Hlávková kapusta

Hlávková kapusta
Hlávková kapusta
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	brukvotvaré (Brassicales )
Čeleď	brukvovité (Brassicaceae)
Rod	brukev (Brassica)
Druh	brukev zelná (B. oleracea)
Trinomické jméno
Brassica oleracea var. sabauda L.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hlávková kapusta (Brassica oleracea var. sabauda) je košťálová zelenina z čeledi brukvovitých, jedná se o kultivar brukve zelné (Brassica oleracea). Pěstuje se pro hlávku s bublinkatými zkadeřenými listy, čímž se liší od podobného hlávkového zelí. Je dostupná celoročně, konzumuje se tepelně upravená.

Popis

Hlávková kapusta je dvouletá rostlina, jedlou hlávku vytváří v prvním roce stáří. Hlávka je tvořena spirálovitě vyrůstajícími bublinkatými a zkadeřenými listy s naznačenými lalokovitými okraji. Košťál je vysoký 30–70 cm.^[1] Listy mají obvykle tmavě zelenou barvu, ale mohou být i žlutozelené a u okrasných forem mohou být listy zbarveny od žluté přes červenou až do fialova. Ve druhém roce proroste skrze hlávku lata s čtyřčetnými cizosprašnými květy, plodem je zaškrcovaná šešule, semena jsou černá a kulatá.

U raných odrůd dosahuje hlávka hmotnosti 0,3–1 kg, u pozdních 1–3 kg.

Pěstování

Kapusta je nenáročná na klimatické podmínky, snáší dobře i chladnější podnebí, snese i −15 °C.^[2] Podle odrůdy přezimuje po vytvoření 5–6 pravých listů nebo až po vytvoření hlávky. Nejvíce jí vyhovují středně těžké, hlinité půdy s dostatečným obsahem humusu a vláhy.

Pěstuje se z předpěstované sadby nebo ze semen, vysévaných na konci února ve sklenících, v případě raných odrůd se ven vysazuje v dubnu ve sponu 40 × 50 cm. Vegetační doba je 50–70 dní a sklizeň je v červnu nebo v červenci. Pozdní odrůdy se vysazují na konci dubna nebo v květnu ve sponu 50 × 50 – 60 × 60 cm a sklízí se od srpna do října, přičemž mohou zůstat na stanovišti až do listopadu. Vegetační doba je delší, u poloraných odrůd 100–120 dní, podzimní odrůdy 102–160 dní, sklízejí se v srpnu nebo v září. Ozimé odrůdy mají vegetaci nejdelší, dlouhou 240–250 dní, vysazují se na konci září a sklizeň trvá až do ledna.

Výnos hlávkové kapusty raných odrůd činí 20–25 t/ha, u pozdních odrůd 30–40 t/ha.

Rozsah pěstování v ČR^[2]

Obsahové látky

Tabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních parametrů zjištěných v syrové hlávkové kapustě.^[2]

Kuchyňské zpracování

Hlávková kapusta se konzumuje po tepelné úpravě. I při použití do studených salátů se předtím krátce povaří. Lze ji vařit, dusit, smažit, zapékat i zadělávat podobně jako zelí, nehodí se ale k nakládání. Používá se do polévek nebo omáček.

Kultivary Brassica oleracea

• Brassica oleracea convar. capitata (L.) Alef. – hlávkové zelí
• Brassica oleracea convar. sabauda (L.) O.F.Schulz. – hlávková kapusta
• Brassica oleracea convar. gemmifera (Dc.) Markgr. – růžičková kapusta
• Brassica oleracea var. medullosa Thell. – dřeňová kapusta
• Brassica oleracea var. acephala Dc. – kapusta kadeřavá – jarmuz (krmná kapusta)
• Brassica oleracea var. sabellica Dc. – kapusta kadeřavá – kadeřávek
• Brassica oleracea convar. gongylodes (L.) Markgr. – kedluben
• Brassica oleracea convar. botrytis(L.) Markgr. – květák, romanesco (zelenina)
• Brassica oleracea var. italica Plenck – brokolice

• 

  hlávkové zelí (convar. capitata)

• 

  růžičková kapusta (convar. gemmifera)

• 

  dřeňová kapusta (var. medullosa)

• 

  (c) Jonathan Billinger, CC BY-SA 2.0

  kadeřávek (var. sabellica)

• 

  brokolice (var. italica)

• 

  kedluben (var. gongylodes)

• 

  květák (var. botrytis)

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu hlávková kapusta na Wikimedia Commons
• Kniha Wikikuchařka/Zelenina/Kapusta ve Wikiknihách
• Web Srecepty
• Web Konec o pěstování kapusty
• web O zahradě Archivováno 15. 7. 2011 na Wayback Machine.