Hladýš
Hladýš | |
---|---|
Hladýš Laserpitium siler | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | miříkotvaré (Apiales) |
Čeleď | miříkovité (Apiaceae) |
Rod | hladýš (Laserpitium) L., 1753 |
Druhy vyskytující se v ČR | |
| |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hladýš (Laserpitium) je rod vzrůstných bylin, s typickým vzhledem rostlin čeledi miříkovitých, který je rozdělen do sedmi druhů, tři z nich vyrůstají i v České republice.
Rozšíření
Některé druhy této planě rostoucí rostliny jsou časté na velkém území (hladýš pruský, hladýš širolistý), jiné vyrůstají jen na omezeném prostoru (hladýš andělikový). Jsou rozšířeny v mírném podnebném pásu Starého světa, nejvíce jich vyrůstá v okolí Středozemního moře.[2][3]
Popis
Dvouleté až vytrvalé, poměrně vysoké, většinou lysé byliny s přímou, pevnou lodyhou vyrůstající z nevětveného oddenku. Lodyžní řapíkaté listy mají široké pochvy, jejich čepele jsou dvakrát až třikrát zpeřené, někdy prostřihávané do úzkých segmentů, jindy jsou jejich zaoblené lístky široce vejčité s vroubkovaným okrajem. Tvary listů jsou druh od druhu odlišné.
Složený okolík je rozložitý, často jsou přítomny obaly s dlouhými listeny a obalíčky. Bílé, narůžovělé nebo nažloutlé pětičetné květy jsou převážně oboupohlavné, zřídkakdy i samčí. Drobné kališní lístky jsou vejčité nebo kopinaté, obsrdčité korunní lístky jsou hluboce vykrojené, ploidie je 2n = 22. Plody jsou podlouhlé, oblé dvounažky s plůdky (semeny) s 5 bezkřídlými žebry a 4 mezižebrovými křídly. Hladýše se rozmnožují semeny.[4][5]
Reference
- ↑ DANIHELKA, Jiří; CHRTEK, Jindřich; KAPLAN, Zdeněk. Checklist of vascular plants of the Czech Republic. S. 647–811. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 28.07.2013]. Čís. 84, s. 647–811. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky)
- ↑ BĚLOHOUBKOVÁ, Eva. Využití čeledi mrkvovité ve výživě. Brno, 2009 [cit. 28.07.2013]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita v Brně. Vedoucí práce Jan Šimůnek. Dostupné online.
- ↑ Flora Europaea: Laserpitium [online]. Royal Botanic Garden, Edinburg, UK [cit. 2013-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BERTOVÁ, Lydia. Flóra Slovenska IV/1: Laserpitium [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 1984 [cit. 2013-07-28]. S. 363–364. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. (slovensky)
- ↑ ANDERBERG, Arne. Den virtuella floran: Laserpitium [online]. Naturhistoriska riksmuseet, Stockholm, SE, rev. 14.02.2000 [cit. 2013-07-28]. Dostupné online. (švédsky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu hladýš na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Michael Becker, Licence: CC BY-SA 3.0
Laserpitium siler auf einem Kalkhang am Altausseer See in Österreich.
Autor: No machine-readable author provided. Thommybe assumed (based on copyright claims)., Licence: CC BY-SA 3.0
Laserpitium halleri
- Zermatt, Riffelberg (Kanton Wallis, Switzerland), 2500 m
- Author: Barbara Studer – own photograph
- Date: 2.08.06