 [cit. 2016-09-30]. Dostupné online. 
  17. Vojenská topografická mapa v systému S-1952, 1:5 000, Ústřední správa geodézie a kartografie, M-33-113-(15), 1958
  18. a b SCHINKO, Jan. Radeckého ulice se v roce 1919 přejmenovala na Sokolskou. Připomínala staré mocnářství. Budějcká drbna [online]. TRIMA CB Advertisement, 2016-12-01 [cit. 2016-12-01]. Dostupné online. 
  19. SCHINKO, Jan. České Budějovice 1948–1989. Když se psalo, co se smělo. 1. vyd. České Budějovice: Milan Binder, 2006. 383 s. ISBN 80-903636-1-X. S. 84. 
  20. KLEINOVÁ, Alena; NĚMCOVÁ, Monika. Jihočeská revue 1/1990 – Kam zmizely zlaté cihly, Jihočeský národ sobě. [s.l.]: [s.n.] 
  21. LINHARTOVÁ, Lenka. Historie a současnost katastrálního území České Budějovice 5 na katastrálních mapách. Plzeň, 2007 [cit. 2016-01-30]. 50 s. bakalářská práce. Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta aplikovaných věd, Katedra matematiky. Vedoucí práce Jana Pekarská. s. 25. Dostupné online.
  22. KOVÁŘ, Daniel. Soupis zvonů na okrese České Budějovice před válečnou rekvizicí z let 1941-1942. In: Daniel Kovář, Pavel Koblása. Staré Budějovice: sborník prací k dějinám královského města Českých Budějovic. 5., svazek vyd. České Budějovice: Historicko-vlastivědný spolek v Českých Budějovicích, 2013. ISSN 1804-3186. S. 124–128.
  23. a b SCHINKO, Jan. Místo pro Seminární náměstí možná udělal požár [online]. Českobudějovický deník, VLTAVA-LABE-PRESS a.s., 2009-05-30 [cit. 2016-04-17]. Dostupné online. 

Literatura

  • Encyklopedie Českých Budějovic [online]. encyklopedie.c-budejovice.cz. Dostupné online. 
  • Daniel Kovář & Pavel Koblasa, Ulicemi města Českých Budějovic, České Budějovice 2005, ISBN 80-86829-07-3
  • Jakub Pavel, České Budějovice, Praha 1965

Média použitá na této stránce

Pražská brána, České Budějovice, kresba Antonín Levý.png
Pražská (Písecká) brána na konci Krajinské třídy (Třídy 5. května) v Českých Budějovicích