Hlošina

Jak číst taxoboxHlošina
alternativní popis obrázku chybí
Hlošina úzkolistá (Elaeagnus angustifolia)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádrůžotvaré (Rosales)
Čeleďhlošinovité (Elaeagnaceae)
Rodhlošina (Elaeagnus)
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hlošina (Elaeagnus) je rod rostlin z čeledi hlošinovité (Elaeagnaceae). Hlošiny jsou keře, stromy a výjimečně i dřevnaté liány s jednoduchými stříbřitými listy. V květech chybí koruna a nahrazuje ji čtyřčetný kalich. Rod zahrnuje celkem asi 90 druhů a je rozšířen v mírných oblastech severní polokoule s přesahem do tropického pásu v Asii a Austrálii. V Evropě je domácí jediný druh, hlošina úzkolistá. Pochází ze Středomoří a je pěstována i v ČR. Jako okrasné dřeviny se pěstují i další druhy hlošin. Některé mají také jedlé plody.

Popis

Hlošiny jsou opadavé nebo stálezelené stromy, keře nebo výjimečně i dřevnaté liány s jednoduchými střídavými listy. Charakteristické je pro ně stříbřité až hnědavé odění z hvězdovitých až štítnatých chlupů. Některé druhy mají trny vzniklé přeměnou zkrácených větévek. Listy jsou jednoduché a většinou celokrajné, řapíkaté. Květy jsou pravidelné, oboupohlavné, jednotlivé nebo častěji nahloučené na zkrácených větévkách, často vonné. Kalich je srostlý, trubkovitý, čtyřčetný (výjimečně více, až osmičetný), zakončený rozestálými cípy. Kalich bývá z vnitřní strany barevný (bílý, smetanový nebo žlutý) a nahrazuje chybějící korunu. Tyčinky jsou 4, jsou připojeny v ústí kališní trubky a střídají se s kališními cípy. Semeník je svrchní, s jedním pouzdrem obsahujícím jediné vajíčko. Čnělka je čárkovitá a nevyčnívá z květu. Plod je kulovitá až oválná pseudopeckovice obklopená zdužnatělou kališní trubkou. U čínského druhu Elaeagnus mollis je plod podélně křídlatý. Plody obsahují jedinou a často podélně rýhovanou pecku.[1][2]

  • Květy hlošiny okoličnaté (Elaeagnus umbellata)

  • Detail květů hlošiny úzkolisté

  • Tropická hlošina Elaeagnus latifolia

  • Detail plodů hlošiny pichlavé (Elaeagnus pungens)

Rozšíření

Rod hlošina zahrnuje asi 90 až 104 druhů.[1][3] Je rozšířen od východní Evropy po jihovýchodní Asii a sv. Austrálii a v Severní Americe. Nejvíce druhů se vyskytuje v Asii, jen ze samotné Číny je udáváno 67 druhů, z toho je 55 endemických.[1] V Evropě je domácí jediný druh, hlošina úzkolistá (Elaeagnus angustifolia). Přirozeně je rozšířena ve východní Evropě a Asii, je však pěstována i v České republice a občas zplaňuje.[4][5] Taktéž v Severní Americe je domácí jediný druh, hlošina stříbrná (Elaeagnus commutata). Některé pěstované druhy v různých částech světa zplaňují a mohou se stát invazivními dřevinami.[6]

V Asii a Austrálii přesahuje areál rozšíření rodu hlošina i do tropického pásu. Druhy Elaeagnus conferta a E. latifolia jsou rozšířeny od Indie po jihovýchodní Asii, Elaeagnus triflora od jihovýchodní Asie po sv. Austrálii (Queensland). Tyto druhy rostou jako dřevnaté liány v nížinných a montánních tropických vlhkých lesích.[2]

Zástupci

Význam

Hlošiny jsou pěstovány jako okrasné dřeviny, odolné vůči suchu i imisím. V České republice je nejčastěji pěstována hlošina úzkolistá (Elaeagnus angustifolia). Z dalších druhů se pěstuje zejména hlošina mnohokvětá (E. multiflora), hlošina pichlavá (E. pungens), hlošina okoličnatá (E. umbellata) a severoamerická hlošina stříbrná (E. commutata).[7][9] Některé druhy, např. hlošina mnohokvětá (E. multiflora), mají jedlé plody.[7] V různých kultivarech se pěstuje také hlošina Ebbingeova, kříženec hlošiny velkolisté a hlošiny pichlavé.[8]

  • Plody hlošiny Ebbingeovy (Elaeagnus x ebbingei)

  • Jedlé plody hlošiny mnohokvěté (E. multiflora var. hortensis)

  • Okrasný kultivar hlošiny Ebbingeovy (Elaeagnus x ebbingei) 'Gilt Edge'

Reference

  1. ↑ a b c QIN, Haining; GILBERT, Michael G. Flora of China: Elaeagnus [online]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b STEENIS, C. (ed.). Flora Malesiana. Vol. 10 (2). Leiden, Niederlands: Foundation Flora Malesiana, 1986. ISBN 90-247-3280-8. 
  3. ↑ The Plant List [online]. Dostupné online. 
  4. ↑ SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 5. Praha: Academia, 1997. ISBN 80-200-0590-0. 
  5. ↑ Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online. 
  6. ↑ FRALISH,, James S.; FRANKLIN, Scott B. Taxonomy and Ecology of Woody Plants in North American Forests. [s.l.]: [s.n.], 2002. ISBN 978-0471161585. 
  7. ↑ a b c KOBLÍŽEK, J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4. 
  8. ↑ a b Dendrologie online [online]. Dostupné online. 
  9. ↑ Florius – katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Elaeagnus umbellata6.jpg
(c) I, KENPEI, CC BY-SA 3.0
Elaeagnus umbellata
Gardenology.org-IMG 8011 qsbg11mar.jpg
Autor: Raffi Kojian, Licence: CC BY-SA 3.0
This photo is from Gardenology.org and is available under CC-BY-SA 3.0 license. If you use it, please include attribution to Gardenology.org, with a link if the media allows it. If the name is missing, click here.
Elaeagnus X ebbingei Gilt Edge1.jpg
Autor: KENPEI, Licence: CC BY-SA 3.0
'Elaeagnus × submacrophylla (syn. E. × ebbingei) 'Gilt Edge'
Elaeagnus angustifolia 20050608 859.jpg
Autor: Georg Slickers, Licence: CC BY-SA 3.0
Oleaster Elaeagnus angustifolia about 5 m high, Görlitzer Park, Berlin-Kreuzberg, Germany.
Elaeagnus ebbingei Schnitt.jpg
Autor: VoDeTan2 Dericks-Tan, Licence: CC BY-SA 3.0
Immergrüne Ölweide Früchte geschnitten
Elaeagnus angustifolia (7996221326).jpg
Autor: Matt Lavin from Bozeman, Montana, USA, Licence: CC BY-SA 2.0
The ovary is technically superior in the Elaeagnaceae, but is tightly surrounded by a hypanthium (a floral cup formed by the fusion of sepals and staminal filaments) so as to appear inferior.
Eleagnuspungens.jpg
Elaeagnus pungens 'Fruitlandii' in the Water Conservation Garden at Cuyamaca College, El Cajon, California, USA. Identified by sign.