Hladomor

Hladomor v Rusku na podzim 1921
Strádající obyvatelstvo na Ukrajině během Holodomoru v letech 1932-33

Hladomor je označení pro hromadné vymírání obyvatelstva na určitém území v důsledku dlouhodobého hladovění. Lidé masově umírají nejen podvýživou, ale jsou také mnohem více náchylní různým chorobám.

Hladomor podle definice Organizace spojených národů nastává, pokud dva dospělí nebo čtyři děti z deseti tisíc lidí umírají každý den kvůli nedostatku jídla a 30 % dětí trpí podvýživou.[1]

Příčinou hladomorů jsou většinou velké opakující se neúrody v důsledku přírodních katastrof (sucho, živelní pohroma, infekční onemocnění klíčových plodin). Například hladomory ze sucha v Sahelu nebo velký hladomor v Irsku v letech 1845–1849, který nastal poté, co plísňové a virové choroby zničily celou úrodu brambor. K hladomoru v Irsku přispěla také politika britské vlády.[2] Další příčinou hladomoru může být úmyslné vyvolání – nejdrastičtějším případem je hladomor, který Stalinova vláda uměle vyvolala během násilné kolektivizace ve 30. letech na Ukrajině, v Kazachstánu a dalších oblastech SSSR, během něhož zahynuly milióny lidí.[3]

Hladomor rovněž bývá průvodním jevem válek. Mnoho lidí zemřelo hlady při německém obležení Leningradu.[4] Hladomor v Bengálsku, při kterém zahynuly až tři miliony lidí, vyvolala v roce 1943 japonská okupace Barmy a válečná politika britského premiéra Churchilla.[5]

Za panování Marie Terezie vypukl po kritické neúrodě v letech 1770–1772 hladomor v českých zemích. Zemřela více než desetina obyvatel Čech a Moravy (přes 250 000 lidí).[6] V celé Rakouské monarchii zemřelo v těchto letech hlady kolem miliónu lidí.[zdroj?]

Ve stejném období je hladomor dokumentován také na území dnešního Saska, kdy během zimy 1771–1772 ve městě Johanngeorgenstadt v důsledku hladomoru zahynulo kolem 650 lidí.

Hladomory z neúrody bývaly běžným jevem ve středověku, kdy zemědělství produkovalo jen malé výnosy. Středověkou Anglii zasáhl hladomor společně s morem celkem 95krát, Francie byla ve středověku postižena hladomory 75krát.[7] V Číně bylo mezi lety 108 př. n. l. a 1911 napočítáno celkem 1828 hladomorů, tj. téměř jeden hladomor ročně[zdroj?]. V letech 1876–1879 zemřelo během hladomoru v severní Číně 12 milionů lidí. Nejhorší hladomor postihl Čínu v letech 1958–1961, kdy následkem politiky Mao Ce-tunga zemřelo hlady nejméně 30 milionů lidí.

Ke konci 20. století a na počátku 21. století se hladomory díky světovému přebytku potravin a snadnému transportu staly poměrně neobvyklou záležitostí. Přesto ale hladomory zabíjejí více dětí než války a katastrofy dohromady.[8] Za posledních 30 let se všechny hladomory odehrály v Africe, například v Súdánu nebo Etiopii, s výjimkou hladomoru v Severní Koreji v roce 1996 a hladomoru v Jemenu, který zapříčinila saúdská vojenská intervence a v letech 2015–2018 si vyžádal životy více než 85 000 jemenských dětí.[9]

Hladomor v Čechách

Výjevy z hrůzného hladu a moru v Praze v letech 1281 a 1282 (Česko-moravská kronika, 1862)

