Historické názvy ulic a náměstí Českých Budějovic
Následující seznam obsahuje současné názvy ulic a náměstí Českých Budějovic s jejich historickými ekvivalenty. Historické názvy jsou řazeny k nejstarším (případný letopočet značí zavedení názvu) a uváděny v původní pravopisné podobě. Poznámka v šikmé závorce uvádí osobnost, po níž byla ulice pojmenována.
Velmi staré a středověké názvy ulic jsou vyznačené kurzívou. První oficiální názvy byly stanoveny 8. června 1875 (Židovská byla přejmenována na Sterneckovu [dnes U Černé věže] a Sviní na Plachého), další výraznější změny nastaly 16. ledna 1919 v souvislosti s pádem habsburské moci, dále za druhé světové války, znovu roku 1945 (obvykle vráceny názvy změněné za války), v roce 1968, za normalizace v roce 1970 a nakonec po revoluci 1989.
Ulice a třídy
- 28. října – Schiessstattgasse, 28. října (2. 7. 1921), Střelnická (1875), Elitegasse[1]
- A. Krejčího /Antonín Krejčí/ – Thomayerova[2][3]
- Adolfa Trägera /Adolf Träger/ – Nejedlého, Masarykova třída[2]
- Aloise Kříže /Alois Kříž (politik)/ (1993) – Plonerova (1963), Třída Josefa Plonera (1950) / Husákova[2] (~1945), Gműndergasse / Gmundská (1939) či Velenická, Husákova[4]
- Ant. Janouška /Antonín Janoušek/ – Čsl. legií[2]
- Ant. Sovy /Antonín Sova/ – Tovární[2]
- Antala Staška /Antal Stašek/ – Gen. Svobody[2]
- B. Martinů /Bohuslav Martinů/ – Družstevní[2]
- Bedřicha Smetany /Bedřich Smetana/ – Schmeykalova[5]
- Biskupská
- Za radnicí (část k náměstí)
- V koutě (část k řece)
- Boleslavova /Boleslav I./ (1963) – Havlenova[2] (1945), Karpfengasse / Kaprová (1939), Hawlenagasse (1938), Havlenova (1938)[4]
- Boršovská – Žižkova[2]
- Bořivojova /Bořivoj I./ (1945) – Eisenbahnergasse / Železničářská (za okupace), Bořivojova (24. září 1939)[4]
- Boženy Němcové /Božena Němcová/ – Štefanikova[2][3], Schwarzenbergova[5]
- Brandlova /Petr Jan Brandl/ – Brandlgasse (za okupace), Brandlova (1927), Rožánkova (návrh 1925, neujal se)[4]
- Budivojova /Budivoj ze Železnice/ – Schaaffgotshova[5]
- Buzulucká – Smetanova[2]
- Čajkovského /Petr Iljič Čajkovskij/ – Tyršova[2]
- Česká
- Česká (část od Hroznové k Sadům)
- Klášterní (část od Hroznové k Radniční), pův. dělena na Solnou a Dominikánskou
- Československých legií (po revoluci) – třída Národního odboje (1950), Hindenburgstrasse / Hindenburgova (1940), Nábřežní třída (1939), Třída československých legií (1926), Na nábřeží[4]
- Dalimilova /Dalimil Meziříčský/ – Gayerova[2]
- Dělnická – U Krenauerova dvora
- Dobrovodská
- U lávky[3] (část rovnoběžná s kolejemi)
- Stalinova /Josif Vissarionovič Stalin/[2] (část v Suchém Vrbném)
- Dr. Stejskala /Josef Stejskal (dramaturg)/ – Divadelní, Krumlovská
- Dr. Tůmy /Svatomír Tůma/ – Svatomíra Tůmy[3] / Dr. Svatomíra Tůmy (2. 7. 1921)[1], Mariánská[5]
