Hladov

Hladov
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Jihlava
Obec s rozšířenou působností	Jihlava (správní obvod)
Okres	Jihlava
Kraj	Vysočina
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°12′53″ s. š., 15°36′41″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	172 (2023)[1]
Rozloha	5,84 km²[2]
Katastrální území	Hladov
Nadmořská výška	653 m n. m.
PSČ	588 33
Počet domů	73 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Hladov 32 588 33 Stonařov obec.hladov@volny.cz
Starosta	Aleš Tomek
Oficiální web: www.hladov.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Hladov
Další údaje
Kód obce	587125
Kód části obce	38814
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Hladov (německy Hungerleiden^[4]) se nachází v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Žije zde 172^[1] obyvatel.

Sousedními obcemi sídla jsou Opatov, Dlouhá Brtnice, Sedlatice a Stará Říše.

Název

Jak ukazuje jediný doklad ze středověku (1257), vesnice se původně jmenovala Pfaffendorf - "Kněžská ves". Název byl odvozen od skutečnosti, že vesnice pařila ženskému premonstrátskému klášteru v Nové Říši. Vesnice byla snad osídlena ještě po husitských válkách, poté byla opuštěna a obnovena až v 17. století pod jménem Hladov podle neúrodné půdy. Do němčiny bylo jméno převedeno zprvu jako Hungerleid - "Trápení hladem", od poloviny 18. v množném čísle (Hungerleiden). Podoba jména v písemných záznamech: Paffendorp (1257), Hladow (1678, 1718), Hungerlayd (1720), Hungerleyden (1751), Hungerleiden či Kladow (1846), Hungerleiden a Hladov (1872). ^[5]

Historie

(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1257. V roce 1534 vesnici koupilo město Jihlava.^[6] Zpustlá ves byla znovu obnovena v 17. století českým obyvatelstvem.^[5] Do roku 1849 byla součástí novoříšského panství. Podle vceňovacího operátu žilo roku 1843 ve vsi 254 obyvatel, z toho 133 mužů a 122 žen ve 36 domech a 56 domácnostech. Desátky se odváděly panství Nová Říše. Na pondělní týdenní trhy se z Hladova jezdilo do Třebíče. Po osvobození v roce 1945 náležel Hladov pod Okresní národní výbor v Dačicích až do roku 1949, kdy připadl pod správní okres Třešť a v jeho rámci pro nově vzniklý Jihlavský kraj. Při další územní reorganizaci v polovině roku 1960 byl připojen pod správní okres Jihlava a Jihomoravský kraj až do zrušení Okresního úřadu v Jihlavě koncem roku 2003. V roce 1980 byl Hladov připojen pod obec Dlouhá Brtnice, od roku 1990 je opět samostatnou obcí. Od roku 2003 spadá pod pověřený městský úřad v Jihlavě v samosprávném kraji Vysočina. Elektrifikována byla obec připojením na rozvodnou sít ZME Brno v roce 1938. Po roce 1945 byla v obci postavena hasičská zbrojnice.

Přírodní poměry

Hladov leží v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Nachází se 8 km jižně od Stonařova a 2,5 km od Dlouhé Brtnice, 3,5 km západně od Opatova, 2,5 km severně od Sedlatic, 4,5 km severovýchodně od Staré Říše. Geomorfologicky je oblast součástí Křižanovské vrchoviny a jejího podcelku Brtnická vrchovina, v jejíž rámci spadá pod geomorfologický okrsek Markvartická pahorkatina.^[7] Průměrná nadmořská výška činí 653 metrů.^[8] Nejvyšší bod o nadmořské výšce 659 metrů se nachází jihovýchodě od obce. Hladovem protéká Hladovský potok, na němž se rozkládají rybníky Panenská hráz a Hladovský rybník.^[9] Památná lípa srdčitá roste ve volné krajině v blízkosti lesního porostu a polní cesty u studánky.^[10]

Obyvatelstvo

Podle sčítání 1930 zde žilo v 52 domech 278 obyvatel. 275 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 1 k německé. Žilo zde 276 římských katolíků, 1 evangelík a 1 příslušník Církve československé husitské.^[11]

Obecní správa a politika

(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0

Obec má sedmičlenné zastupitelstvo, v jehož čele stojí starosta Aleš Tomek. Hladov je členem Mikroregionu Třešťsko a Místní akční skupiny Třešťsko.

Hospodářství a doprava

V obci sídlí firmy DRS Deštná s.r.o., LESY NEPOMUKY,s.r.o., POSPÍCHAL ČALOUNĚNÝ NÁBYTEK CZ a.s., LTK speed s.r.o. a Dřevovýroba Prokš, s.r.o.^[13] a nachází se zde čerpací stanice Agip - Eni. Obcí prochází silnice II. třídy č. 38 ze Želetavy do Dlouhé Brtnice.^[14] Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport a TRADO-BUS. Autobusy jezdí ve směrech Jihlava, Nová Říše, Stará Říše, Želetava, Budeč, Zadní Vydří, Znojmo, Hrotovice, Moravské Budějovice.^[15] Obcí prochází žlutě značená turistická trasa z Opatova do Nepomuk.

Školství, kultura a sport

Budova školy byla postavena v Hladově v roce 1890. Vyučovalo se v ní až do 70. let 20. století, kdy byla pro malý počet žáků zrušena a žactvo bylo převedeno do Dlouhé Brtnice a do Stonařova. Působí zde Sbor dobrovolných hasičů a Myslivecké sdružení Hladov.^[16]

Galerie

• 

  (c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0

  Dům čp. 77 u požární nádrže

• 

  (c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0

  Ruiny

• 

  (c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0

  Hřiště na severu obce

Odkazy

Reference

Literatura

• NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko Slavonicko Telčsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. ISBN 80-7275-059-3. S. 851–853. 

Související články

• Římskokatolická farnost Stará Říše

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hladov na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Hladov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Hladov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální stránky