V letech 1281 a 1282, v době bezvládí po smrti Přemysla Otakara II, postihl Čechy hladomor, při kterém i dříve majetní řemeslníci museli žebrat od domu k domu, lidé umírali po tisících a byli pohřbíváni v masových hrobech.[10] Petr Žitavský píše ve Zbraslavské kronice, že jenom v Praze bylo vykopáno osm hromadných hrobů, každý hluboký dva a půl metru: "Jeden u svatého Petra, do něhož bylo uloženo dva tisíce těl, u kostela svatého Lazara dvě jámy, u kostela svatého Jana dva hroby, ve Psářích dva hroby, u kostele svatého Jana v Oboře jedna jáma. Všechny ty hroby byly zaplněny lidskými těly během šesti měsíců... Chudým byl odpírán vstup do domů ve městě pražském a nebyli přijímáni ani na nocleh pro páchání krádeží, neboť stalo se, že přijati na nocleh zabili hospodáře a zabili jeho rodinu a pobravše lepší věci, odešli. A tak líhali v noci na ulicích a náměstích, zalézajíce jako prasata pro nahotu těla a tuhost mrazu do hnoje, který se vyhazoval z koníren na ulici. Bylť čas zimní a trvalé, velmi tuhé mrazy, a jestliže se v čase letním umíralo jen hladem, zdvojnásobilo se také neštěstí v čase zimním..."[11]

Odkazy

Související články

Reference

  1. V Somálsku vypukl hladomor. Zemřely desetitisíce lidí, tvrdí OSN. iDNES.cz [online]. 2011-07-20 [cit. 2017-02-20]. Dostupné online. 
  2. Emigrace v evropském provedení. Iry vyhnal do světa hladomor a strach. iDNES.cz [online]. 9. října 2018. Dostupné online. 
  3. CONQUEST, Robert. The Harvest of Sorrow : Soviet Collectivization and the Terror-Famine. New York: Oxford University Press, 1986. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Vzpomínky pamětnice leningradské blokády: Bomby, hlad, kanibalismus a mráz. Česká televize [online]. 26. února 2013. Dostupné online. 
  5. 50 let od Churchillovy smrti a 10 nejspornějších momentů jeho života. plus.rozhlas.cz [online]. 25. leden 2015. Roč. Český rozhlas. Dostupné online. 
  6. Deštivé roky 1770–1772. Vesmír 75, 455, 1996/8
  7. Hladomor – věrný průvodce lidstva Archivováno 27. 9. 2013 na Wayback Machine.. Koktejl. 1998 / 09
  8. Hladomor zabíjí víc dětí než válečné konflikty a přírodní katastrofy dohromady. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2017-12-27]. Dostupné online. 
  9. 85 000 dětí zemřelo na hladomor za poslední tři roky v Jemenu. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 21. listopadu 2018. Dostupné online. 
  10. "Když se jídla nedostává. České středověké reflexe hladových let v evropském kontextu". Academia.edu.
  11. VESELÝ, Josef. 90. schůzka: Vězeň (nejen) na Bezdězi. Český rozhlas. Dostupné online [cit. 2017-12-27]. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Výjevy z hrůzného hladu a moru v Praze v letech 1281 a 1282 (Česko-moravská kronika, 1862).png
Autor: Various, Licence: CC BY-SA 4.0
Scene from a great famine and plague epidemy in Prague in 1281 a 1282 (Česko-moravská kronika, 1862)
No-nb bldsa 6a019.jpg
A woman, a man and a child, all three dead from starvation. One of the pictures from Russia in November and December 1921. On assignment from the International Red Cross, Fridtjof Nansen visited the regions that were the hardest hit by famine.
HolodomorKharkiv 1933 Wienerberger.jpg
Starved peasants on a street in Kharkiv, 1933. In Famine in the Soviet Ukraine, 1932–1933: a memorial exhibition, Widener Library, Harvard University. Cambridge, Mass.: Harvard College Library: Distributed by Harvard University Press, 1986. Procyk, Oksana. Heretz, Leonid. Mace, James E. (James Earnest). ISBN: 0674294262. Page 35. Initially published in
Muss Russland Hungern?
[Must Russia Starve?], published by Wilhelm Braumüller, Wien [Vienna] 1935.