- Dukelská (~1949) – Doudlebská (1948)[6], Tř. Dr. Petra Zenkla[2] (1946)[6], Doudlebská (1945)[6], Dr. Kramáře (1938)[6], Doudlebská[3] (1919[6]), Josef Taschekova[5] (1906[6])
- E. Beneše /Edvard Beneš/ – Benešova[2]
- E. E. Kische /Egon Erwin Kisch/ – 28. října[2]
- Emmy Destinové /Ema Destinnová/ (1963) – Kostelní[2][7]
- Evžena Rošického /Evžen Rošický/ – Kasárenská[2]
- F. A. Gerstnera /František Antonín Gerstner/ – generála Svobody[2]
- Fr. Halase /František Halas/ – Palackého[2]
- Fr. Hrubína /František Hrubín/ – Klostermannova[3]
- Fr. Škroupa /František Škroup/ – Jiráskova[2]
- Fráni Šrámka /Fráňa Šrámek/ – Dr. Augusta Zátky[3], Haasova[5]
- Fügnerova /Jindřich Fügner/ – Čechova[2]
- Generála Svobody /Ludvík Svoboda/ – Gerstnerova[3]
- Goethova /Johann Wolfgang Goethe/ – Mozartova
- H. Kvapilové /Hana Kvapilová/ – Husova[2]
- H. Malířové /Helena Malířová/ – Chelčického[2]
- Holečkova /Josef Holeček/ – Kaufmannova[5]
- Hradební, lid. zast. Šancgasna
- Hroznová (1921) – Kneisslova (/Josef Kneissl/, 1900), Dobytčí trh (přelom 18. a 19. století)[8], Hroznová (1875 sjednoceno pro všechny úseky)
- Rybářská (část u kláštera), případně U klášterního hřbitova[8]
- Masná (část u Masných krámů)
- Mikulášská /Svatý Mikuláš/ (střední část)
- Za děkanstvím (část u čajovny), případně Děkanská[8]
- Husova třída /Jan Hus/ – Písecká, Plzeňská, Vodňanská[pozn 1], Říšská třída[5] (~1850, oficiálně 1875)[9]
- Chelčického /Petr Chelčický/ – Knappova[5]
- I. Olbrachta /Ivan Olbracht/ – Wilsonova[2]
- J. Boreckého /Jaromír Borecký/ – Krátká[2]
- J. Buděšínského /Jan Buděšínský/ – Benešova[2]
- J. Dietricha /Josef Dietrich/ – Tyršova nebo také Dr. Miroslava Tyrše[2]
- J. Dobrovského /Josef Dobrovský/
- J. Hloucha /Josef Hlouch/ – Jirsíkova[2]
- J. Jindřicha /Jindřich Jindřich/ – Dělnická[2]
- J. K. Chmelenského /Josef Krasoslav Chmelenský/ – Palackého[2]
- J. Lomského /Josef Lomský/ – Žižkova[2]
- J. Masaryka /Jan Masaryk/ – Masarykovy sady[2]
- J. Plachty /Jindřich Plachta/ – Julia Fučíka[2], Radního Schmieda[3]
- J. Š. Baara /Jindřich Šimon Baar/ – Dlouhá[3][5]
- Jana Milíče /Jan Milíč z Kroměříže/ – Benešova[2]
- Jána Kollára /Ján Kollár/ – Havlíčkova[2]
- Jaroslava Haška /Jaroslav Hašek/ – Vachkova (část mezi Husovou a Klavíkovou)[3], Hartlova (část mezi Budivojovou a Holečkovou)[5], Schnarcherova? (část mezi Husovou a Holečkovou)[5]
- Jaroslava Ježka /Jaroslav Ježek/ – Tylova[2]
- Jaselská – Tylova[2]
- Jeremiášova /Otakar Jeremiáš/ – Stifterova[3]
- Jeronýmova /Jeroným Pražský/ – Klaudiova /Eduard Claudi/[5]
- Jiráskovo nábřeží /Alois Jirásek/ – Lannovo nábřeží[5]
- Jírovcova /Vojtěch Jírovec/ – Polní, Algiergasse / Alžír (úsek v bloku hostince Alžír, lidový název po r. 1835)[10]
- Jirsíkova /Jan Valerián Jirsík/ – Tř. Klementa Gottwalda[2], Musejní[3], Spolková ulice[5]
- Josefa Hory /Josef Hora/ – Husova[2]
- Josefy Kolářové /Josefa Kolářová/ – Nová[2]
