Historické památky starobylého Kjóta (Kjóto, Udži a Ócu)

Památky starobylého Kjóta (města Kjóto, Udži a Ócu)
Světové dědictví UNESCO
Smluvní státJaponskoJaponsko Japonsko
Typkulturní dědictví
Kritériumii, iv
Odkaz688 (anglicky)
OblastAsie
Zařazení do seznamu
Zařazení1994 (18. zasedání)

Historické památky starobylého Kjóta zahrnují 17 památek v Japonsku, které se nacházejí ve třech městech Kjóto, Udži a Ócu. Patří k nim třináct buddhistických chrámů, tři šintoistické svatyně a jeden hrad. V lokalitách se nachází 38 staveb, které byly japonskou vládou označeny za Národní poklady (japonsky 国宝, kokuhó). V roce 1994 zařadilo UNESCO tyto památky na seznam světového dědictví. Jako důvod svého rozhodnutí UNESCO uvádí vysokou hodnotu těchto lokalit pro rozvoj architektury a zejména japonských zahrad v Japonsku.[1]

Seznam objektů

V tabulce jsou uvedeny informace o každém ze 17 objektů uvedených na seznamu světového dědictví:

  • Pořadí tak, jak je zapsáno na webových stránkách UNESCO.[1]
  • Název: v češtině a japonštině
  • Umístění: poloha památky a zeměpisné souřadnice.
  • Popis: stručný popis lokality
#PamátkaObrázekTypUmístěníPopis
1Svatyně Kamigamo
上賀茂神社
šintoistická svatyněKita-ku, Kjóto,
35°3′37″ s. š., 135°45′10″ v. d.
Jedna z nejstarších šintoistických svatyní v Japonsku, jedna ze dvou Kamo džindža, Svatyně Kamo v Kjótu. Kamo džindža plní funkci ochrany Kjóta před zhoubnými vlivy. Svatyně je zasvěcena uctívání Kamo Wakeikazuči , kami hromu.[2]
2Svatyně Šimogamo
下鴨神社
šintoistická svatyněSakjó-ku, Kjóto,
35°2′13,24″ s. š., 135°46′21,05″ v. d.
Druhá ze dvou svatyní Kamo, spojených kjótských svatyní Kamo, které plní funkci ochrany Kjóta před zhoubnými vlivy. Svatyně je zasvěcena uctívání Tamadžori-hime (japonsky 玉依姫, dosl. dívky zvoucí ducha) a jejího otce Kamo Takecunomiho (賀茂建角身).
3Tódži
東寺
buddhistický chrámMinami-ku, Kjóto,
34°58′51,48″ s. š., 135°44′48,02″ v. d.
Kdysi měl buddhistický chrám sekty Šingon partnerský chrám Saidži (Západní chrám) a společně stály vedle Rašomonu, brány hlavního města Heian-kjó. Oficiálně byl známý jako Kjógokokudži (japonsky 教王護国寺, Chrám na obranu národa prostřednictvím krále nauk), což naznačuje, že dříve fungoval jako chrám poskytující ochranu národu. Chrám pochází z roku 796, tedy dva roky po přesunu hlavního města do Heian-kjó. Spolu s partnerským chrámem Saidži a chrámem Šingonin, nacházejícím se v paláci Heian-kjó, byl jedním ze tří buddhistických chrámů, které byly v té době v hlavním městě povoleny, a jako jediný z těchto tří se dochoval do současnosti.
4Kijomizu-dera
清水寺
buddhistický chrámHigašijama-ku, Kjóto,
34°59′41,39″ s. š., 135°47′6,01″ v. d.
Kijomizudera byl původně dokončen v roce 780, císařským chrámem se stal v roce 805. Devětkrát vyhořel a byl rekonstruován, většina staveb pochází z 30. let 16. století. Hlavní sál Hondo je postaven na svahu, podpírají ho masivní dřevěné sloupy a je sestaven bez jediného hřebíku. Hondo je označeno za japonský národní poklad; v komplexu se nachází také 18 japonských významných kulturních památek
5Enrjakudži
延暦寺
buddhistický chrámHiei, Ócu,
35°4′14″ s. š., 135°50′28″ v. d.
