Hlošinovité

Jak číst taxoboxHlošinovité
alternativní popis obrázku chybí
Hlošina úzkolistá (Elaeagnus angustifolia)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádrůžotvaré (Rosales)
Čeleďhlošinovité (Elaeagnaceae)
Juss., 1789
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hlošinovité (Elaeagnaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu růžotvaré (Rosales). Jsou to dřeviny se střídavými nebo vstřícnými, často stříbřitými jednoduchými listy a květy bez koruny. Čeleď zahrnuje asi 100 druhů ve 3 rodech a je rozšířena zejména v mírném pásu severní polokoule. V České republice je pěstována zejména hlošina úzkolistá a rakytník řešetlákový a tyto druhy také občas zplaňují.

Popis

Hlošinovité jsou opadavé nebo stálezelené, jednodomé nebo dvoudomé keře nebo stromy, výjimečně stálezelené dřevnaté liány. Rostliny mají charakteristické stříbřité nebo hnědavé odění ze štítkovitých nebo hvězdovitých chlupů. Listy jsou jednoduché, střídavé, vstřícné nebo přeslenité, obvykle kožovité, bez palistů. Čepel je celokrajná, se zpeřenou žilnatinou. kalich je trubkovitý, srostlý ze 2 až 6 (až 8) lístků a se stejným počtem laloků, u samčích květů rakytníku (Hippophäe) ze 2 blanitých volných lístků. Koruna chybí. Tyčinek je 4 až 8, jsou volné a přirostlé ke kališní trubce. V samčích květech je tyčinek 2x více než kališních laloků, v oboupohlavných květech je jich stejný počet. Semeník je svrchní, na bázi obklopený bází kalicha (češulí) a zdánlivě tak spodní, s jednou komůrkou a jedním vajíčkem. Plodem je nažka nebo oříšek obalený zdužnatělou češulí a někdy je mylně považován za peckovici.[1][2][3]

Rozšíření

Čeleď zahrnuje asi 90 až 104 druhů ve 3 rodech.[3][4] Vyskytuje se v severním mírném pásu Ameriky a Eurasie s přesahem do tropické jihovýchodní Asie a sv. Austrálie. Největší rod je hlošina (Elaeagnus, asi 90 až 98 druhů), rozšířený po celém areálu čeledi. Rod rakytník zahrnuje 3 druhy a je rozšířen v Eurasii, rod šeferdie (Shepherdia, 3 druhy) v Severní Americe.[5][6]

V Evropě je čeleď zastoupena 2 druhy: hlošina úzkolistá (Elaeagnus angustifolia) a rakytník řešetlákový (Hippophäe rhamnoides).[7] Oba druhy jsou v Česku pěstovány a občas zplaňují, ani jeden zde však není původní. Hlošina úzkolistá je přirozeně rozšířena od Středomoří po Himálaj a Čínu. V ČR byla poprvé vysazena v r. 1835. Rakytník řešetlákový roste v Evropě přirozeně na západním pobřeží, v Alpách, Apeninách a Karpatech.[1] Tři druhy rodu hlošina (Elaeagnus) jsou tropické a rostou v tropické Asii od Indie po jihovýchodní Asii, druh Elaeagnus triflora přesahuje i do severovýchodní Austrálie. Tyto druhy rostou jako stálezelené dřevnaté liány ve vlhkých nížinných i montánních tropických lesích až do nadmořské výšky 2100 metrů. Vyskytují se v primárním i sekundárním lese a nemají žádnou výraznou preferenci sezónního klimatu.[5]

Hlošinovité mají na kořenech nitrogenní bakterie, jejichž schopnost vázat vzdušný dusík umožňuje těmto dřevinám osidlovat nehostinné půdy.[3]

Taxonomie

Hlošinovité měly v minulosti nejasné zařazení do systému. Cronquist je řadil do řádu proteotvaré (Proteales), Tachtadžjan do samostatného řádu hlošinotvaré (Elaeagnales) v rámci nadřádu Rhamnanae.

Podle kladogramů APG jsou sesterskou skupinou čeledi řešetlákovité (Rhamnaceae) a Dirachmaceae.