- K. Lávičky /Karel Lávička/ – maršála Malinovského /Rodion Jakovlevič Malinovskij/[2]
- K. Šafáře /Karel Šafář/ – Žižkova[2]
- K. V. Reise /Karel Václav Rais/ – Tyrše[2]
- K. Vinařického /Karel Alois Vinařický/ – Havlíčkova[2]
- K. Weise /Karel Weis/ – Strandlova[3]
- Kanovnická – Domherrngasse
- Kostelní (část u katedrály)
- U nové věže (část k poště)
- Karla IV. /Karel IV./ – Osvobození, třída T. G. Masaryka, Švermova[2], Wienerstrasse, Rašíngasse, Rašínova, Vídeňská, Barvířská, Svinenská
- Karla Tomana /Karel Toman/ – Kramářova[2]
- Kijevská – generalisima Stalina[2]
- Kněžská – Norberta Frýda, Kněžská
- Za kostelem (část u filharmonie)
- Kněžská (část u katedrály)
- Komenského /Jan Ámos Komenský/ – Moosova[5]
- Kpt. Jaroše /Otakar Jaroš/ – Benešova[2]
- Kpt. Nálepky /Ján Nálepka/ – Kl. Gottwalda /Klement Gottwald/[2]
- Krajinská – Třída 5. května, Krajinská třída (Landstrasse)
- Kubatova /Jakub Kubata/ – Hartlova[5]
- L. Kuby /Ludvík Kuba/ – Komenského[2]
- L. M. Pařízka /Ladislav Mikeš Pařízek/ – Budovatelská (1963)[11]
- Lannova třída /Vojtěch Lanna starší / – Malinovského třída / Třída maršála Malinovského[2], Lannova třída
- Ledenická (1991) – Zápotockého /Antonín Zápotocký/ (1963, pouze městská část), 5. května[2] (1945, pouze městská část), Ledenická (od r. 1910 oficiálně)
- Libušina /Libuše (kněžna)/ – Dostálova[2]
- Lidická[2] – Linecká[3]
- Lipenská (1963) – Fierlingerova / Třída Zdeňka Fierlingera[2] (1946), Československých legií (1945), Schillerova (1875)
- M. Millauera /Maxmilián František Millauer/ – Šefanikova[2]
- M. Svobodové /Marie Svobodová/ – Sokolská[2]
- Mánesova /Josef Mánes/
- Karla Čapka /Karel Čapek/[2], Hardtmuthova[3] (část od vodárny k Lidické)
- Marie Vydrové /Marie Vydrová/ – Barákova[2][3]
- Matice školské – Mühlfeldova[5]
- Na Jízdárně – Klimenta (~1965)
- Na Nábřeží – Na přívoze[3]
- Na Mlýnské stoce, lid. zast. na Mýblochu
- Na Sadech – Heydrichova /Reinhard Heydrich/
- nábřeží Jindřicha Libraria /Jindřich Librarius/ (2023) – Zátkovo nábřeží
- Nádražní – Denisova[3], Nákladní třída[5]
- Denisova třída /Ernest Denis/[2] (od Rudolfovské severně)
- Třída presidenta Roosevelta /Franklin Delano Roosevelt/[2] (od Rudolfovské jižně)
- Nemanická – třída Dr. Edvarda Beneše[2]
- Nerudova /Jan Neruda/ – Aulnerova[5]
- Norberta Frýda /Norbert Frýd/
- Nová (1948) – Třída Dra Jana Šrámka (1946), Nová (1875), Nová (hovorově)[12]
- Novohradská
- Tř. gen. Stalina /Josif Vissarionovič Stalin/[2] (úsek v Mladém)
- O. Nedbala /Oskar Nedbal/ – Alešova[13]
- P. J. Šafaříka /Pavel Josef Šafařík/ – Tyršova[2]
- Panská – Biřická
- Papírenská – Na spojce (část mezi Lidickou a B. Němcové)[3]
- Piaristická – Ke klášteru (též U Kláštera, Klášterní)
- Plachého /Šimon Plachý z Třebnice/ – Sviní
- Pochcaná ulička (lid.)[pozn 2] – na Vraždě (lid. ve 20. století), ulička procházející Solní brankou (prodloužení Radniční)[14]