Chrám založil v roce 788 Saičó, který do Japonska přivezl z Číny sektu mahájánového buddhismu Tendai. V době svého největšího rozkvětu v 10. století byl Enrjakudži obrovským komplexem čítajícím až 3 000 dílčích chrámů a mocnou armádu válčících mnichů. Daimjó Nobunaga Oda ukončil tuto buddhistickou bojovnost v roce 1571 útokem na Enrjakudži, srovnáním budov se zemí a vyvražděním mnichů. Současné stavby pocházejí z konce 16. až počátku 17. století a odrážejí detaily z Období Edo, až na hlavní budovu Konpončudo, která byla postavena v roce 887.
6Daigodži
醍醐寺
buddhistický chrám
Šingon
Fušimi, Kjóto,
34°57′4″ s. š., 135°49′10″ v. d.
Chrám Daigodži se skládá ze dvou hlavních částí: horní části (na vrcholu hory Daigo) a dolní části na západním svahu. Šest staveb, včetně hlavního sálu (Kondó) a jeho pětipatrové pagody Godžúnotó, dokončené v roce 952, patří mezi Národní poklady. Chrám vlastní dalších 12 označených Národních pokladů a v chrámu se nachází několik desítek významných kulturních statků. Sanbó-in Teien (zahrada), kterou nechal v roce 1598 přebudovat Hidejoši Tojotomi, je zvláštním místem malebné krásy.
7Ninnadži
仁和寺
buddhistický chrám
Šingon
Ukjó, Kjóto,
35°1′52″ s. š., 135°42′50″ v. d.
Stavbu chrámu Ninnadži zahájil císař Kókó v roce 886 a dokončil ji v roce 888 císař Uda, který se stal buddhistickým knězem a po své abdikaci v roce 897 se zde usadil. Od té doby až do restaurací Meidži byl hlavní kněz chrámu vždy z císařského rodu. Chrám byl zničen během války Ónin v roce 1467 a současné budovy pocházejí z jeho rekonstrukce v letech 1641–1644. Kondó (známý jako „zlatý sál“) sem byl přemístěn z císařského paláce a je Národním pokladem.
8Bjódóin
平等院
buddhistický chrámUdži,
34°53′22″ s. š., 135°48′28″ v. d.
Původně šlechtická vila v nedalekém městě Udži v prefektuře Kjóto se v roce 1052 stala buddhistickým chrámem. Hlavní sál (Amida-dó, lidově zvaný Hóó-dó neboli „Fénixův sál“) je jedinou dochovanou původní budovou, ostatní byly vypáleny během občanské války Genkó v roce 1331. Fénixův sál a jeho zahrada s čínskými vlivy měly představovat Saiko-Gokurado-Džódo (ráj Čisté země na Západě).
9Svatyně Udžigami
宇治上神社
šintoistická svatyněUdži,
34°53′31″ s. š., 135°48′41″ v. d.
Svatyně Udžigami, která je strážcem nedalekého chrámu Bjódóin sousedící se svatyní Udži, byla původně postavena kolem roku 1060 a je tak nejstarší původní šintoistickou svatyní v Japonsku. Jedná se o nejstarší příklad architektury ve stylu nagare-zukuri (流造) v Japonsku, kdy jsou tři vnitřní svatyně postaveny vedle sebe, přičemž stavba uprostřed je větší než stavby nalevo a napravo.
10Kózandži
高山寺
buddhistický chrámUkjó, Kjóto,
35°3′36,39″ s. š., 135°40′42,85″ v. d.
Kózandži se nachází v horách severozápadně od Kjóta a je ideálním místem pro horskou askezi. Podle některých zpráv byl chrám založen v roce 774, ale doložený je až rok 1206; chrám byl mnohokrát zničen požáry a válkami. Nejstarší dochovanou stavbou je Sekisui-in (石水院), která pochází z období Kamakura, ostatní budovy byly přestavěny v roce 1634.
11Saihódži
西芳寺
buddhistický chrám
Rinzai
Nišikjó, Kjóto,
34°59′33″ s. š., 135°41′3″ v. d.
