Hlásnice
| Hlásnice | |
|---|---|
%2c_hlavn%c3%ad_ulice.jpg) Hlavní ulice s kaplí sv. Jiří z r. 1930 | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Šternberk |
| Obec s rozšířenou působností | Šternberk (správní obvod) |
| Okres | Olomouc |
| Kraj | Olomoucký |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°45′12″ s. š., 17°17′41″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 230 (2022)[1] |
| Rozloha | 2,76 km²[2] |
| Katastrální území | Hlásnice u Šternberka |
| Nadmořská výška | 380 m n. m. |
| PSČ | 785 01 |
| Počet domů | 73 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Hlásnice 28 785 01 Šternberk obec.hlasnice@tiscali.cz |
| Starosta | Marián Marghold |
| Oficiální web: www | |
 (c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de  Hlásnice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 552330 |
| Kód části obce | 50539 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Hlásnice (německy Wächtersdorf[4]) se nachází v okrese Olomouc v Olomouckém kraji, v Nízkém Jeseníku asi 2 km severně od Šternberka. Žije zde 230[1] obyvatel.
Název
Název vesnice je zpodstatnělé přídavné jméno hlásná (tj. ves), jednalo se o vesnici lidí pověřených hlásnou, tedy hlídkovou službou. Do němčiny bylo jméno převedeno jako Wächtersdorf („Hlídačova ves“). V češtině se jméno zapisovalo i jako Hlásenice. Ves vznikla v 16. století na místě starší Velislavi a v 16. století se obě jména na čas uváděla souběžně, než koncem 16. století převládlo jméno Hlásnice.[5]
Historie
Na místě dnešní Hlásnice stávala zaniklá ves Velislav (v 15. a 16. století se psala jako Velislavov), o níž první písemná zmínka pochází z roku 1397 (Welislaw). Zmínka je zde o Slovanech, kteří svojí kolonizací pronikali až sem. O vojenském významu je už zmínka v úvodu a svědčí o ní název obce – první obyvatelé drželi nad Šternberkem stráže a hlásili příchozí cizince.[6]
Krajina patřila Olomouci, ale už od 13. století přešlo území na pány ze Šternberka. Velký vliv měla zde církev a rod pánů ze Šternberka náležel k nejpřednějším rodům českým a moravským. Dějiny Hlásnice úzce souvisí s dějinami Šternberku, vzhledem ke své velikosti se však o ní nedochovaly téměř žádné zprávy. Ves Velislav je ta ves, která je uvedena v urbáři pod jménem Hlásnice, přeměna jména nastala před husitskými válkami.
Obec Hlásnice je charakterizována jako zemědělská obec s poměrně velkou plochou orné půdy. V minulosti zde byla těžba železné rudy. 6. května 1945 byla obec osvobozena, německé obyvatelstvo, které zde do té doby žilo, bylo odsunuto a obec byla osídlena českým obyvatelstvem.[6] Od roku 1961 byla Hlásnice součástí Chabičova, spolu s ním pak od roku 1974 do roku 1990 součástí Šternberka, kdy se osamostatnila.[7]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatel | 297 | 300 | 344 | 327 | 303 | 312 | 301[p 1] |
| Domů | 41 | 42 | 45 | 42 | 44 | 45 | 61 |
| Rok | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
| Obyvatel | 186 | 215 | 144 | 127 | 136 | 145 | 201 |
| Domů | 46 | 39 | 39 | 36 | 43 | 45 | 63 |
- ↑ Z toho 299 osob národnosti německé a 2 československé.[10]
Pamětihodnosti
- osmiboká kaple sv. Jiří z 30. let 20. století
- kamenný kříž z roku 1851
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 609.
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 257, 258.
- ↑ a b KOUDELA, Miroslav. Hlásnice. In: FIALA, Karel. Šternbersko napříč časem 1850–1945. 2. vyd. Šternberk: Občanské sdružení Šternbersko, 2008. ISBN 978-80-904013-1-0. S. 98.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek II. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 146.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 654–655.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, Ministerstvo vnitra České republiky, 2013. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 502.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé II. Země moravskoslezská. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 99.
Literatura
- HLŮZOVÁ, Vlasta. Z minulosti Hlásnice u Šternberka. Hlásnice: Obecní úřad, 2011. 85 s. ISBN 978-80-260-0913-9.
- ČAPKA, František. Jak šel čas: obec Hlásnice 1945–2013. Hlásnice: Obec Hlásnice, 2013. 73 s. ISBN 978-80-260-4736-0.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hlásnice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Hlásnice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Hlásnice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Panoramatická fotografie obce Hlásnice
V modrém štítě ze zlato-zeleně dělené paty vyniká stříbrná kvádrovaná hlásná věž nahoře s černým gotickým oknem, zakončená cimbuřím. Vpravo u paty věže zlatá osmihrotá hvězda.
List tvoří tři vodorovné pruhy, modrý, žlutý a zelený, v poměru 4 : 1 : 1. V žerďové polovině listu vyniká ze žlutého pruhu bílá kvádrovaná hlásná věž nahoře s černým gotickým oknem, zakončená cimbuřím. Mezi žerďovým okrajem listu a věží žlutá osmicípá hvězda dotýkající se cípem žlutého pruhu.