- Prašná – Lieblova
- Pražská – třída Míru, třída dr. Edvarda Beneše[2], Konrad Henlein Strasse, třída dr. Edvarda Beneše, Pražská ulice, Pragerstrasse, Pražská silnice
- Prokopa Holého /Prokop Holý/ – Husova[2]
- Průmyslová – Nádražní[2][3], Stará nádražní silnice[5]
- Přemyslova /Přemysl Oráč/ – Klecandova[2][3]
- Puchmajerova /Antonín Jaroslav Puchmajer/ – Jirsíkova[2], Kirchengasse/Kostelní, Jirsíkova
- Radniční – U radnice
- Resslova /Josef Ressel/
- Riegrova /František Ladislav Rieger/ – Krausova[5]
- Roberta Bosche /Robert Bosch/ – Suchomelská cesta[2]
- Rudolfovská – třída Československých legií[3]
- S. K. Neumanna /Stanislav Kostka Neumann/ – Zborovská[2][3]
- Sámova /Sámo/ – Branišova[2], Sámova[3]
- Skuherského /František Zdeněk Skuherský/ – Gymnasiální[5]
- Sokolská – U sokolovny (od r. 1953), Dr. Edvarda Beneše[2] (od r. 1945), Sokolská (od r. 1939), Kramářova (od r. 1919), Jaukerova
- St. Čečka /Stanislav Čeček/ – B. Němcové[2]
- Studentská – 5. května[2]
- Široká
- Truhlářská (část u biskupství)
- Soukenická (střední část)
- Školní – Rašínova[2]
- Štítného /Tomáš Štítný ze Štítného/ – Kailova[5]
- Trocnovská – U Rozumova dvora[2][3]
- Tylova /Josef Kajetán Tyl/ – Roseggerova /Peter Rosegger/ (za protektorátu), Tylova (za první republiky), Wunderlichova /Hermann Wunderlich/ (za Rakouska-Uherska)[15]
- U Černé věže – Jirsíkova, Kopeckého, Volgogradská, Stalingradská, UNRRA[2], Obchodní, Sterneckova, Židovská (Mikulášská - část u kostela), Markétská / Svatomarkétská, Židovská[16]
- U Jeslí – Hlinská[2], Hlinecká[3]
- U Malše – Děkanská[2][3]
- U Stromovky – Zahradní[2]
- U Trojice – Sv.trojická[5]
- U Tří lvů – (B.) Němcové[2][3] (část od Dukelské k Ml. stoce)
- U Výstaviště – Leninova[17], Školní[2], Luční[2] (část zabíhající do areálu Výstaviště)
- U Zimního stadionu – Londýnská[2], Götheho[5] / Götheova[3]
- V. Nezvala /Vítězslav Nezval/ – Komenského[2]
- V. Nováka /Vítězslav Novák/ – Fügnerova[2]
- V. Rabase /Václav Rabas/ – Žižkova[2]
- V. Špály /Václav Špála/ – Smetanova[2]
- V. Vydry /Václav Vydra (1876)/ – Žižkova[2]
- Vl. Rady /Vlastimil Rada/ – Zd. Nejedlého[2]
- Vl. Vančury /Vladislav Vančura/ – Čechova[2]
- Vodní – Na Dobrovodské stoce[2][3]
- Zátkovo nábřeží /August Zátka/ – Bezručovo nábřeží, Tyršovo nábřeží (jen levý břeh), Nábřeží císaře Františka Josefa (levý břeh)
- Zd. Fibicha /Zdeněk Fibich/ – Fierlingerova[2]
- Žižkova /Jan Žižka/ (od r. 1955)[18]
Zaniklé ulice
- Jeseniova /Ján Jesenský/[2][3] – zastavěna areálem nemocnice (pavilon T)
- Rybní[3], Fischgasse, hovorově Fiškostna – domy zbourány 1952–1965, zastavěno budovou DK ROH / Metropol
Náměstí
- Jungmanovo náměstí (od r. 1945)
- náměstí U Zastávky (od r. 1927, před válkou nesla název Jungmanovo náměstí stávající Jungmanova ulice)
