Hladov

Hladov
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecJihlava
Obec s rozšířenou působnostíJihlava
(správní obvod)
OkresJihlava
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel175 (2024)[1]
Rozloha5,84 km²[2]
Katastrální územíHladov
Nadmořská výška653 m n. m.
PSČ588 33
Počet domů73 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduHladov 32
588 33 Stonařov
obec.hladov@volny.cz
StarostaAleš Tomek
Oficiální web: www.hladov.cz
Další údaje
Kód obce587125
Kód části obce38814
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Hladov (německy Hungerleiden[4]) se nachází v okrese JihlavaKraji Vysočina. Žije zde 175[1] obyvatel.

Sousedními obcemi sídla jsou Opatov, Dlouhá Brtnice, Sedlatice a Stará Říše.

Název

Jak ukazuje jediný doklad ze středověku (1257), vesnice se původně jmenovala Pfaffendorf - "Kněžská ves". Název byl odvozen od skutečnosti, že vesnice pařila ženskému premonstrátskému klášteru v Nové Říši. Vesnice byla snad osídlena ještě po husitských válkách, poté byla opuštěna a obnovena až v 17. století pod jménem Hladov podle neúrodné půdy. Do němčiny bylo jméno převedeno zprvu jako Hungerleid - "Trápení hladem", od poloviny 18. v množném čísle (Hungerleiden). Podoba jména v písemných záznamech: Paffendorp (1257), Hladow (1678, 1718), Hungerlayd (1720), Hungerleyden (1751), Hungerleiden či Kladow (1846), Hungerleiden a Hladov (1872). [5]

Historie

(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
Kaple u hlavní silnice

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1257. V roce 1534 vesnici koupilo město Jihlava.[6] Zpustlá ves byla znovu obnovena v 17. století českým obyvatelstvem.[5] Do roku 1849 byla součástí novoříšského panství. Podle vceňovacího operátu žilo roku 1843 ve vsi 254 obyvatel, z toho 133 mužů a 122 žen ve 36 domech a 56 domácnostech. Desátky se odváděly panství Nová Říše. Na pondělní týdenní trhy se z Hladova jezdilo do Třebíče. Po osvobození v roce 1945 náležel Hladov pod Okresní národní výbor v Dačicích až do roku 1949, kdy připadl pod správní okres Třešť a v jeho rámci pro nově vzniklý Jihlavský kraj. Při další územní reorganizaci v polovině roku 1960 byl připojen pod správní okres Jihlava a Jihomoravský kraj až do zrušení Okresního úřadu v Jihlavě koncem roku 2003. V roce 1980 byl Hladov připojen pod obec Dlouhá Brtnice, od roku 1990 je opět samostatnou obcí. Od roku 2003 spadá pod pověřený městský úřad v Jihlavě v samosprávném kraji Vysočina. Elektrifikována byla obec připojením na rozvodnou sít ZME Brno v roce 1938. Po roce 1945 byla v obci postavena hasičská zbrojnice.

Přírodní poměry

Hladov leží v okrese JihlavaKraji Vysočina. Nachází se 8 km jižně od Stonařova a 2,5 km od Dlouhé Brtnice, 3,5 km západně od Opatova, 2,5 km severně od Sedlatic, 4,5 km severovýchodně od Staré Říše. Geomorfologicky je oblast součástí Křižanovské vrchoviny a jejího podcelku Brtnická vrchovina, v jejíž rámci spadá pod geomorfologický okrsek Markvartická pahorkatina.[7] Průměrná nadmořská výška činí 653 metrů.[8] Nejvyšší bod o nadmořské výšce 659 metrů se nachází jihovýchodě od obce. Hladovem protéká Hladovský potok, na němž se rozkládají rybníky Panenská hráz a Hladovský rybník.[9] Památná lípa srdčitá roste ve volné krajině v blízkosti lesního porostu a polní cesty u studánky.[10]