Chrám byl postaven především na počest Amitábhy a je proslulý svou mechovou zahradou. Ve dvouúrovňové zahradě roste více než 120 druhů mechů, jež asociují zelený koberec s mnoha jemnými odstíny. Saihódži bylo zničeno požárem během války Ónin a dvakrát zpustošeno povodněmi během období Edo. Je také znám jako Koke-dera (japonsky 苔寺, dosl. Mechový chrám)
12Kinkakudži
金閣寺
buddhistický chrámKita, Kjóto,
35°2′22,2″ s. š., 135°43′42,6″ v. d.
Rokuondži (japonsky 鹿苑寺, Chrám jelení zahrady) byl původně postaven v Období Kamakura jako šlechtické sídlo a v roce 1422 se stal buddhistickým chrámem. Je známý především díky Kinkaku (japonsky 金閣, Zlatý pavilon), jehož druhé a třetí patro je celé pozlacené zlatem. Budova byla v roce 1950 vypálena do základů mnichem, který byl později prohlášen za duševně nemocného, a znovu postavena v roce 1955. Chrám je také známý svými krásnými zahradami a jezírkem, které byly navrženy tak, aby do scenérie zakomponovaly nedalekou horu Kinugasa.
13Rjóandži
竜安寺
龍安寺
buddhistický chrámÚkjo, Kjóto,
35°2′4″ s. š., 135°43′6″ v. d.
Zahrada Rjóandži je považována za jeden z nejlépe dochovaných příkladů kare-sansui („suché krajiny“), typ japonské zenové zahrady, která se obvykle vyznačuje výraznými většími skalními útvary uspořádanými uprostřed hladkých oblázků shrabaných do lineárních vzorů usnadňujících meditaci. Rjóandži byla původně venkovská vila šlechticů, v roce 1450 se stala zenovým chrámem. Rjóandži patří škole Mjóšindži odnože Rinzai šú zenového buddhismu
14Niši Hongandži
西本願寺
buddhistický chrámŠimogjó, Kjóto,
34°59′31,37″ s. š., 135°45′5,81″ v. d.
Jeden ze dvou chrámových komplexů v centru Kjóta, Niši Hongandži je hlavním chrámem sekty Džodo Šinšu buddhismu Čisté země. Původně byl založen ve 13. století v kjótské oblasti Higašijama, poté se Hongwandži stěhoval na různá místa a nakonec byl v roce 1591 přemístěn na své současné místo, když daimjó Hidejoši Tojotomi daroval chrámu pozemek. Jeho brána známá jako Karamon (唐門) je na seznamu národních pokladů Japonska.
15Nidžó
二条城
hradNakagjó, Kjóto,
35°0′51″ s. š., 135°44′51″ v. d.
Hrad Nidžó nechal postavit v roce 1601 šógun Iejasu Tokugawa a dokončen byl za vlády Iemicu Tokugawy v roce 1626. Komplex sloužil jako kjótská rezidence tokugawských šógunů až do roku 1867, kdy poslední šógun Jošinobu Tokugawa využil palác Ninomaru k vyhlášení konce šógunátu a navrácení moci císařskému dvoru. V roce 1939 byl hrad věnován městu Kjóto a o rok později otevřen pro veřejnost.
16Tenrjúdži
天龍寺
buddhistický chrámÚkjo, Kjóto,
35°0′57,56″ s. š., 135°40′25,64″ v. d.
Tenrjúdži je hlavním chrámem buddhistické odnože zen školy Rinzai. Chrám založil Takaudži Ašikaga v roce 1339.
17Ginkakudži
銀閣寺
buddhistický chrámSakjó, Kjóto,
35°1′36″ s. š., 135°47′54″ v. d.
Ginkakudži (doslova Chrám stříbrného pavilonu), oficiálně pojmenovaný Džišódži (慈照寺, dosl. Chrám zářivého milosrdenství), byl původně postaven jako místo odpočinku a samoty pro šóguna Jošimasa Ašikagu. Po jeho smrti se z vily a zahrad stal buddhistický komplex.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Historic Monuments of Ancient Kyoto (Kyoto, Uji and Otsu Cities) na anglické Wikipedii.