- Mariánské náměstí (od 1. ledna 1991)
- Drajer Platz (lid., od r. 1962) – náměstí pojmenované podle předsedy Městského národního výboru Bedřicha Drajera, za kterého byl v roce 1962 zbourán pozdně klasicistní objekt restaurace Metropol a secesní dům Bio Grand z roku 1911, v roce 1949 přejmenovaný na kino Lípa.[19] Příkaz k demolici dal tajemník Krajského výboru KSČ Blahník.[20]
- Švermovo náměstí (od r. 1955)
- náměstí Jana Švermy (od 25. srpna 1950)
- Jirsíkovo náměstí (od května 1945)
- Kasseler Platz/Kasselské náměstí (od 14. ledna 1942, nesprávně Kasselerovo)
- Marienplatz/Mariánské náměstí (od 25. července 1939)
- Jirsíkplatz (od r. 1938)
- Jirsíkovo náměstí (od r. 1921, sloučením pův. Mariánského a Lobkowitzova)
- Mariánské náměstí (po sousoší z r. 1716, část u Pražské)
- Lobkowitzovo náměstí (od r. 1875, neof. již po r. 1823, část u Sadů)
- Náměstí bratří Čapků (od 1. ledna 1991)
- náměstí Zdeňka Nejedlého (od r. 1963)
- Náměstí maršála Stalina (od 28. května)
- Školní náměstí / Schulplatz (od r. 1940)
- Hodžova náves (náves Rožnova poprvé pojmenována za 1. republiky)
- Náměstí Jiřího z Poděbrad (od r. 1945)
- Zlatokorunecké / Goldenkroner-Platz (od 26. října 1939)
- Náměstí Jiřího z Poděbrad (od 2. července 1921)
- U Kafky (neofic. název za 1. republiky)
- Náměstí Přemysla Otakara II. (od 1. ledna 1991)
- Žižkovo náměstí (od 26. září 1951)
- Náměstí Masarykovo (od května 1945)
- Náměstí Adolfa Hitlera / Adolf Hitler Platz (od 17. března 1939)
- Náměstí Masarykovo (od 24. května 1934)
- Náměstí Svobody (od 7. listopadu 1918)
- Náměstí císaře Františka Josefa (od 4. června 1915)
- starší názvy: Náměstí, Hlavní náměstí, Plac / Ring
- Náměstí Švabinského
- Nám. 5. května[2]
- Palackého náměstí, zast. lid. Josefák (od r. 1945)
- Pražské náměstí / Prager Platz (od 14. ledna 1942)
- Palackého náměstí (od 16. ledna 1919)
- Náměstí císaře Josefa (od 16. června 1897)
- Piaristické náměstí, zast. lid. Frajťák (od roku 1785)
- Friedhof (neof. název podle původního hřbitova)
- Senovážné náměstí
- náměstí 1. Máje
- Náměstí Masarykovo (východní část, od roku 1919)
- Švehlovo náměstí (od roku 1934)
- Senovážné náměstí
- Suchovrbenské náměstí (od 1. ledna 1991)[21]
- náměstí Vítězného února (od r. 1978)
- náměstí Karla Marxe (pouze návrh, 1963)
- nepojmenované (od 50. let)
- Náměstí 5. května (po r. 1950)
- Václavské náměstí (pouze návrh, 1950, podle zasvěcení kaple)
- náměstí Klementa Gottwalda (pouze návrh, 1948)
- náměstí Svobody (pouze návrh, 1945)
- nepojmenované (od osvobození)
- Viktoria Platz / náměstí Viktoria (od 14. října 1941)
- Náměstí Hermana Gőringa (od 7. července 1939)
- Masarykovo náměstí (za První republiky
- Ortsplatz (od 16. listopadu 1910)
- Wilsonovo náměstí (zrušeno r. 1968, území kolem vědecké knihovny)
- Hermann Göring Platz (od r. 1939)
- Wilsonovo náměstí
- Náměstí císaře Viléma (od 4. června 1915)