Obyvatelstvo

Podle sčítání 1930 zde žilo v 52 domech 278 obyvatel. 275 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 1 k německé. Žilo zde 276 římských katolíků, 1 evangelík a 1 příslušník Církve československé husitské.[11]

Vývoj počtu obyvatel Hladova[12]
Rok18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Počet obyvatel268289276303345311278256261214175125130151

Obecní správa a politika

(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
Obecní úřad a prodejna

Obec má sedmičlenné zastupitelstvo, v jehož čele stojí starosta Aleš Tomek. Hladov je členem Mikroregionu Třešťsko a Místní akční skupiny Třešťsko.

ObdobíVoličiÚčast v %MandátyVýsledkyStarosta
2006–201011156,7677 KDU-ČSLJan Bartoň
2010–201411945,3877 KDU-ČSLAleš Tomek
2014–201814347,5577 KDU-ČSLAleš Tomek

Hospodářství a doprava

V obci sídlí firmy DRS Deštná s.r.o., LESY NEPOMUKY,s.r.o., POSPÍCHAL ČALOUNĚNÝ NÁBYTEK CZ a.s., LTK speed s.r.o. a Dřevovýroba Prokš, s.r.o.[13] a nachází se zde čerpací stanice Agip - Eni. Obcí prochází silnice II. třídy č. 38 ze Želetavy do Dlouhé Brtnice.[14] Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport a TRADO-BUS. Autobusy jezdí ve směrech Jihlava, Nová Říše, Stará Říše, Želetava, Budeč, Zadní Vydří, Znojmo, Hrotovice, Moravské Budějovice.[15] Obcí prochází žlutě značená turistická trasa z Opatova do Nepomuk.

Školství, kultura a sport

Budova školy byla postavena v Hladově v roce 1890. Vyučovalo se v ní až do 70. let 20. století, kdy byla pro malý počet žáků zrušena a žactvo bylo převedeno do Dlouhé Brtnice a do Stonařova. Působí zde Sbor dobrovolných hasičů a Myslivecké sdružení Hladov.[16]

Galerie

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 39. 
  5. a b HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku A-L. Svazek I. Praha: Academia, 1970. S. 257. 
  6. JAROŠ, Zdeněk. Historie a současnost podnikání na Jihlavsku. Žehušice: Městské knihy, 2001. 295 s. ISBN 80-902919-6-1. S. 52. 
  7. Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2015-01-01 [cit. 2015-02-14]. Dostupné online. 
  8. Hladov [online]. Regionální informační servis, 2015-01-01 [cit. 2015-02-14]. Dostupné online. 
  9. Hladov [online]. ČÚZK, 2015-01-01 [cit. 2015-02-14]. Dostupné online. 
  10. Lípa u studánky [online]. AOPK ČR, 2015-01-01 [cit. 2015-02-14]. Dostupné online. 
  11. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 25. 
  12. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-03-01]. S. 564, 565, záznam 24. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-15. 
  13. Hladov [online]. Živnostenský rejstřík, 2014-10-06 [cit. 2014-10-15]. Dostupné online. 
  14. Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2014-07-01 [cit. 2014-10-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05. 
  15. Hladov [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014 [cit. 2014-10-15]. Dostupné online. 
  16. TOMEK, Aleš. Historie obce [online]. Obec Hladov, 2007-01-01 [cit. 2014-11-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-16. 

Literatura

  • NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko Slavonicko Telčsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. ISBN 80-7275-059-3. S. 851–853. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Hladov, chapel.jpg
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
Kaple u hlavní silnice v Hladově
Hladov, playground.jpg
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
Hřiště v Hladově
Hladov, ruin.jpg
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
Rozbořený dům čp. 77 v Hladově
Hladov, house No 77.jpg
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
Dům čp. 77 v Hladově
Hladov, municipal office.jpg
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
Obecní úřad v Hladově
Hladov, road No 38.jpg
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
Silnice I. třídy 38 v Hladově