Obsahové látky

Význačný je obsah L-quebrachitu a kyseliny ellagové. Významnými obsahovými látkami jsou indolové alkaloidy.[1]

Význam

Plody mnohých druhů hlošiny (Elaeagnus) jsou jedlé, stejně jako plody rakytníku řešetlákového (Hippophäe rhamnoides). Obsahují velké množství vitamínu C.[1] V severním Vietnamu je pro jedlé plody pěstována hlošina Elaeagnus latifolia.[8]

Hlošina úzkolistá (Elaeagnus angustifolia) je pro svoji nenáročnost používána k rekultivaci krajiny a do městských výsadeb. Další keřovité druhy hlošin, nápadné stříbřitým olistěním nebo i hojnými červenými plody, jsou pěstovány jako ozdobné dřeviny: hlošina stříbrná (Elaeagnus commutata), hlošina mnohokvětá (E. multiflora), hlošina okoličnatá (E. umbellata) aj. Vzácněji jsou pěstováni zástupci severoamerického rodu šeferdie (Shepherdia), vyznačující se vstřícnými listy.[9]

Rakytník řešetlákový (Hippophäe rhamnoides) je světlomilná dřevina odolná k mrazu, suchu i emisím a vhodná pro městské výsadby. Snáší i zasolené půdy.[9]

Zajímavosti

Vůně květů hlošiny úzkolisté připomíná rumové perníčky.

Zástupci

Seznam rodů

Elaeagnus, Hippophäe, Shepherdia[6]

Reference

  1. a b c d SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 5. Praha: Academia, 1997. ISBN 80-200-0590-0. 
  2. WATSON, L.; DALLWITZ, M.J. The Families of Flowering Plants: Elaeagnaceae [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-02. 
  3. a b c Flora of China: Elaeagnaceae [online]. Dostupné online. 
  4. The Plant List [online]. Dostupné online. 
  5. a b STEENIS, C. (ed.). Flora Malesiana. Vol. 10 (2). Leiden, Niederlands: Foundation Flora Malesiana, 1986. ISBN 90-247-3280-8. 
  6. a b STEVENS, P.F. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: Dostupné online. 
  7. Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online. 
  8. VALÍČEK, Pavel a kol. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6. 
  9. a b KOBLÍŽEK, J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Hippophae flower ziarnek.jpg
Autor: Kenraiz Krzysztof Ziarnek, Licence: CC BY-SA 4.0
Flowers of Hippophae rhamnoides
Sanddornprodukte-Hiddensee2.jpg
Autor: Ji-Elle, Licence: CC BY-SA 3.0
Liquor, jelly, juice made from sea-buckthorn(Hiddensee island, Germany)
Crop of Elaeagnus umbellata leaf upper surface detail.jpg
Autor: Mark Fickett, Licence: CC BY 3.0
Crop of the underside of the leaf of Elaeagnus umbellata (autumn olive).
Uncropped image
SilverBuffaloberry-SK..jpg
Autor: SriMesh, Licence: CC BY-SA 3.0
Julia Adamson, photographer in the Saskatoon area.
Elaeagnus X ebbingei Gilt Edge1.jpg
Autor: KENPEI, Licence: CC BY-SA 3.0
'Elaeagnus × submacrophylla (syn. E. × ebbingei) 'Gilt Edge'
Elaeagnus angustifolia (7996215633).jpg
Autor: Matt Lavin from Bozeman, Montana, USA, Licence: CC BY-SA 2.0
The fruit is drupe-like in that the achene is covered by the fleshy hypanthium, which all fuse at maturity.
Buffaloberry (1055950544).jpg
Autor: Jason Hollinger, Licence: CC BY 2.0

Scientific Name: Shepherdia rotundifolia Parry Common Name: Buffaloberry Certainty: positive (notes) Location: Desert Southwest; Utah; Escalante; Cad's Crotch Date: 20060414

Absolutely perfect minute staminate (male) flower, at 10x. The 8 glands are clearly visible. Unopened bud shows scaly outer surface of sepals. Flower is about 8mm across.
Elaeagnus angustifolia 20050608 852.jpg
Autor: Georg Slickers, Licence: CC-BY-SA-3.0
Oleaster Elaeagnus angustifolia about 5 m high, Görlitzer Park, Berlin-Kreuzberg, Germany.