Zaniklá náměstí
- Janské náměstí – prostranství u kostela svatého Jana Nepomuckého, označení používáno ještě za druhé světové války[22]
- Ovocný trh – prostranství u Černé věže před děkanstvím[23]
- Radeckýho[5] – prostranství na Žižkově před kasárnami (U Koníčka)
- Seminární náměstí – prostranství před budovou filharmonie (bývalý kostel sv. Anny, křižovatka Kněžské a Karla IV)[23]
- Třebízského[3] – část areálu nemocnice S od kostela sv. Jána (pav. D1, D2, E)
- U vodárny[2], Stegmannovo[5] – prostranství mezi vodárnou a továrnou Hardtmuth, kterým dnes vede Mánesova ulice na Litvínovický most
Části města
- Husova kolonie – Kolonie u Rozumova dvora
- sídliště Šumava – Vítězný Únor lid."Vítězák"
Odkazy
Poznámky
Reference
- ↑ a b SCHINKO, Jan. Němci měli v Budějcích svou vlastní ulici. Jmenovala se Elitegasse. Budějcká drbna [online]. 2017-01-26 [cit. 2017-01-26]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai aj ak al am an ao ap aq ar as at au av aw ax ay az ba bb bc bd be bf bg bh bi bj bk bl bm bn bo bp bq br bs bt bu bv bw bx by bz ca cb cc cd ce cf cg ch ci cj ck cl cm cn co cp cq cr cs ct cu cv cw cx cy cz da db dc dd de df dg České Budějovice a okolí (plán/mapa). Č. Budějovice: Propagační odbor MNV, mezi lety 1945-1950. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai aj ak al am an LANDSPERSKY, Franz. Čes. Budějovice (mapa/plán). České Budějovice: [s.n.], (? 1. ¼ 20. stol.). Dostupné online. Archivováno 10. 4. 2016 na Wayback Machine.
- ↑ a b c d e LINHARTOVÁ, Lenka. Historie a současnost katastrálního území České Budějovice 5 na katastrálních mapách (bakalářská práce). Plzeň: Lenka Linhartová, 2007. 50 s.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af POLÁK, Jos. Nejnovější a nejúplnější plán král. a horního města Č. Budějovic 1:8640. Č. Budějovice, Sterneckova ul.: J. Svátek, jihočeské lidové knihkupectví, (? 2. ¼ 20. stol.).
- ↑ a b c d e f Odbor územního plánování; BINDER, Milan; SCHINKO, Jan. Ulicemi města, Dukelská. Noviny českobudějovické radnice. České Budějovice: statutární město České Budějovice, srpen 2008, roč. 5, čís. 8, s. 3.
- ↑ SCHINKO, Jan. Kostel musel na vysvěcení počkat do konce války. denik.cz [online]. 2008-10-05 [cit. 2021-01-02]. Dostupné online.
- ↑ a b c Odbor územního plánování a architektury; BINDER, Milan; SCHINKO, Jan. Ulicemi města: Hroznová. Noviny českobudějovické radnice. Dostupné online.
- ↑ a b SCHINKO, Jan. Husova třída byla dříve Říšskou. Do Říše ale nevedla. Budějcká drbna [online]. 2016-12-22 [cit. 2016-12-23]. Dostupné online.
- ↑ KOVÁŘ, Daniel. Budějovický Alžír. In: Daniel Kovář, Pavel Koblása. Staré Budějovice: sborník prací k dějinám královského města Českých Budějovic. 1., svazek vyd. České Budějovice: Historicko-vlastivědný spolek v Českých Budějovicích, 2005. ISSN 1804-3186. S. 190–194.
