Hlavní nádraží (terminál MHD v Brně)

Tramvajový uzel v Brně, Nádražní ulici je frekventovaný tramvajový terminál v Brně se dvěma velkými tramvajovými stanicemi, který je jedním ze dvou centrálních uzlů brněnské tramvajové sítě. Patří k přibližně desítce podobně silně frekventovaných tramvajových uzlů na světě. Jeho jádrem je ústřední nácestná stanice před budovou železniční stanice Brno hlavní nádraží.

Tramvajový uzel se vytvářel postupně a kontinuálně s rozvojem tramvajové dopravy v Brně a společně s formováním okolního prostoru a jižního segmentu brněnské okružní třídy. Železniční stanice Brno hlavní nádraží vznikla v roce 1838, respektive 1839. Po třiceti letech, při zprovoznění první sítě koňské tramvaje (1869), byla těsně spojena s vnitroměstskou kolejovou dopravou. Jedna ze stanic brněnské pouliční dráhy byla vždy před nádražní budovou.

Celý uzel do posledního stavu upravený v roce 2003, sahá od křižovatky Husova/Nádražní/Nové sady až po polovinu úseku v ulici Benešova. Aby uzel mohl plynule pojmout velké množství pohybujících se tramvajových souprav, je v celém úseku ulice Nádražní veden jako čtyřkolejný, po větší část Benešovy ulice jako trojkolejný.

V uzlu slouží dvě zastávky: zastávka Nové sady na jihovýchodním konci ulice Nádražní (pod Petrovem) o třech nástupištích a čtyřech nástupních hranách. Frekventovanější stanicí je zastávka bezprostředně navazující na hlavní výpravní budovu železniční stanice Brno hlavní nádraží na severozápadním konci ulice Nádražní. V této stanici jsou rovněž tři nástupiště o čtyřech nástupních hranách. Nástupiště v této zastávce jsou dlouhá necelých 66 metrů, střední nástupiště má šířku 9 m. V pravidelném provozu je přes zastávku Hlavní nádraží vedeno sedm linek brněnské tramvajové sítě (z celkového počtu jedenácti). Koleje jsou bezprostředně rozvedeny do 4 směrů, které se vzápětí dělí do celkových 8. Trasování linek spojuje uzel se 73 % zastavěného území města Brna v přímém spojení.

Pod větší částí byl v osmdesátých letech 20. století vybudován podchod s vyústěním na každé z nástupišť. Podchod využívá jen menší část cestujících.

• Ladislav Řezníček: Sto let dopravního podniku města Brna. Nákladem vlastním, Brno 1969.
• Kolektiv: 120 let městské hromadné dopravy v Brně. Dopravní podnik města Brna, Brno 1989.
• Ludvík Losos a kolektiv: Atlas tramvají. Nadas, Praha 1981.
• Kolektiv: 100 let elektrické pouliční dráhy v Brně 1900 – 2000. Vojtěch Wolf – vydavatelství WOLF & Tramvajklub Brno, Ústí nad Labem 2000.
• Ing. Josef Peňáz: Brno - přehled hospodářského, sociálního a stavebního rozvoje.Brno, Městská stavební úřad 1935.
• Pavel Zatloukal: Brněnská okružní třída. Brno, Památkový ústav 1997.

• Tramvajová trať Moravské náměstí – náměstí Svobody – Hlavní nádraží
• Tramvajová trať Moravské náměstí – Česká – Nové sady
• Palác Padowetz

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hlavní nádraží na Wikimedia Commons