  1. a b CENTRE, UNESCO World Heritage. Historic Monuments of Ancient Kyoto (Kyoto, Uji and Otsu Cities). UNESCO World Heritage Centre [online]. [cit. 2024-04-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. About Kamo Wakeikazuchi Jinja Shrine. Kamo Wakeikazuchi Jinja Shrine (Kamigamo Jinja) [online]. [cit. 2024-03-31]. Dostupné online. (anglicky, japonsky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Tenryuji Kyoto.jpg
Autor: osakaosaka, Licence: CC BY-SA 3.0
京都府京都市右京区 天龍寺
Ninnaji Kyoto07n4500.jpg
Autor: 663highland, Licence: CC BY 2.5
Ninna-ji's Golden Hall is Japan's National Treasure in Ukyō-ku, Kyoto, Kyoto Prefecture, Japan. Ninna-ji was registered as part of the UNESCO World Heritage Site "Historic monuments of ancient Kyoto".
Shimogamo 01.jpg
Autor: Mochi na projektu Wikipedie v jazyce japonština, Licence: CC BY-SA 3.0
Shimogamo shrine, Kyoto
Ryoan-ji-Garden-2018.jpg
Autor: Bjørn Christian Tørrissen, Licence: CC BY-SA 4.0
Stones in the Zen garden/rock garden at the Ryōan-ji temple in Kyoto, Japan.
Ginkakuji Temple mars 2009 053.jpg
Autor: Dingy, Licence: CC BY-SA 3.0
view of Ginkakuji temple with rock garden, in Kyoto
Saihouji-kokedera02.jpg
Autor: No machine-readable author provided. Ivanoff~commonswiki assumed (based on copyright claims)., Licence: CC BY-SA 3.0
The Saihouji kokedera pond taken during holidays trip
KamigamoJinjya Saiden.jpg
Autor: PlusMinus, Licence: CC BY-SA 3.0
Kamigamo Shrine, Saiden & Tatezuna
Golden pavilion, Kinkakuji.jpg
Autor: Ondraness, Licence: CC BY-SA 4.0
Chrám Kinkakudži (Zlatý pavilon) v Kjótu
Toji 2015.JPG
Autor: Kakidai, Licence: CC BY-SA 4.0
東寺(京都)
Kozanji Kyoto Kyoto09s5s4592.jpg
Autor: 663highland, Licence: CC BY 2.5
Kōzan-ji in Kita-ku, Kyoto, Kyoto Prefecture, Japan. It was registered as part of the UNESCO World Heritage Site "Historic monuments of ancient Kyoto".
Kiyomizudera sakra01.jpg
Autor: unknown, Licence: CC BY-SA 3.0
kiyomiudera temple in spring,kyoto japan
Ujigami jinja08s3s4500.jpg
Autor: 663highland, Licence: CC BY 2.5
Ujigami-jinja's Main Shrine (Japan's National Treasure) in Uji, Kyoto prefecture, Japan. Ujigami-jinja was registered as part of the UNESCO World Heritage Site "Historic monuments of ancient Kyoto".
Phoenix Hall, Byodo-in, November 2016 -01.jpg
Autor: Martin Falbisoner, Licence: CC BY-SA 4.0
Byōdō-in's Phoenix Hall in Uji, Kyoto prefecture, Japan. It was built in 1153. Byōdō-in is registered as part of UNESCO World Heritage Site Ref. Number 688.
Enryakuji Konponchudo02s5s3200.jpg
Autor: 663highland, Licence: CC BY 2.5
Konponchudo of Enryakuji Buddhist temple (Japan's National Treasure), Otsu, Shiga prefecture, Japan. It was rebuilt in 1642.
Daigoji Kyoto01s5s4110.jpg
Autor: 663highland, Licence: CC BY 2.5
Daigo-ji's Golden Hall is Japan's National Treasure in Fushimi-ku, Kyoto, Kyoto Prefecture, Japan. Daigo-ji was registered as part of the UNESCO World Heritage Site "Historic monuments of ancient Kyoto".