- ↑ SCHINKO, Jan. U města Krumlova. Budějcká drbna [online]. 2018-01-04 [cit. 2018-01-04]. Dostupné online.
- ↑ Odbor územního plánování; BINDER, Milan; SCHINKO, Jan. Ulicemi města, Nová. Noviny českobudějovické radnice. České Budějovice: statutární město České Budějovice, květen 2011, roč. 8, čís. 5, s. 3.
- ↑ Vojenská topografická mapa v systému S-1952, 1:10 000, Ústřední správa geodézie a kartografie, M_33_113_B_b_2, 1966
- ↑ E15.cz. Na Vraždě je ouzko, na Číně roste mrkev a U Špačků bydleli vrabci. E15.cz [online]. CZECH NEWS CENTER a.s., 2011-02-23 [cit. 2020-07-02]. Dostupné online.
- ↑ MAREŠ, Jan; KAREŠ, Ivo. Franz Landspersky [online]. Kohoutí kříž [cit. 2020-11-29]. Dostupné online.
- ↑ SCHINKO, Jan. Podniky ve Sterneckově ulici musely často měnit razítka. Každou chvíli sídlily v jiné ulici. Budějcká drbna [online]. 2016-09-29 [cit. 2016-09-30]. Dostupné online.
- ↑ Vojenská topografická mapa v systému S-1952, 1:5 000, Ústřední správa geodézie a kartografie, M-33-113-(15), 1958
- ↑ a b SCHINKO, Jan. Radeckého ulice se v roce 1919 přejmenovala na Sokolskou. Připomínala staré mocnářství. Budějcká drbna [online]. TRIMA CB Advertisement, 2016-12-01 [cit. 2016-12-01]. Dostupné online.
- ↑ SCHINKO, Jan. České Budějovice 1948–1989. Když se psalo, co se smělo. 1. vyd. České Budějovice: Milan Binder, 2006. 383 s. ISBN 80-903636-1-X. S. 84.
- ↑ KLEINOVÁ, Alena; NĚMCOVÁ, Monika. Jihočeská revue 1/1990 – Kam zmizely zlaté cihly, Jihočeský národ sobě. [s.l.]: [s.n.]
- ↑ LINHARTOVÁ, Lenka. Historie a současnost katastrálního území České Budějovice 5 na katastrálních mapách. Plzeň, 2007 [cit. 2016-01-30]. 50 s. bakalářská práce. Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta aplikovaných věd, Katedra matematiky. Vedoucí práce Jana Pekarská. s. 25. Dostupné online.
- ↑ KOVÁŘ, Daniel. Soupis zvonů na okrese České Budějovice před válečnou rekvizicí z let 1941-1942. In: Daniel Kovář, Pavel Koblása. Staré Budějovice: sborník prací k dějinám královského města Českých Budějovic. 5., svazek vyd. České Budějovice: Historicko-vlastivědný spolek v Českých Budějovicích, 2013. ISSN 1804-3186. S. 124–128.
- ↑ a b SCHINKO, Jan. Místo pro Seminární náměstí možná udělal požár [online]. Českobudějovický deník, VLTAVA-LABE-PRESS a.s., 2009-05-30 [cit. 2016-04-17]. Dostupné online.
Literatura
- Encyklopedie Českých Budějovic [online]. encyklopedie.c-budejovice.cz. Dostupné online.
- Daniel Kovář & Pavel Koblasa, Ulicemi města Českých Budějovic, České Budějovice 2005, ISBN 80-86829-07-3
- Jakub Pavel, České Budějovice, Praha 1965
Média použitá na této stránce
Pražská brána, České Budějovice, kresba Antonín Levý.png
Pražská (Písecká) brána na konci Krajinské třídy (Třídy 5. května) v Českých Budějovicích
Pražská (Písecká) brána na konci Krajinské třídy (Třídy 5. května) v Českých Budějovicích